Jak změnit obraz Ústeckého kraje, vytěžené krajiny s neutěšenými lokalitami? O to se snaží třeba projekty na podporu turismu. Nejpalčivějším problémem je ale nezaměstnanost, která je v kraji nejvyšší v celé České republice. Právě tu se chystají jednotliví kandidáti na hejtmana řešit, ať už pomocí podpory mladých lidí nebo rekvalifikací starších.
Právě obavu ze ztráty zaměstnání v kraji sdílí celých 18 procent zaměstnanců nebo podnikatelů. Vyšší míru obav lze nalézt především u nejmladší věkové skupiny do 29 let a mezi lidmi s nejnižším dosaženým vzděláním.
Pro současného člena zastupitelstva a předsedy komise pro zemědělství a venkov Radka Černého (KSČM) je právě zvyšující se nezaměstnanost prioritou číslo jedna. Jedním z konkrétních receptů na řešení krize je dle něj průmyslová zóna Triangle, kde vzniklo mnoho pracovních míst. Dále jsou to rekvalifikační kurzy, například pro horníky, kteří v brzké době přijdou nebo již přišli o práci. Pro ně bude nutno vytvořit nová místa. Je potřeba i pomoc vlády. Razí ale heslo: bez práce nejsou koláče. „Pokud někdo chce pobírat nějaké dávky, tak ty by měly být za práci,“ je přesvědčen.
Poslanec Jan Schiller (ANO) si v té souvislosti postěžoval, že je Ústecký kraj takovým „rukojmím“, celý stát podle něj kraji jen dává „nepřizpůsobivé občany“, kteří nechtějí pracovat. „My se o ně musíme postarat, ale stát už se nepostará o to, jak se o ně máme postarat. My tu pomoc skutečně potřebujeme,“ řekl. Premiér prý kraji pomoc nabídl, v této konkrétní věci za ním ještě ale nepřišli. „Exekuce už se ale řeší s premiérem, ty největší debaty probíhají na sociálním výboru, a to nejsou debaty, ale hádky. Bavili jsme se o stanovení nájemného, musí se otevřít rozpočtové určení daní, my jsme na chvostu, ono těch problémů je dost. Vůči Ústeckému kraji já vnímám největšího nepřítele paní ministryni Maláčovou,“ shrnul.
Člen zastupitelstva Ústeckého kraje Jiří Kulhánek (ODS) si myslí, že kraj od sněmovny potřebuje jen malou pomoc. Vysvětlil fungování institutu dostupného bydlení, který praktikují v Kadani už několik let. „Když je někdo nepřizpůsobivý, neumí se chovat řádně, tak dostane holobyt a z toho holobytu se musí takzvaně propracovat. To může pomocí různých neziskovek či odboru sociálních věcí našeho města. Když se oddluží, posílá děti do školy, pracuje, a když se vypracuje, tak se posune do takzvané dvojky a dostane normální byt a může jít zpět do města. To je princip aplikovatelný v celém Česku,“ nastínil.
Člen zastupitelstva města Teplice Zdeněk Kettner (SPD) s Kulhánkem uvedeným příkladem souhlasil. „Není to první debata, kterou spolu máme, pro mě je pozitivní, že spoustu těch problémů máme zajedno. Samozřejmě lišíme se postupem řešení, ale zrovna v tomto případě jsem určitě pro,“ řekl. Dodal, že program musí být aplikovatelný v celém kraji. V rámci rozpočtu dle jeho volebního programu by měla být stanovena určitá částka, která půjde na opravu památek či volnočasové aktivity.
Zastupitel města Ústí nad Labem Karel Karika (Piráti) zase prosazuje takzvanou „chytrou hierarchizaci“. Ta znamená, že v místech, kde obec přesahuje do jiné obce, by měl kraj figurovat jako mediátor veřejného prostoru. „Chytrá“ znamená, že bude mít integrovanou dopravu, chytré osvětlení. To, o co se snaží některá města, by chtěl aplikovat na úroveň kraje. „Nahoře by byl hlavní architekt kraje, zbytek by byli architekti obcí. Hierarchizace znamená řízení svrchu dolů,“ vysvětlil.
Poslanec a lékař Jaroslav Krákora (ČSSD) poukázal na úspěch zóny Triangle, kde je prý naopak i nedostatek pracovníků. Dle něj je nutné i nadále budovat průmyslové zóny a rekvalifikovat ty, kteří o práci přišli. Navrhuje, aby bývalé doly byly darovány obcím a aby v nich byly stavěny domy. Doly se dle něj nemusí výhradně zalévat vodou, jako se třeba stalo v případě jezera Most. „Šla by tam udělat bytová výstavba, obec si může vzít úvěr od banky, který může splácet z nájemného,“ navrhl.
Starosta města Dubí Petr Pípal (Severočeši.cz) poukázal na odcházení mladých lidí do jiných krajů. „To vidím jako zásadní problém, dochází k dlouhodobému odchodu mladých vzdělaných lidí. Do kraje nám přichází ve velké míře spoustu nepřizpůsobivých občanů. Ústecký kraj nesmí být odpadkovým košem České republiky,“ řekl. Prostituce dle něj na celostátní úrovni nikoho nezajímá, protože jde o regionální problém. Dle něj se týká jen několika okresů v České republice. „Dnes se tiše mlčí o tom, že Velká Británie se čistí a vrací se nám zhruba jedenáct tisíc Romů. Je nutno utvořit pracovní příležitosti, které ty mladé lidi uspokojí,“ dodal.
Středoškolský učitel a lídr kandidátky Spojenců pro kraj (TOP 09+Zelení+SNK-ED+LES+Jsme PRO!) Jiří Řehák uvedl, že jeho strana chápe konec uhlí jako šanci. Uhelné regiony v současné době patří k těm nejchudším. Měla by se otevřít větší spolupráce s univerzitou, postavit vysokorychlostní silnice. „Poslední velký dotační program byl rozkraden, na to musí dát budoucí zastupitelstvo pozor,“ řekl. Poukázal také na to, že se závislost kraje na uhlí zveličuje, nezaměstnanost hrozí zhruba deseti tisícům lidí, což je číslo, se kterým by mohl pomoci Fond spravedlivé transformace Evropské unie.
Zastupitel města Benešov nad Ploučnicí Filip Ušák (STAN) řekl, že u Ústeckého kraje je problém podfinancovanost. Ústecký kraj má dotační program na podporu podnikatelů, který si zaslouží pochvalu. Přesto je v kraji na počet obyvatel nejméně podnikatelů. „Ústecký kraj si zaslouží specifický přístup. Před 25 lety byl Ústecký kraj na 96 procentech HDP průměru České republiky, dneska jsme na 71 procentech, s tím pak souvisí úplně všechny další problémy,“ zmínil.
Jak přeměnit dekarbonizaci ve výhodu?
Lídr kandidátky KSČM Černý připomněl, že sice probíhá dekarbonizace (odchod od uhlí a s ním spojeného průmyslu), neví se ale, kde jinde se bude v budoucnu brát energie. Na to by se mělo pamatovat.
Karika (Piráti) navrhl, aby kraj využil „rozvrtanou krajinu“ k turismu, obrátil nevýhody Ústeckého kraje na pozitiva. České Švýcarsko či Šluknovsko se dle něj můžou stát novou Šumavou.
Kettner (SPD) uvedl, že je potřeba v rámci kraje táhnout takzvaně za jeden provaz. Kritizoval, že dávat přednost politickým půtkám mu přijde malicherné.
„Když chceme dělat velká jezera, tak i na nich můžeme dělat větrná jezera, tam se může vyrábět elektřina,“ navrhl řešení dekarbonizace Krákora (ČSSD). Dodal, že uhelná komise je zřízena státem, kterou kraj neovlivňuje.
Kulhánek (ODS) zopakoval, že přestože je tam vysoká nezaměstnanost, v kraji přesto chybí pracovníci. Dodal, že mnoho nezaměstnaných pobírá dávky a pracuje takzvaně na černo, protože mají exekuce.
Řehák (TOP 09+Zelení+SNK-ED+LES+Jsme PRO!) si myslí, že řešením nezaměstnanosti je kvalitnější školství. Musí se dle něj pracovat s konkrétním člověkem, který má konkrétního sociálního pracovníka.
Schiller (ANO) navrhl nabízet finanční bonus mladým lidem, kteří dokončí studium. Do věci by měli být více zapojeni výchovní poradci a učitelé.
Pípal (Severočeši.cz) si myslí, že kraj pro věc školského poradenství znevýhodněným dětem dělá maximum možného. Sociálně vyloučená lokalita je dle něj vysoce specifická věc, děti sice chodí do školy, rodina je však nemotivuje ke studiu, ale k práci na černo, kde je kontrola téměř nulová.
Podle Ušáka (STAN) by si Praha měla uvědomit, že koncentrace vyloučených lokalit je v Ústeckém kraji vysoká. Apeloval na poslance z kraje, kteří by měli toto téma ve sněmovně prosazovat.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
