Pro policisty jsme nyní udělali maximum, říká Rakušan

Nahrávám video

Pro policii se v letošním roce z hlediska platů udělalo absolutní maximum, co se vzhledem k rozpočtovým možnostem udělat dalo, prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve čtvrtek v Interview ČT24. Situace není sice dobrá, ale Rakušan vidí trend k tomu, že by se mohla zlepšit. Svých dřívějších slov o tom, že by se platy mohly zvedat i o deset procent, prý nelituje, ale vyvozuje z nich pro sebe poučení a nadále bude mluvit jen o věcech, které jsou jisté.

Rakušan zmínil jako jisté přidání 2500 korun na platech od ledna, pak příspěvek na stravování a střednědobý rozpočtový výhled na minimálně pět procent navýšení objemů od ledna 2026 a minimálně pět procent navýšení objemů od ledna 2027. Uznal ale, že bezpečnostní sbory čelí řadě velkých problémů, které nehodlá bagatelizovat. Některé z nich si vyslechl na čtvrtečním protestu bezpečnostních sborů u ministerstva vnitra.

„Dneska jsem tam samozřejmě slyšel to, co vím: s tímhle platem není jednoduché mít rodinu, s tímhle platem není jednoduché uživit dítě, s tímhle platem není jednoduché si vzít hypotéku na vlastní bydlení. A já všechno tohle vidím. Ale říkám, že ten maximální pokrok, který jsme teď udělat mohli (...), je prostě to, co v této chvíli odpovídá nějaké ekonomické realitě,“ podotkl.

Průměrný plat policisty je v České republice 55 900 korun, což se podle Rakušana z hlediska širší veřejnosti nemusí zdát být špatné. Myslí si ale, že velký problém jsou rozdíly mezi jednotlivými tarifními třídami. „U policisty, který od ledna nastoupí, se nástupní plat bude pohybovat okolo 33 tisíc korun, což já považuju za velmi neadekvátní a nekonkurenceschopný nástupní plat. Na tom musíme především zapracovat,“ uvedl. Podle něj by bylo třeba, aby nástupní plat převyšoval 40 tisíc korun a byl by rád, kdyby se průměrný plat „v dohledné době“ pohyboval kolem 60 tisíc korun.

Slibované navýšení platů je jisté, říká ministr

Celkově by aktuální navýšení pro bezpečnostní sbory mělo dosahovat 6,9 procenta. Na námitku, že ještě v zimě v Karviné Rakušan mluvil o navýšení platů sborů o deset procent, šéf resortu uvedl, že tehdy jen zmiňoval to, co bude na vládě navrhovat. „Odpověď nakonec byla pětiprocentní nárůst do objemu platů, který schválila vláda pro celou státní správu. Nám s ministrem (Pavlem) Blažkem se ještě povedlo z vnitřních zdrojů ty peníze navýšit na 6,9 procent do objemu,“ prohlásil.

Předchozí slova o deseti procentech dav na čtvrteční demonstraci ministrovi hojně připomínal, mnoho účastníků na něj při jeho vystoupení křičelo „pohádky“. „Věřím, že všichni ti, kteří tam byli, slovo pohádka mohou vzít zpátky, až uvidí svoji výplatu za leden. V porovnání s rokem 2024 bude vyšší o 2 500 korun,“ zopakoval v Interview ČT24. Dodal, že nyní už mluví jen o tom, co je jisté.

Vyhlídka na lepší časy

Rakušan má za to, že se situace ve sborech celkově může brzy začít zlepšovat. „Odborářům jsem slíbil, že v lednu uděláme další velké jednání, že začnete jejich požadavky formulovat dříve, abychom se nedostali pod žádný časový tlak, ale zároveň jsem jim řekl, že ta personální situace v letošním roce není tak dramatická, jak se říkalo na jednání někdy v lednu, v únoru, že odejde pět tisíc policistů,“ zmínil.

„Rok 2023 je prvním rokem od roku 2019, kdy je počet služebních poměrů (u policie), které vznikly, vyšší než těch, které zanikly,“ podotkl ministr.

Celkově se podle něj pro resort vnitra podařilo pro příští rok získat navíc 10 miliard korun. „Situace je mnohem lepší než na začátku letošního roku. Tam jsem jistou krizi viděl, tam jsme skutečně sháněli peníze do provozu, tam jsem vedl tvrdá jednání s ministerstvem financí o dofinancování našeho rozpočtu,“ prohlásil také.

Situace v policii pohledem senátorů Červíčka a Šlachty

Čtvrtečnímu protestu bezpečnostních sborů se věnovala i diskuse v pořadu Události, komentáře.

„Nemyslím si, že nástupní plat 33 tisíc, po přidání (slíbených) dvou a půl tisíc, je pro policistu optimální finanční hodnocení,“ řekl v pořadu Události, komentáře senátor Martin Červíček (ODS). Dodal, že na trhu práce to není konkurenceschopné ohodnocení. „Rozhodně si myslím, že ti policisté na spodku pyramidy, ti na ulicích, by měli dostat přidáno více.“ Souhlasí tedy s požadavkem demonstrujících na zvýšení o čtyři tisíce. 

Senátor Róbert Šlachta (Přísaha) se čtvrteční demonstrace přímo zúčastnil, i kvůli „náladě, která byla mezi policisty, hasiči, celní správou či městskou policií“. Jejich požadavky podporuje, jejich plat nepovažuje za odpovídající. Též on považuje zvýšení nástupních platů o čtyři tisíce za minimální.

Nahrávám video

Červíček dále řekl, že nejde jen o platy. „Ale o to, jak dlouhodobě kterákoliv vláda vnímá vnitřní bezpečnost a je ochotná, plánovaně, ji financovat“. Tedy vydávat peníze na investice a na provoz. To se zde podle něj neděje. „Musíme si uvědomit, že paradoxně promarňujeme čas, kdy máme investovat do vnitřní bezpečnosti.“ Má se tak podle něho dít v době, kdy se nic neděje a připravovat se na budoucí rizika. „Zvykli jsme si na to, že financujeme vnější bezpečnost. Musíme si všichni zvyknout na to, že musíme odpovídajícím způsobem, správně, efektivně, financovat i tu vnitřní bezpečnost.“ 

Současné úvahy o zvyšování platů v příštích letech pak nepovažuje za komplexní plán, jak financovat policii. Představoval by si to jako finanční rámec pro příštích deset patnáct let, který se bude dodržovat. Není podle něj také definováno, jakou policii bychom vlastně chtěli mít a čemu by se měla věnovat. 

Šlachta zmínil, že mezi policisty a hasiči cítil na demonstraci zoufalství a frustraci. „Myslím si, že v bezpečnostních sborech ještě něco podobného nebylo.“ Přidal svůj pocit, že bezpečnostní složky současnému ministrovi Rakušanovi nevěří.

Podle něho navíc nejde jen o platy, ale také o byrokracii. Domnívá se, že odpadnout by mohla například různá potvrzení pro pojišťovny. Upozornil na statistiky, že padesát procent času tráví policisté v kanceláři. Poukázal rovněž na to, že vstupní náborový příspěvek u vojáků je 450 tisíc korun, zatímco u policistů je to 75 až 150 tisíc. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy se po bouřkách ocitly tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy zůstalo po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Kolem 21:30 zbývalo bez dodávky elektřiny ještě asi čtrnáct set odběrných míst, uvedl mluvčí společnosti E.ON Lubomír Budný. Jihomoravští hasiči hlásí desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 22 mminutami

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO), ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) i s ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 43 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 1 hhodinou

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 2 hhodinami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 5 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.