Přibylo 376 nakažených, žáci se naposledy ve škole testovali na covid

Ve středu přibylo 376 potvrzených případů koronaviru. Oproti úterý je to o 207 méně, v mezitýdenním srovnání o 114 víc. Počty hospitalizovaných se blíží stovce. Odborníci očekávají další nárůst, ve druhé polovině září by mohlo být podle statistiků v nemocnicích i více než pět set koronavirových pacientů. Žáci základních a středních škol se ve čtvrtek naposledy testovali na covid. Další kolo podle ministra zdravotnictví nebude. Jeho úřad také nepočítá s povinným očkováním, na pořadu dne také není vakcinace dětí mladších 12 let.

  • 14:03

    Jen 14 z 54 afrických zemí splnilo cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) naočkovat do konce září alespoň deset procent své populace proti covidu-19. Celkově pak byla na africkém kontinentu zatím plně očkována jen čtyři procenta lidí. Podle stanice BBC to uvedla WHO.

  • 13:30

    Sklon důvěřovat nejznámějším konspiračním teoriím má na Slovensku více než pětina lidí. Každý desátý obyvatel země podle nedávného průzkumu věří tomu, že očkování proti onemocnění covid-19, v němž Slovensko zaostává za EU, slouží k čipování lidí. Informoval o tom veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) s odvoláním na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zadal u agentury Median SK.

  • 13:29

    Ve Francii budou muset při návštěvě kina či restaurace předkládat covidové certifikáty i děti od 12 let. Dosud tato povinnost platila pro dospělé od 18 let. Podle úřadů už je možné doklad o očkování, prodělání covidu-19 nebo negativním testu na koronavirus požadovat i od dospívajících, protože vakcinace v této věkové skupině pokročila. Vláda rozhodla také o tom, že v oblastech s nižší mírou rizika nákazy nebudou muset školáci při vyučování nosit roušky.

Denní počty nakažených v mezitýdenním srovnání stoupají nepřetržitě od konce srpna. V minulém týdnu se dvakrát dostaly lehce nad tři stovky, v tomto týdnu jsou nárůsty výrazně vyšší. Za pondělí eviduje ministerstvo zdravotnictví 391 odhalených případů koronaviru a v úterý 583. Více případů bylo naposledy v druhé půlce května.

Incidenční číslo, tedy týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, stouplo na hodnotu 22 z předchozích 20. Ještě před týdnem byla celostátní incidence 13. Naopak reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného nepatrně kleslo, a to na 1,43 z předchozích 1,47.

Ve středu vyžadovalo nemocniční péči 96 pacientů s onemocněním covid-19, ve vážném stavu jich bylo 14. Hospitalizovaných bylo před rokem kolem dvou set padesáti, z toho téměř šedesát leželo na jednotkách intenzivní péče. Na konci loňského září pak stouply počty přes tisíc, v listopadu už nemocniční péči vyžadovalo přes osm tisíc nakažených.

Loni touto dobou začaly počty nakažených stoupat nad tisíc, ve druhé půlce října nad deset tisíc, maximem při loňské podzimní vlně bylo na začátku listopadu přes 15 700 potvrzených případů za den.

Podle odborníků by ale díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, neměla letos na podzim taková situace nastat. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek ve středu uvedl, že v září je mezi novými případy covidu-19 asi třicet procent školních dětí. Další velká část jsou podle něj mladí do 30 let a neočkovaní ve věku 30 až 40 let, kde je stále mnoho neočkovaných.

V úterý bylo naočkováno celkem 13 135 lidí, zhruba o pět tisíc méně než před týdnem. Plně naočkovaných je v zemi přes 5,8 milionu lidí.

S očkováním dětí mladších 12 let se zatím nepočítá

Ministerstvo zdravotnictví zatím nepočítá s tím, že by pro některé profese, jako jsou například zdravotníci, zavedlo povinné očkování. „Toto je samozřejmě velká debata, která se vede nejenom u nás, ale i v jiných zemích, tedy nastavení povinnosti očkování pro určité služby jako je zdravotnictví či sociální služby. Zatím to není na pořadu dne. Myslím, že o tom se musí vést nějaká širší debata, ono vše má své plusy a minusy. Jedna věc je nastavit takovou povinnost, druhá věc je, jak se to pak reálně odrazí v praxi. V některých zemích to vedlo k výpovědím lidí, kteří jsou v těchto službách. Takže to si myslím, že je velmi citlivá věc, a v tuto chvíli to neplánujeme,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Zopakoval ale, že očkování je jediná alternativa pro zvládnutí pandemie.

Vojtěchovo ministerstvo také zatím nepočítá s tím, že by umožnilo očkování dětem mladším 12 let. Nebude tak následovat Slovensko, které od čtvrtka umožňuje podání vakcíny proti covidu-19 rovněž dětem od pěti do 11 let.

„Vakcína pro tyto děti v tuto chvíli registraci nemá, a to ani u Evropské lékové agentury, ani u americké FDA (Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) a z našeho pohledu tedy v tuto chvíli není dostatek dat pro to, abychom mohli vakcínu aplikovat plošně dětem mladším 12 let,“ uvedl Vojtěch.

Zároveň dodal, že pokud by nějaký ošetřující lékař vyhodnotil v individuálních případech podání vakcíny jako přínosné, není to vyloučeno. „Ale znovu opakuji, je to aplikace off-label, nikoliv standardní aplikace dětem mladším 12 let, tam zatím skutečně toto neplánujeme,“ doplnil ministr.

Za nešťastné zároveň Vojtěch považuje, že někteří lékaři odmítají dětem od 12 let vakcínu proti covidu-19 aplikovat. „Nikdy se nemůžete vyhnout nějakým excesům, já jsem v tomto směru samozřejmě něco zaznamenal. Řešili jsme to i se zástupci praktických lékařů pro děti a dorost, kteří mají zcela opačný názor. Každý má nějaký názor, ale měl by se opírat o nějaké vědecké údaje, a nikoliv šířit dezinformace,“ řekl Vojtěch. Podle něj ministerstvo nemá informace o tom, že by očkování mělo u dětí závažné nežádoucí účinky. „Nežádoucím účinkům se samozřejmě nedá stoprocentně vyhnout, ale ten benefit převažuje.“ míní Vojtěch.

Končí plošné testování ve školách

V základních a středních školách se žáci také před výukou naposledy museli nechat testovat na covid. Jak ve středu řekl Vojtěch, dál se studenti v celé zemi testovat už nebudou.

Povinné zůstane nošení roušek na chodbách nebo v šatnách, které by podle ministra mělo ochránit školy před uzavíráním kvůli výskytu nákazy. Nejasné je zatím, jak to dál bude s podmínkami pro školní plavání. Podle současných pravidel by pro něj měli mít žáci potvrzení o testu na covid-19, očkování nebo prodělané nemoci i po skončení testování ve školách.

Zásoby testů, které zbydou po ukončení poprázdninového testování žáků, by pro případ potřeby měly zůstat ve skladech škol nejméně do konce října. Pokud by se testování žáků na koronavirus muselo obnovit, oznámily by to úřady nejpozději sedm dní předem. Ministerstvo o tom informovalo ředitele škol. Množství zbývajících zásob v jednotlivých školách chce úřad zjistit v nejbližších týdnech. 

Žáci se po letních prázdninách testovali na covid-19 již dvakrát, a to 1. a 2. září a toto pondělí. Výsledky podle ministra zatím ukázaly, že šíření nákazy se ve školách v současnosti nezhoršuje, i když epidemie roste.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 6 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 7 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...