Prezidentovi nikdy nešlo o ústavu, pouze o loajální úředníky, říká Jiří Přibáň

Nahrávám video

Prezidentovi Miloši Zemanovi nikdy o naplňování ústavy nešlo, jeho zájmem naopak vždy bylo utvrdit své podporovatele a vytvořit si skupinu loajálních úředníků. To se mu daří třeba i v případě premiéra Andreje Babiše (ANO). Myslí si to právník, sociolog a pedagog na univerzitě ve velšském Cardiffu Jiří Přibáň, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Poslední politická krize podle něj jasně ukázala, že premiér je na české politické scéně slabá figura, která potřebuje krytí od silnější figury v podobě prezidenta.

„Spor o ministra kultury je zástupný problém. Situace z hlediska ústavního práva je velmi jednoduchá a čitelná. Nikdo nemůže pochybovat, že prezident se pohybuje mimo ústavu, ale prezidentovi o naplňování ústavy nikdy nešlo. Tomu vždycky šlo o to dostat své podporovatele na svou stranu, vymezit se proti nepříteli a vytvořit si skupinu loajálních úředníků, což se mu teď daří vytvořit právě z Andreje Babiše,“ soudí Jiří Přibáň o posledním vývoji v Česku.

Pohyb prezidenta mimo ústavu je podle něj dlouhodobý, což mu vyhovuje a krize na politické scéně spojené s pohybem prezidenta mimo ústavu jsou v Česku permanentní. „Spíše bych řekl, že je to výsledkem úpadku demokracie, rozvalu demokracie v této zemi (…),“ prohlásil Přibáň.

V jeho očích se premiér Babiš ukázal jako slabá figura. „Jako nesmírně slabý premiér a v podstatě jako vydíratelná osoba, které hrozí trestní stíhání, a proto vyžaduje krytí od silnější ústavní figury,“ prohlásil právník a sociolog.

Podle Přibáně není třeba přílišné geniality, aby člověk pochopil, že vydíratelnost Andreje Babiše je přímo úměrná moci Miloše Zemana, kterou nad premiérem v současnosti vykonává.

Zemanovi Přibáň neupírá politickou obratnost, naopak, podle něj patří k nejobratnějším postavám české politické scény. „Bohužel ho ale žene zášť a msta vůči bývalým kolegům, ze kterých se stali později političtí nepřátelé a oponenti,“ prohlásil Přibáň. Při pohledu na krizi kolem výměny ministra kultury je to podle něj patrné.

„Najednou vidíte, že Miloš Zeman si vytvořil tábor přátel a tábor nepřátel a v této politické konstelaci se dokáže velmi dobře pohybovat. S ústavou to nemá nic společného, jemu je jedno, jak bude pošlapávat ústavu,“ soudí Přibáň. Z hlediska ústavy se podle něj pohybujeme v destruktivním chaosu.

Vyústění Zemanova jednání v ústavní žalobu schválenou Senátem považuje cardiffský sociolog za dobrou zprávu, že horní komora funguje skutečně jako ústavní pojistka. Porušování nejen ducha, ale samotné litery ústavy ze strany prezidenta Zemana na ústavní žalobu rozhodně je, soudí. „Jednou se k ní budeme moct vrátit, abychom viděli, jaká rizika hrozila České republice ve druhém desetiletí 21. století,“ dodal Přibáň.

Zdůraznil rovněž, že ústavní právo je vždy napětí mezi politickou vůlí a ústavní normou. „A tady se na jaře zmobilizovala veřejnost do té míry, že se ukazuje, že podstatná část veřejnosti se nechce stát druhým Maďarskem nebo Polskem,“ vyzdvihnul Přibáň demonstrace pořádané spolkem Milion chvilek pro demokracii, které jsou z jeho pohledu druhým optimistickým momentem současné situace v Česku.

Otřes britského ústavního systému

Pedagog na univerzitě ve velšském Cardiffu rovněž okomentoval poslední dění ve Velké Británii, kde se chopil vedení kabinetu euroskeptik Boris Johnson. Ten podle Přibáně patří k řadě politiků, kteří se dostali k moci v důsledku poslední finanční krize. „Od roku 2008 se svět dostal do situace, ve které se jasně ukázalo, že existují hlasy těch, kdo byli umlčeni globalizací,“ říká politolog s tím, že Johnson je jedním z politiků, kteří mluví za tyto umlčené.

Johnson pak přinese do jednání s Evropskou unií nový konfrontační styl a EU se už nyní pokouší náraz spojený s jeho nástupem mírnit. Přibáň souhlasí s tím, že i ve Velké Británii došlo k významnému ústavnímu posunu.

„V Británii, jak se vyjádřil jeden ústavní právník, došlo k největšímu posunu od roku 1660, kdy byla Karlem II. Stuartovcem restaurována monarchie. On tím myslel, že tím do britské nepsané ústavy najednou vstoupil princip svrchovanosti lidu. Protože v Británii platí, že jen parlament je svrchovaný. Ne panovník, jen parlament je svrchovaný a parlament je proevropský. Ale parlament se najednou bojí svého lidu a neodváží se jednat ani tak, ani onak,“ komentoval dění v Británii kolem brexitu Přibáň.

V důsledku obav z lidu podle něj parlament třikrát neschválil dohodu o brexitu Theresy Mayové, a to je také důvod, proč Boris Johnson tlačí na Evropskou unii s požadavkem, aby to EU respektovala jako projev demokratické vůle Velké Británie a začala s ním vyjednávat o nové dohodě.

Johnson má ale před sebou obrovsky těžký úkol, aby proevropský parlament ve Velké Británii přesvědčil, že ho má podpořit. „Je otázkou, zda uspěje, nebo ne, protože výsledkem mohou být předčasné volby, které si v tuto chvíli nepřeje vůbec žádná strana,“ dodal pedagog cardiffské univerzity.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...