Přes flotily taxíků utíkají státu na daních stamiliony, popsali Reportéři ČT

Nahrávám video

Daňové úniky firem napojených na alternativní taxislužby mapoval pořad Reportéři ČT. Jde o takzvané flotily, které vlastní stovky aut a najímají řidiče, pro které pak získávají zákazníky prostřednictvím nadnárodních aplikací Bolt a Uber. Když má flotila zaplatit daně, tak skončí a nahradí ji jiná firma. Jedná se o podvody až ve stovkách milionů korun. Tématu se věnoval reportér Dalibor Bártek.

„Je to byznys, který fungoval dlouhá léta, je zaběhlý,“ přiblížil Jiří Žežulka z Generálního finančního ředitelství. „Když vidíte, jaké peníze to dokáže generovat, tak motivace zapojit se je skutečně velká,“ dodal.

Podle zjištění finanční správy flotilové firmy dlouhodobě zatajují miliardové tržby, a stát tak systematicky okrádají na daních. Problém přitom narůstá s tím, jak se rapidně zvyšuje množství taxi vozů, které pro Uber a Bolt jezdí.

„Ta služba je tady levnější, protože v ní chybí ty daně, tím pádem je rozšířenější,“ míní Ladislav Mejzlík z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické. Zatímco na počátku jejich vstupu na zdejší trh, zhruba před osmi lety, jezdilo v Česku jen několik stovek alternativních taxikářů, nyní jich stát už registruje přes třicet tisíc. Nejvíce z nich je přitom v Praze.

Aktuálně máme 19 tisíc zaregistrovaných řidičů, ale v Praze jich může jezdit daleko více,“ přiblížil mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Podle něj v hlavním městě působí nižší desítky tisíc řidičů a jejich počet každým rokem postupně narůstá.

„Dochází k tomu, že k nám míří v obrovském množství řidiči ze třetích zemí. Třeba z bývalého Sovětského svazu, ale také z Iráku, Uzbekistánu a dalších zemí,“ sdělil Hofman. „Potýkáme se s tím, že tito řidiči nejenže nerozumí česky, ale i s tím, že nedokáží ovládat to vozidlo,“ dodal mluvčí s tím, že to dle něj je problém pro silniční provoz celkově.

Řidiči v exekuci

Hlavním problémem jsou však právě daňové podvody. Pochybné flotilové firmy stát obírají nejen na DPH a dani z příjmu a závislé činnosti, ale také na odvodech sociálního a zdravotního pojištění řidičů. Ti často jezdí načerno, jen na formální smlouvu s minimální odměnou. Reálnou mzdu nepřiznávají a nedaní, a naopak ještě pobírají sociální dávky. „To je vlastně dvojí daňový únik,“ míní šéfredaktor serveru Měšec.cz Dalibor Zdislav Chvátal.

Že je v alternativních taxislužbách obcházení zákona už zaběhnutou praxí, potvrzují i záznamy pořízené pořadem Reportéři ČT. Jejich skrytá kamera zachytila slova spolumajitelem flotilové společnosti, která využívá platformu Bolt. Daná firma řidičům ponechává jen necelou polovinu inkasovaných tržeb. „Oni (řidiči) většinou jsou v exekucích, takže nemají ani účet,“ nastínil dotyčný. Dodal, že řidiče vyplácí v hotovosti.

Jiný taxikář spadající pod jinou společnost popsal stejnou praxi. „Pod flotilou jsem, protože mám exekuci,“ řekl muž a potvrdil, že odměnu dostává v hotovosti.

Platby směřují do zahraničí

Aby firma mohla řidiče načerno vyplácet, musí peníze mimo evidenci úřadů nejprve sama vygenerovat. Děje se tak obvykle právě prostřednictvím systematických daňových úniků. Nepáchají je společnosti Bolt ani Uber, ale právě flotilové firmy, které jejich aplikace na přilákání zákazníků využívají.

Princip rozsáhlých daňových podvodů je přitom jednoduchý. Když zákazník platí kartou, tak peníze odchází na účet konkrétní platformy do zahraničí. V případě Uberu je to Nizozemsko a v případě Boltu Estonsko. Oba subjekty si ponechávají provizi, která se pohybuje mezi 20 až 25 procenty.

„To fakticky znamená, že z toho, co vy zaplatíte za službu, tak 75 procent náleží konkrétní firmě, která zaměstnává nebo by měla zaměstnávat řidiče, se kterým jste jel,“ prohlásil Žežulka. Zdůraznil, že se jedná o zdanitelný výnos.

Současná evropská směrnice nařizuje zahraničním digitálním platformám, jako jsou Bolt a Uber, informovat finanční správu o provedených platbách – tedy příjmech, z nichž by měly být odvedeny daně – jen jednou za rok. Právě toho podvodné flotilové společnosti využívají k rozsáhlému krácení daní.

Hlavní problém je, že pachatelé ví, že finanční správa se k dané informaci dostane pozdě,“ přiblížil Mejzlík. „Ty firmy, pokud to dělají cíleně tak, aby dosáhly daňového úniku, tak v průběhu roku se třeba zlikvidují. Takže finanční správa dostane informaci, že sem přišly peníze, že by měly být zdaněny a že zdaněny nebyly, ale ta firma už neexistuje,“ nastínil.

Přechod pod novou flotilu

Řidiči po likvidaci hromadně přecházejí z jedné flotilové firmy pod druhou, kterou mnohdy reprezentují stejní lidé v pozadí. A daňové podvody pak zpravidla pokračují dál pod touto novou společností.

Peníze z účtů podvodných firem přitom organizátoři obvykle odčerpají hotovostními výběry – a stát si tak nemá na co sáhnout. A sanovat náhradu škod není schopen ani na formálních majitelích firem. Zpravidla se totiž jedná o nekontaktní osoby s bydlištěm v zahraničí, nebo rovnou takzvané bílé koně.

„Můžete toho člověka i chytnout, ale co s ním uděláte, když nic nemá?“ položil rétorickou otázku Mejzlík. „Adresu bude mít někde na obecním úřadu a nevezmete si na něm nic,“ doplnil.

Zdaněná jen každá pátá jízda

Podle odhadu Generálního finančního ředitelství zinkasovaly tuzemské přepravní společnosti napojené na platformy Uber a Bolt od svých zákazníků v roce 2024 přibližně 6,5 miliardy korun. Ke zdanění však přiznaly jen každou pátou jízdu, tedy pětinu příjmů.

Žežulka přiblížil, že z dvaceti subjektů, které momentálně mají největší vozový park, jsou tři z analytického pohledu relativně v pořádku, zbylých sedmnáct firem je ovšem problematických. „Máme vytipováno – tuším – šestačtyřicet subjektů, kde objem té rizikové daně je zhruba 300 milionů korun,“ dodal.

V reakci na nárůst daňových podvodů v oblasti alternativních taxislužeb proto finanční správa provedla proti vybraným flotilovým firmám v uplynulých měsících řadu přepadových kontrolních akcí. Snížila tak podíl podvodných firem na trhu a při akcích zajistila majetky za desítky milionů. Zároveň zaměstnala policii velkým množství podnětů. „Fakticky od roku 2024, kdy se tím problémem zabýváme opravdu intenzivně, už jsou to stovky trestních oznámení,“ shrnul Žežulka.

Případ Flotila

Tím dosud největším případem, který berní úředníci ve spolupráci s celní správou a policií rozplétají, jsou rozsáhlé podvody organizované skupiny pachatelů z Prahy. Kauza dostala příhodné krycí označení – Flotila.

„Detekovali jsme skupinu lidí, kteří podle podezření odčerpávají daně tím, že neuvádí, že nějakým způsobem poskytují službu platforem Uber, Bolt a najímají si řidiče na to, aby dopravovali,“ řekl Radek Fiala, ředitel pražského odboru pátrání Generálního ředitelství cel.

„Provedli jsme domovní prohlídky i prohlídky nebytových prostor a samozřejmě zajistili i věci, které s tou trestnou činností souvisí a které tu trestnou činnost dokazují,“ přiblížil policejní mluvčí Jiří Matzner.

Podle něj policie obvinila čtyři osoby. „Byla tam hlava skupiny, byly tam další členové, kteří každý měl svůj přidělený úkol tak, aby tato nelegální činnost fungovala na profesionální úrovni,“ přiblížil.

„Někdo se staral o najímání řidičů, někdo o to, aby fungoval systém. A další o to, aby finanční prostředky byly nějakým způsobem přeposílány, odváděny těm řidičům a neodváděny správci daně,“ popsal vše Fiala.

Působení skupiny

Podle policie skupinu vedl Tomáš Munzar a v čele stál také 54letý Zdeněk Touš. Zbylí dva stíhaní muži jsou synové hlavního obviněného Munzara – 40letý Daniel a 32letý Adam. Reportéři ČT obešli jejich bydliště a pokusili se s nimi hovořit, ale na místě nikoho nezastihli.

Podle policie skupina ovládala nejméně osm flotilových firem, které v letech 2020 až 2024 provozovaly v součtu více než tisíc vozidel taxislužby. Žádná ze společností však neměla zaměstnance ani standardní kanceláře. Většina sídlila v takzvaném office houseu v centru Prahy. „Společnost se u nás zaregistruje a má u nás sídlo,” přiblížil pracovník společnosti Simple Office David Jurkevič, jak funguje princip takzvaného office house. „Nemusí mít kancelář a písemnosti chodí sem,” dodal. Jména Touš nebo Munzar mu však nic neříkají.

Provozovnu měly všechny firmy jednu. Nacházela se na dvoře na pražském Žižkově, kde muži podezřelí z daňových podvodů najímali i vypláceli řidiče a řídili činnost celé skupiny. Majitelka prostor přiblížila, že jejich působení na místě skončilo ze dne na den a že jí zůstali dlužni blíže neurčenou částku. „Navíc jsme to museli celé vyklízet na naše náklady,“ sdělila.

Během čtyř let, kdy podvodná skupina fungovala, zinkasovali řidiči jejich taxi vozů od zákazníků 563,5 milionu korun. Daně však organizátoři nezaplatili žádné. „Způsobená škoda, kterou odhadujeme, je 121 milionů. To znamená, že by klidně mohla být i vyšší,“ podotkl Matzner.

Desítky milionů korun měla skupina podle policie legalizovat prostřednictvím dvou spolků zaměřených na ochranu psů a koček, respektive ochranu přírody a životního prostředí. „(Spolky) byly ovládány podezřelými. Řekněme, že vytvářeli nějakou svoji ekonomickou činnost, ale zároveň dokázali i ty prostředky legalizovat,“ dodal Fiala.

Vyjednávání s Boltem a Uberem

Podobný příběh provází činnost i dalších spolků a firem. Ve snaze snížit rozsah podvodů v těchto týdnech Generální ředitelství cel vyjednává se samotnými platformami Bolt a Uber. Snaží se s nimi dohodnout, aby jim společnosti předávaly informace o příjmech flotilových firem nikoliv v ročním, ale měsíčním intervalu. Pokud se s platformami celníci nedohodnou, chtějí iniciovat změnu zákona.

Společnost Uber se k vyjednávání s finanční správou nevyjádřila. Bez ohledu na to, jaký bude výsledek rokování, už ale berní úředníci připravují další zátah na podvodné flotily. Akci plánují spustit možná ještě letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...