Premiér Sobotka a jeho ministři končí. Jako třetí vláda v historii vydržela celé období

Nahrávám video

Sobotkova vláda končí. Schválila podání demise, kterou potom premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odeslal na Pražský hrad. I přes ostré spory mezi ČSSD a ANO v posledním roce a půl vládnutí byl končící kabinet první od roku 2002 a třetí v historii samostatného Česka, který přetrval celé volební období. Ministři zůstanou ve svých úřadech v demisi ještě zhruba dva týdny, jejich nástupce chce prezident Miloš Zeman jmenovat 13. prosince.

Nová Poslanecká sněmovna má za sebou první dvě schůze, takže stará vláda může – a musí – podat demisi. To se také stalo. „Vláda přijala usnesení v souladu s příslušným článkem ústavy s tím, že vláda schválila demisi,“ uvedl premiér Sobotka po jednání jeho kabinetu.

Před půl čtvrtou odpoledne oznámil mluvčí vlády Martin Ayrer, že zástupce Úřadu vlády doručil demisi na Hrad do podatelny. Premiér sám neplánuje osobně se kvůli ní sejít s prezidentem, což se stalo poprvé, Sobotka míní, že je to nejlepší, „abychom neztráceli čas“.

Hlava státu je sice na návštěvě Jihomoravského kraje, ale čas na demisi vlády premiéra, s nímž měla dlouhodobé spory, si najde. „Pan prezident plánuje přijmout demisi vlády Bohuslava Sobotky v úterý,“ tlumočil plány Miloše Zemana jeho mluvčí.

Kabinet už bezprostředně po říjnových volbách do sněmovny omezil svou činnost, soustředil se jen na neodkladné záležitosti či evropskou agendu. Na schůzi, která vyvrcholila schválením demise, schválila ještě odmazání dluhu Správy železniční dopravní cesty zhruba o 700 milionů korun a naopak odvod tří miliard korun od Lesů ČR do státního rozpočtu. Prošlo i zvýšení náhrad za ztrátu výdělku po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících.

Nedošlo naopak na předlohu, kterou avizoval ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD) a měla upravit počet členů některých sněmovních kontrolních komisí. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) řekl po jednání, že na něm „byl trochu nostalgický“ a oživil vzpomínky z minulých let. „Někteří se nesmáli,“ dodal.

Nahrávám video

V demisi se ministři Sobotkovy vlády možná ještě jednou sejdou. Premiér však dal najevo, že závěrečné jednání 6. prosince proběhne pouze, pokud bude nezbytné. „Pokud budou ještě dokumenty, na kterých se koaliční strany shodnou, že je potřeba je projednat,“ upřesnil Sobotka.

Dokončené období poprvé po 15 letech

Podle politologa Jakuba Lyska z Filozofické fakulty Univerzity Palackého lze končící kabinet považovat za úspěšný – přinejmenším z toho pohledu, že neskončil předčasně, což se stalo poprvé od roku 2002. Vládu lze proto hodnotit jako tu, která přinesla zemi dlouho chybějící stabilitu.

Nic na tom nemění ani skutečnost, že se během jejího funkčního období vyměnilo hned devět ministrů. „Když přihlédneme k okolnostem, kvůli kterým ministři odstoupili, myslím si, že to číslo je v pořádku,“ míní politolog.

I přesto, že vláda vydržela od jmenování až do řádných voleb a proběhly výměny „pouze“ na osmi postech ze sedmnácti (na jednom dvakrát) – například oproti Nečasově vládě, kde zůstalo po celou dobu bez výměny pouze pět ministrů a premiér, přičemž na dopravě se vystřídali čtyři ministři a na obraně tři – zcela bez problému koaliční vládnutí nebylo.

Sami členové vlády po středeční schůzi nechtěli o neúspěších příliš hovořit. „Od toho jsou média, aby nám připomínala, co se nepovedlo. My jsme zdůraznili to, co se povedlo,“ podotkl vicepremiér Richard Brabec (ANO). Ze své druhé funkce ministra životního prostředí však přiznal, že se zatím nepodařilo dokončit novou odpadovou legislativu. Podle Pavla Bělobrádka se pak nepodařilo dotáhnout do konce záležitosti související s digitalizací a e-governmentem. Premiér Sobotka se pak zmínil o neprosazení zákona o sociálním bydlení.

Bilancovat ostatně nezapomněla ani opozice, která vládu za úspěšnou ani trochu nepovažuje. „Omezovala svobodu, zaváděla větší byrokracii, rozšiřovala zbytečným způsobem stát,“ řekl předseda opoziční ODS Petr Fiala. Zcela spokojený ale není s výsledky Sobotkovy vlády ani prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „V klíčových věcech pro růst ekonomiky a konkurenceschopnost řadu zásadních věcí nezvládla,“ míní. Zmínil se o novele stavebního zákona či zákonu o liniových stavbách.

Silný lídr versus muž konsenzu

Z pohledu politologa trápily vládu především spory v koalici. „Napětí bylo cítit od začátku. Andrej Babiš jako tvrdý byznysmen zřejmě není zvyklý na jednání, hledání konsenzu,“ poukázal.

Spory vygradovaly loni na jaře kvůli reorganizaci elitních policejních útvarů, pokračovaly potom například kvůli Čapímu hnízdu, korunovým dluhopisům nebo naposledy kvůli těžbě lithia. Podle politologa z nich nakonec dokázalo vytěžit více ANO díky kvalitnímu marketingu i osobě silného lídra, který zejména levicovým voličům v Česku imponuje.

„Bohuslav Sobotka by patrně byl úspěšný politik, ale v jiné zemi. Dejme tomu v zemi, která je zvyklá na konsenzuální politiku jako Belgie, Holandsko, skandinávské země. Ale česká společnost patrně vyžaduje silnějšího lídry,“ srovnal Jakub Lysek.

Prezident se jmenováním váhal, Babiš mu velice vadil

Sobotkova vláda ve skutečnosti nevládla celé čtyři roky, prezident Miloš Zeman s jejím jmenováním váhal, mimo jiné se mu nelíbila nominace předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Chtěl po ministrech negativní lustrační osvědčení, které Babiš neměl, následně s jeho jmenováním souhlasil pod podmínkou, že vláda uvede v život služební zákon. Nakonec došlo ke jmenování kabinetu až koncem ledna, nyní má tedy za sebou pouhé tři roky a deset měsíců.

Přestože Miloš Zeman jím zprvu prosazovaný služební zákon vetoval, nakonec jej poslanci prosadili i proti jeho vůli. Politolog Jakub Lysek jej považuje za jeden z nejdůležitějších odkazů Sobotkovy vlády, ačkoli připouští, že mediálně je nejproslulejší EET.

„Ale jako politolog si myslím, že daleko důležitější byly dva zákony: zákon o státní službě a zákon o zveřejňování smluv. To jsou klíčové zákony, které pomohou zkvalitnit státní správu a veřejnou správu,“ podotkl.

Babišova vláda vznikne 13. prosince

Tentokrát přitom Miloš Zeman se jmenováním nového kabinetu tolik neváhá. Andreji Babišovi slíbil, že jej jmenuje premiérem 6. prosince a jeho ministry přesně o týden později, což bude také znamenat definitivní zánik Sobotkovy koaliční vlády.

Nová vláda Andreje Babiše bude čistě pod taktovkou ANO, ačkoli v ní bude pravděpodobně devět nestraníků proti pěti členům hnutí. Přesto zatím není jisté, zda se bude moci délkou své existence rovnat s dosavadním kabinetem. Andrej Babiš zřejmě nemá zajištěnou dostatečnou podporu v Poslanecké sněmovně, jediná strana, která nevyloučila podporu menšinové vlády, je KSČM.

Například ODS vyloučila společné vládnutí s ANO již před volbami. Piráti zase dali krátce po volbách ústy Jakuba Michálka najevo, že by si dokázali představit spolupráci s ANO pouze, pokud by Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem – o jejichž vydání žádá policie – „byli zavřeni ve vězení“.

Případné trestní stíhání špiček ANO je podle Tomia Okamury problém i pro SPD, které navíc nestačí podporovat vládu zvenčí a chce do koalice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam.
09:11Aktualizovánopřed 4 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 1 hhodinou

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 2 hhodinami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 2 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 3 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 4 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 4 hhodinami
Načítání...