Ministerstvo práce připravuje reformu sociálních dávek. Má přinést jejich jednodušší vyřizování, lepší zacílení podpory a zastavení zneužívání systému. Mimo jiné má také vzniknout nová dávka státní sociální pomoci, která spojí do jedné podpory čtyři současné.
Nová sociální dávka má nahradit čtyři současné podpory státu pro domácnosti v nouzi. Přesněji se jedná o příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Aby je klienti úřadů práce mohli pobírat, musí splnit zákonné podmínky a například pravidelně poskytovat podrobné informace o řadě skutečností.
Jednotná dávka se má skládat ze čtyř složek. Mají zahrnovat oblast zajištění základního živobytí, pomoc při placení nákladů na bydlení, výchovu a péči o děti a pracovní bonus. Součástí podmínek pro získání dávky má být také kontrola školní docházky dětí.
Další sociální dávky – jako rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné a mimořádná okamžitá pomoc – zůstávají beze změn.
Ministerský návrh také počítá s tím, že žádosti bude možné podávat on-line přes aplikaci Jenda. Žádost o státní podporu podá rodina jako celek, s ohledem na sloučení dávek bude nutné vyplnit jen jednu, ta bude posouzena v rámci jednoho řízení. I samotná dávka – finanční částka – bude vyplacena jednotlivě.
Odstranit body zlomu
Šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) si od avizovaných změn slibuje zastavení zneužívání sociálních dávek. Vedle příjmů by se totiž měl nově posuzovat také majetek rodin, mělo by se tak zabránit situaci, kdy zajištěné domácnosti bez příjmů dosáhnou na pomoc od státu. Úřad práce však před nedávnem oznámil, že podle jeho prověření se dávky masivně nezneužívají.
„U některých typů podpory má klient i poměrně slušné majetkové poměry, vlastní třeba i vícero bytů, přesto může žádat a získat třeba příspěvek na bydlení,“ řekl k současnému fungování ministr.
Pomoc má cílit převážně na ty, kteří pracují, nebo se alespoň aktivně snaží zaměstnání najít, upřesnil Jurečka. Příspěvky by tak měly být adresnější pro ty, kteří pomoc skutečně potřebují.
Ministerstvo také plánuje v rámci zacílení připravit pro rodiny příjmové a majetkové testy, ty by měly rodině adresně pomoci s náklady. Ve večerním vysílání ČT24 Jurečka řekl, že bližší detaily například zmíněného majetkového testu hodlá jeho resort představit v březnu, kdy se zároveň počítá se začátkem meziresortního připomínkového řízení.
Cílem změn je podle ministerstva odstranit takzvané body zlomu. V současném systému prý mohou „demotivovat klienty při hledání práce nebo přijetí lépe placené práce, protože by mohli ztratit nárok na podporu“.
Jurečka přiblížil také fungování takzvaného aktivizačního plánu, který se bude týkat lidí, kteří si ani po půl roce nedokáží najít práci či neabsolvují rekvalifikační kurz. Jeho cílem bude učinit konkrétní kroky k tomu, aby měl dotyčný člověk šanci si práci sehnat. Aktivizační plán ale podle ministra dopadne i do dalších oblastí života.
„Pokud má ten člověk exekuce a neřeší své zadlužení, tak ho v rámci toho plánu budeme směrovat na dluhovou poradnu, k tomu, aby zahájil proces oddlužení – abychom s ním řešili širší problémy, kterého ho vyautovávají z toho, aby mohl legálně pracovat,“ nastínil vicepremiér.
Ministerstvo systém modelovalo na několika častých příkladech:
Rodina bez dětí žijící v Brně
Náklady na bydlení v jihomoravské metropoli dosahují sedmnácti tisíc korun. Pokud ani jeden člen rodiny nepracuje a práci nehledá, má v současnosti nárok na dávku přes šestnáct a půl tisíce korun. Nově by ale takoví žadatelé od státu nedostali nic.
Výše dávky by pak závisela i na tom, jak je žadatel při hledání práce aktivní, případně jaké má domácnost příjmy. Nový systém má ovšem dle modelového příkladu snížit dávku i těm, kteří pracují. U obou pracujících členů domácnosti s příjmem okolo deseti tisíc korun čistého by dávka poklesla zhruba o patnáct set korun.
Rodina se čtyřmi dětmi z Pelhřimova
U této modelové šestičlenné rodiny činí náklady na bydlení osmnáct tisíc. Oba rodiče pracují – matka je momentálně na rodičovské dovolené. Rodičovský příspěvek čerpá ve výši 7600 korun měsíčně, k tomu pracuje na dohodu s výdělkem pět tisíc korun měsíčně. Otec si vydělá celkem 25 tisíc korun čistého za měsíc.
V současném systému by získali státní podporu ve výši 10 873 korun. Podle nových pravidel by částka vzrostla na 15 725 korun.
Rodina se dvěma dospělými a dvěma dětmi
Čtyřčlenná rodina s vlastním bydlením na energie a služby měsíčně vynaloží celkem osm tisíc korun. Čisté příjmy této domácnosti jsou zhruba čtyřicet tisíc korun měsíčně. Při stávajících podmínkách by dosáhli na příspěvek 3171 korun, nově by si přilepšili na 6344 korun.
Samoživitel/ka s jedním dítětem
Samoživitel nebo samoživitelka z Ostravy, která má v péči jedno dítě, vynaloží na bydlení podle ministerských propočtů zhruba třináct tisíc korun. Příjem domácnosti se pohybuje okolo dvaceti tisíc korun, v současnosti tak příspěvek pro rodinu činí 7940 korun měsíčně. Nově by částka měla vzrůst na 8412 korun.
Seniorská domácnost
Komplexní podpora pro domácnost, v níž žijí dva senioři, je nyní na úrovni 1432 korun. Tento příklad předpokládá, že senioři mají vlastní bydlení, náklady na energie dosahují zhruba sedmi tisíc korun a starobní důchody jsou v celkové výši pětadvacet tisíc korun. Po zavedení nových pravidel tak příspěvek vzroste na 2464 korun.
MPSV: Výdaje mají zůstat podobné
Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Bonus za práci pro rodiny pod touto hranicí by měl činit určité procento z příjmu, u ostatních by se pak postupně mohl snižovat.
Na peníze na dítě by naopak mohlo dosáhnout víc žadatelů než dnes. Nyní přídavky mohou pobírat rodiny s příjmem do 3,4násobku svého životního minima, nově by to mohl být až čtyřnásobek. Lidem s vyšším výdělkem by se ale podpora mohla snižovat. Při posuzování nároku žadatele by se pak měly brát v potaz jeho nemovitosti či auto. Přesné nastavení se nyní propočítává, dodal Jurečka.
„Chci uklidnit všechny občany, kteří mají standardní nemovitost, ve které bydlí a mají třeba druhou určenou k rekreaci. Nebo je to nemovitost, u které počítají, že tam bude bydlet některé z jeho dětí. Na tyto případy budeme pamatovat, standardní, zažité modely nabourávat nebudeme,“ zdůraznil.
Doplnil, že v případě auta ale úřady nebudou zkoumat značku a stáří vozu, bude je zajímat „auto na dospělou osobu v dané domácnosti“. Jinak by podle Jurečky hrozilo zkomplikování a zatížení systému.
Zároveň zmínil, že systém se bude jinak chovat u specifických skupin obyvatel, například u starobních důchodců či handicapovaných, kde nelze uplatnit bonus za pracovní aktivitu. „Systém pak nebude mít důraz zde, protože ani nemůže, ale dokáže tyto lidi zastabilizovat z pohledu nákladů na bydlení nebo pokrytí životních potřeb,“ ujistil šéf resortu práce.
Podle ministra by výdaje na sloučenou dávku měly zůstat zhruba podobné jako na dosavadní čtyři dávky. Podle údajů ministerstva práce se na ně loni od ledna do konce listopadu vyplatilo 26,4 miliardy korun. V listopadu příspěvek na bydlení dostalo 215 300 domácností a doplatek 24 500, přídavků na dítě úřady poskytly celkem 342 400 a příspěvků na živobytí 63 400.
Změny by podle plánů resortu práce a sociálních věcí měly začít platit příští rok.
