PŘEHLEDNĚ: Jak na eurovolby v zahraničí. Digitálně lze žádat o voličský průkaz do konce května

V červnových volbách do Evropského parlamentu nebude možné hlasovat na českých ambasádách a konzulátech v zahraničí. Občané, kteří jsou zapsaní v jejich voličských seznamech, ale ještě mohou požádat o voličský průkaz a hlasovat kdekoliv v Česku. Digitálně je to možné do pátku 31. května. Někteří Češi zase můžou volit kandidátky v jiné evropské zemi, pokud splní tamější podmínky. V Česku mohou k urnám přijít Evropané s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Na rozdíl od sněmovních a prezidentských voleb v nich nelze hlasovat na českých zastupitelských úřadech, tedy velvyslanectvích a konzulátech. Čechům žijícím v zahraničí se však nabízí několik možností, jak se tuzemských voleb zúčastnit.

Nejjednodušší to mají krajané, kteří mají trvalý pobyt stále v Česku a nejsou zaregistrovaní ve zvláštním seznamu voličů na zastupitelském úřadě v zahraničí. Hlasovat můžou ve svém trvalém bydlišti, případně si na obecním úřadě vyřídit voličský průkaz a jít do jiné volební místnosti.

  • 31. května, 16:00: končí možnost písemně požádat o vydání voličského průkazu
  • 5. června, 16:00: končí možnost osobně požádat o vydání voličského průkazu
  • 7. června, 14:00 až 22:00: první den voleb do europarlamentu v Česku
  • 8. června, 8:00 až 14:00: druhý den voleb do europarlamentu v Česku

Češi s trvalým pobytem v zahraničí musí být zapsaní ve zmíněném voličském seznamu na ambasádě, a to buď na základě nové registrace (čas měli do konce dubna), nebo už z minulých voleb. Poté jim stačí na zastupitelském úřadě zažádat o voličský průkaz – osobně nejpozději dva dny před volbami (do 5. června), písemně s ověřeným podpisem nebo přes datovou schránku nejpozději týden před hlasováním (do 31. května). Průkazy začne úřad předávat a posílat od 23. května a je s nimi možné hlasovat kdekoliv v Česku.

O voličský průkaz mohou stejným způsobem požádat i občané, kteří jsou zapsaní v seznamu na zastupitelském úřadě a současně mají trvalý pobyt v Česku. Druhou možností je, že požádají velvyslanectví o vyškrtnutí z voličského seznamu. Potvrzení, které dostanou, pak předloží buď obecnímu úřadu v místě trvalého pobytu v Česku (nejpozději do 5. června), nebo v den voleb přímo okrskové volební komisi v místě svého trvalého pobytu.

Češi trvale usazení v jiné zemi EU mají ještě jednu variantu. „Mohou se zaregistrovat jako voliči v členském státě svého pobytu, kde pak volí do Evropského parlamentu zástupce tohoto členského státu,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Podmínky si stanovuje každá země, přehled v angličtině nabízí web Evropského parlamentu. Všechny státy vyžadují nahlášený pobyt a registraci ve voličském seznamu, cizinci na dovolené tak hlasovat nemůžou.

Třeba na Slovensku mohou volit pouze zletilí evropští občané s trvalým pobytem, kteří se do konce dubna nechali zapsat do voličského seznamu obce, v níž bydlí. V Německu může teoreticky hlasovat i šestnáctiletý Čech, musí mít ale v zemi oznámený pobyt a být zapsaný ve voličském seznamu své obce (případně požádat do 19. května o dopsání). V Rakousku je nutný trvalý pobyt a registrace do konce března, v Polsku není pro trvale žijící cizince stanovena jasná lhůta na podání žádosti o zápis do seznamu voličů. Obec ji však může zpracovávat až tři dny.

V Česku volí čím dál více Evropanů

V Česku mohou do europarlamentu volit pouze občané EU s přechodným nebo trvalým pobytem, který měli přihlášený alespoň 45 dnů před volbami, tedy nejpozději od 24. dubna. Zároveň museli do 28. dubna požádat o zápis do seznamu voličů na obecním úřadě v místě svého pobytu, případně v něm už být zapsaní z minulých evropských voleb. Nejpozději 23. května je musí úřad informovat o tom, jak jejich žádost vyřídil.

O cizincích hlasujících v Česku obce informují ministerstvo vnitra, které pak vyrozumí jejich zemi. Ta by je měla vyškrtnout ze svých voličských seznamů, aby zabránila dvojímu hlasování. Stejně to funguje u českých občanů hlasujících v zahraničí. „Jejich seznam v zašifrované podobě obdrží ministerstvo vnitra coby komunikační centrála od dotčeného členského státu. Poté údaje přeposílá do příslušné obce, která občana vyškrtne ze svého volebního seznamu,“ popisuje mluvčí resortu Malá.

Rozdílná je situace u lidí, kteří mají občanství více členských zemí. U nich si státy informace o zápisu v seznamech nepředávají, stejně jako ostatní voliči ale mají zakázáno hlasovat víckrát. „Evropská komise se řešením této situace dlouhodobě zabývá a je stanovena povinnost všech členských států uložit sankci,“ říká Malá. V Česku hrozí za žádost o volební registraci ve více zemích pokuta 5 tisíc korun, za dvojí hlasování až 10 tisíc.

Kolik cizinců se v Česku registrovalo k letošním eurovolbám, teď ministerstvo počítá, před pěti lety jich bylo 2 288. K urnám z nich nakonec přišlo asi 60 procent. Zájem mezi nimi od vstupu Česka do EU stoupá – zatímco v prvních volbách v roce 2004 hlasovalo jen 99 cizinců, před deseti lety 406 lidí a naposledy přes zmíněné 2 tisíce.

Podobně roste počet Čechů, kteří se přihlásili k volbám v jiných evropských zemích. V roce 2004 jich bylo kolem 3 tisíc, před pěti lety už dvakrát více, přes 6,5 tisíce. „Letošní finální počet nelze nyní uvést, protože výměna informací mezi členskými státy stále probíhá,“ doplnila Malá s tím, že údaje o tom, ve kterých zemích Češi nejvíce hlasovali a kteří cizinci naopak volili v Česku, ministerstvo nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...