PŘEHLEDNĚ: Jak na eurovolby v zahraničí. Digitálně lze žádat o voličský průkaz do konce května

V červnových volbách do Evropského parlamentu nebude možné hlasovat na českých ambasádách a konzulátech v zahraničí. Občané, kteří jsou zapsaní v jejich voličských seznamech, ale ještě mohou požádat o voličský průkaz a hlasovat kdekoliv v Česku. Digitálně je to možné do pátku 31. května. Někteří Češi zase můžou volit kandidátky v jiné evropské zemi, pokud splní tamější podmínky. V Česku mohou k urnám přijít Evropané s trvalým nebo přechodným pobytem a registrací v seznamu voličů.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku konají v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Na rozdíl od sněmovních a prezidentských voleb v nich nelze hlasovat na českých zastupitelských úřadech, tedy velvyslanectvích a konzulátech. Čechům žijícím v zahraničí se však nabízí několik možností, jak se tuzemských voleb zúčastnit.

Nejjednodušší to mají krajané, kteří mají trvalý pobyt stále v Česku a nejsou zaregistrovaní ve zvláštním seznamu voličů na zastupitelském úřadě v zahraničí. Hlasovat můžou ve svém trvalém bydlišti, případně si na obecním úřadě vyřídit voličský průkaz a jít do jiné volební místnosti.

  • 31. května, 16:00: končí možnost písemně požádat o vydání voličského průkazu
  • 5. června, 16:00: končí možnost osobně požádat o vydání voličského průkazu
  • 7. června, 14:00 až 22:00: první den voleb do europarlamentu v Česku
  • 8. června, 8:00 až 14:00: druhý den voleb do europarlamentu v Česku

Češi s trvalým pobytem v zahraničí musí být zapsaní ve zmíněném voličském seznamu na ambasádě, a to buď na základě nové registrace (čas měli do konce dubna), nebo už z minulých voleb. Poté jim stačí na zastupitelském úřadě zažádat o voličský průkaz – osobně nejpozději dva dny před volbami (do 5. června), písemně s ověřeným podpisem nebo přes datovou schránku nejpozději týden před hlasováním (do 31. května). Průkazy začne úřad předávat a posílat od 23. května a je s nimi možné hlasovat kdekoliv v Česku.

O voličský průkaz mohou stejným způsobem požádat i občané, kteří jsou zapsaní v seznamu na zastupitelském úřadě a současně mají trvalý pobyt v Česku. Druhou možností je, že požádají velvyslanectví o vyškrtnutí z voličského seznamu. Potvrzení, které dostanou, pak předloží buď obecnímu úřadu v místě trvalého pobytu v Česku (nejpozději do 5. června), nebo v den voleb přímo okrskové volební komisi v místě svého trvalého pobytu.

Češi trvale usazení v jiné zemi EU mají ještě jednu variantu. „Mohou se zaregistrovat jako voliči v členském státě svého pobytu, kde pak volí do Evropského parlamentu zástupce tohoto členského státu,“ vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Podmínky si stanovuje každá země, přehled v angličtině nabízí web Evropského parlamentu. Všechny státy vyžadují nahlášený pobyt a registraci ve voličském seznamu, cizinci na dovolené tak hlasovat nemůžou.

Třeba na Slovensku mohou volit pouze zletilí evropští občané s trvalým pobytem, kteří se do konce dubna nechali zapsat do voličského seznamu obce, v níž bydlí. V Německu může teoreticky hlasovat i šestnáctiletý Čech, musí mít ale v zemi oznámený pobyt a být zapsaný ve voličském seznamu své obce (případně požádat do 19. května o dopsání). V Rakousku je nutný trvalý pobyt a registrace do konce března, v Polsku není pro trvale žijící cizince stanovena jasná lhůta na podání žádosti o zápis do seznamu voličů. Obec ji však může zpracovávat až tři dny.

V Česku volí čím dál více Evropanů

V Česku mohou do europarlamentu volit pouze občané EU s přechodným nebo trvalým pobytem, který měli přihlášený alespoň 45 dnů před volbami, tedy nejpozději od 24. dubna. Zároveň museli do 28. dubna požádat o zápis do seznamu voličů na obecním úřadě v místě svého pobytu, případně v něm už být zapsaní z minulých evropských voleb. Nejpozději 23. května je musí úřad informovat o tom, jak jejich žádost vyřídil.

O cizincích hlasujících v Česku obce informují ministerstvo vnitra, které pak vyrozumí jejich zemi. Ta by je měla vyškrtnout ze svých voličských seznamů, aby zabránila dvojímu hlasování. Stejně to funguje u českých občanů hlasujících v zahraničí. „Jejich seznam v zašifrované podobě obdrží ministerstvo vnitra coby komunikační centrála od dotčeného členského státu. Poté údaje přeposílá do příslušné obce, která občana vyškrtne ze svého volebního seznamu,“ popisuje mluvčí resortu Malá.

Rozdílná je situace u lidí, kteří mají občanství více členských zemí. U nich si státy informace o zápisu v seznamech nepředávají, stejně jako ostatní voliči ale mají zakázáno hlasovat víckrát. „Evropská komise se řešením této situace dlouhodobě zabývá a je stanovena povinnost všech členských států uložit sankci,“ říká Malá. V Česku hrozí za žádost o volební registraci ve více zemích pokuta 5 tisíc korun, za dvojí hlasování až 10 tisíc.

Kolik cizinců se v Česku registrovalo k letošním eurovolbám, teď ministerstvo počítá, před pěti lety jich bylo 2 288. K urnám z nich nakonec přišlo asi 60 procent. Zájem mezi nimi od vstupu Česka do EU stoupá – zatímco v prvních volbách v roce 2004 hlasovalo jen 99 cizinců, před deseti lety 406 lidí a naposledy přes zmíněné 2 tisíce.

Podobně roste počet Čechů, kteří se přihlásili k volbám v jiných evropských zemích. V roce 2004 jich bylo kolem 3 tisíc, před pěti lety už dvakrát více, přes 6,5 tisíce. „Letošní finální počet nelze nyní uvést, protože výměna informací mezi členskými státy stále probíhá,“ doplnila Malá s tím, že údaje o tom, ve kterých zemích Češi nejvíce hlasovali a kteří cizinci naopak volili v Česku, ministerstvo nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěK zadržení podezřelého ze špionáže pro Čínu se odhodlá málo zemí, řekl Koudelka

Lednové zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu, ukazuje podle šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. K takovému odhalení a následnému trestněprávnímu řešení se odhodlá jen hrstka zemí ve světě a v tomto exkluzivním klubu je nyní i Česko, uvedl Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně. Na akci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 1 mminutou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 40 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 56 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...