Práce v extrémně složité situaci a nutnost orientovat se v chaosu. Realita médií v době koronaviru

Nahrávám video

Jak covid změnil média, co bylo pro novináře nejtěžší a co je práce během pandemie naučila? Tomu se věnoval středeční pořad Devadesátka ČT24. V jeho rámci byl odvysílán také dokument s názvem Pandemie v přímém přenosu.

Autorka dokumentu Barbora Loudová, redaktorka Newsroomu ČT24, připomněla, že koronavirus v mnohém novinařinu změnil. V dokumentu se zaměřila na dvě zásadní kapitoly. Jednak na samotnou novinářskou práci v redakcích i v terénu, jednak na její obsah.

„Každá kapitola má svého pomyslného průvodce,“ řekla Loudová. Prvním byl fotograf Aktuálně.cz a Hospodářských novin Lukáš Bíba, který působil v terénu. V jeho případě šlo o covidárium (nemocniční oddělení pro pacienty s koronavirovým onemocněním covid-19) v nemocnici na pražských Vinohradech.

Druhým pomyslným průvodcem byl Daniel Stach z vědecké redakce ČT24. Ten ukazoval, jak se naučit pracovat se všemi novými pojmy a daty,  různými studiemi, jak zpracovávat vznikající trendy. 

Dokument přibližuje činnost mnoha novinářů, kteří od počátku pandemie pracovali v různých místech republiky.  Nahlíží také do zákulisí redakcí, kde se rozhodovalo, kam novináře poslat a čemu se tam mají  věnovat.

I přes často bohatou předchozí novinářskou praxi pak realita reportéry či fotoreportéry mnohdy zaskočila. 

Nahrávám video

Stejně jako jiné profese se novináři museli ze dne na den přizpůsobit koronavirové krizi. Média měla extrémní sledovanost, ale také velkou odpovědnost.

Úvahy o informacích v souvislostech

„Na jedné straně média přinášela velmi dobrý informační servis toho, co se děje tady a teď, ale bohužel se stávalo, že selhávala ve chvíli, kdy měla dávat informace do nějakého širšího kontextu,“ řekla v diskusi po odvysílání dokumentu Ludmila Hamplová. Jako novinářka se specializuje na oblast dezinformací v medicíně a píše zejména pro Zdravotnický deník. 

Uvedla to na příkladu, kdy média možná nechtěně, možná záměrně dávala vedle sebe názory respektovaných vědeckých autorit a pak člověka, který byl sice lékař, ale s řešením epidemie neměl nic moc společného. „Tím, že je dali na roveň, vznikl 'mišmaš', který vedl k tomu, že řada lidí podlehla dojmu, že pravda bude asi někde uprostřed,“ konstatovala. Hamplová se také domnívá, že velký prostor dostávaly takzvané alternativní názory.

Věda ve stavu vzniku

Redaktor pro vědu a technologie Deníku N Petr Koubský připomněl, že situace byla extrémně složitá. „Žijeme v pokročilém 21. století, fungují sociální sítě. Každý, kdo má názor, a někdo jich má víc, ho vyhlásí do světa. Z toho nemůže vzniknou nic jiného než chaos.“ V této situaci je pak nevyhnutelné, že je těžké se v tom orientovat, dodal. To platí pro konzumenta médií i pro novináře. Navíc zde šlo o hodně. O způsob života, o naši svobodu, o zdraví, o život.

Dodal rovněž, že věda zde byla vidět ve stavu vzniku. Ne tedy za situace, kdy existuje monolitický názor, kdy vědci vědí, kdy vědci dokázali. Nyní byla situace, kdy vědecký názor vůbec nebyl hotový, střetávaly se různé myšlenky. „Je prací novinářů, aby tomu dokázali porozumět a správně to předat dál,“ doplnil. 

Zkušenosti veřejnoprávních médií

„Nikdo nepočítal, že to bude trvat takto dlouho,“ řekl výkonný ředitel ČT24 Petr Mrzena. Přesto se podařilo nastavit funkční systém, zdůraznil. Tedy takový, který se ve zpravodajství České televize ukázal jako funkční nejen pro první dramatické dny či týdny, ale po dlouhé měsíce. 

Ředitel zpravodajství Českého rozhlasu Jan Pokorný v této souvislosti hovořil například  o prolínání týmů A a B, na které se rozdělilo zpravodajství. Zmínil i přichystanou záložní variantu pro případ, že by hygiena zavřela hlavní budovu Českého rozhlasu na Vinohradech. Bylo vyčleněno 33 lidí různých profesí a bylo připraveno záložní studio v pražském Karlíně. 

Mrzena mluvil také o tom, že se České televizi vyplatilo dřívější experimentování s novými techologiemi. Co by se dříve zavádělo postupně, se zavádělo nyní skokově. Pracovníci ČT se je naučili rychle používat a diváci tyto nové technologie velmi dobře přijímali. Jejich prostřednictvím například probíhaly četné rozhovory v terénu. Využívalo se i točení na mobil, kdy snížená vizuální kvalita byla často převýšena autenticitou, které by se jinak nepodařilo dosáhnout.

Pokorný připomněl, že nebyl problém v kontaktech mezi rozhlasovými novináři – počet on-line porad se zvýšil – ale v ověřování informací u zdrojů. „To byla velká výzva pro žurnalistiku jako pro profesi,“ dodal. 

Mrzena doplnil, že pandemii vnímal i jako příležitost pro žurnalistiku jako profesi, o které se někdy mluví úkosem. Tedy, aby se novinářské řemeslo ukázalo ve své ryzí, původní podobě. Věří,  že při velmi vysoké sledovanosti České televize se i toto řemeslo dočkalo svého docenění.

Důležité bylo nadále kontrolovat

Šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík v pořadu řekl, že úkolem novinářů bylo přinášet informace o tom, co se děje, a přinášet odpovědi na otázky, které všechny zajímaly. Ale stejně tak pořád kontrolovat, co se děje -  jak vláda rozhoduje o různých zakázkách, „jestli tam náhodou někdo nejede mimo pravidla.“ 

Situaci označil za informační smršť, kdy bylo důležité také uvádět na pravou míru, co vláda rozhodla. „Bylo v tom mnoho zmatku,“ konstatoval.

Později pak bylo důležité informovat o soudech, které začaly zpochybňovat či rušit některá vládní rozhodnutí, dodal Kubík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěRusko představuje pro evropské země největší hrozbu, prohlásil Koudelka

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka na bezpečnostní konferenci ve sněmovně upozornil, že Rusko představuje pro evropské země největší hrozbu. Nemyslí si, že by v tuzemsku hrozil masivní útok ze strany Moskvy jako na Ukrajině. Na konferenci vystoupil i náčelník generálního štábu Karel Řehka.
09:11Aktualizovánopřed 15 mminutami

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 37 mminutami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 53 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 1 hhodinou

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 1 hhodinou

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 2 hhodinami

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 3 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 3 hhodinami
Načítání...