Schodek státního rozpočtu letos bude 300 miliard korun, schválila sněmovna. Poslanci kývli také na to, aby živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) postižené opatřeními kvůli koronaviru dostávali jednorázový příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Zákon nyní posoudí Senát. Poslanci také přehlasovali senátní veto o rozvolnění zákona o rozpočtové odpovědnosti.
Poslanci podpořili to, aby živnostníci a další OSVČ postižené opatřeními proti koronaviru dostávali příspěvek 500 korun denně i po 30. dubnu. Zákon umožní prostředky vyplácet až do uvolnění všech opatření omezujících OSVČ, s čímž vláda počítá do 8. června.
Legislativa vytváří druhé bonusové období, tedy rozmezí od 1. května do 8. června. V ten den se podle současných předpokladů očekává ukončení klíčových opatření, která omezují zejména činnost provozoven osob samostatně výdělečně činných, uvedla vláda.
Příspěvek je určen nejen živnostníkům, ale dalším obdobným samostatným profesím, a nepodléhá exekuci ani dani z příjmů. Podmínky programu Pětadvacítka, z něhož se peníze poskytují, se podle dřívějšího vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nemění, podnikatelé ale musí předložit nové čestné prohlášení.
Deficit 300 miliard korun
Sněmovna také schválila zvýšení letošního schodku státního rozpočtu na 300 miliard korun. Nedávno – rovněž ve zrychleném režimu – poslanci potvrdili deficit 200 miliard, původně ministerstvo financí počítalo se schodkem 40 miliard.
Pro návrh ve středu hlasovalo 59 z přítomných sta zákonodárců. „Navrhovaná úprava je nezbytná z důvodu potřeby reagovat na krizovou situaci vyvolanou pandemií nemoci COVID-19,“ napsala vláda v důvodové zprávě. Podle ekonomů není vyloučeno, že schodek může být letos ještě vyšší.
Aktuální návrh počítá s celkovými příjmy 1,428 bilionu korun a výdaji 1,728 bilionu korun. Novela proti předchozí předloze počítá s dalším poklesem příjmů o 60,1 miliardy korun. Ministerstvo financí zároveň navýšilo výdaje o 39,9 miliardy korun kvůli zvýšení plateb za státní pojištěnce, které kabinet také schválil, a posílení vládní rozpočtové rezervy i výdajů na obsluhu státního dluhu.
Schillerová zdůraznila, že není možné předpovídat budoucí vývoj. „Já vám neřeknu, jestli jsem tady naposled, já to nevím, jestli jsem tady naposled,“ řekla k tomu, zda je nynější změna rozpočtu změnou poslední. Nevyloučila úspory, nebudou však podle ní v řádu desítek miliard.
Poslance Jana Skopečka (ODS) mrzí, že vláda rezignovala na jakékoli úspory. Vláda by podle něj měla v dlouhém období přijít především s podporou strany nabídky prostřednictvím nižších daní a odvodů. Předseda SPD Tomio Okamura považuje za nutné seškrtat některé výdaje, například dotace do fotovoltaiky či nákupy amerických vrtulníků. Lídr hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší obvinil Schillerovou, že „tiskne peníze jako diktátor v Zimbabwe“.
Plénum uvolnilo rozpočtová pravidla
Dolní komora řešila také státní kasu. Původně se totiž letos měl podíl strukturálního deficitu státního rozpočtu na HDP pohybovat pod jedním procentem. Vláda si ale chce otevřít cestu až ke čtyřem procentům. Poslanci jí to schválili, senátoři ale byli v pátek proti. Nakonec se ve sněmovně ve středu našlo nutné minimum 101 rukou, které se pro návrh zvedly.
Sněmovna se kvůli senátním vratkám sešla v plném počtu oproti minulým mimořádným schůzím, kam přišla jen zhruba polovina poslanců. Kritici zvyšování schodku jsou přesvědčeni, že rozvolnění rozpočtových pravidel není potřeba.
Ve sněmovně vystoupila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která kritizovala vládu, že v dobrých časech nevytvořila rezervu. „Zákonné pravidlo jsme de facto prolomili již před příchodem koronaviru. (…) Nezbývá žádný prostor pro stimulaci bez změny pravidel,“ uvedla.
Rozpočet lze sestavit i bez uvolnění pravidel, tvrdí Zamrazilová
Varovala, že se „z této krize obdobně jako z hypoteční krize započaté v roce 2008 ve Spojených státech rychle vyvine krize dluhová“, přičemž 40 procent dluhu podle ní vlastní zahraniční investoři. „Česká republika je mladý dlužník s krátkou historií na finančním trhu, současně je náš domácí finanční trh velmi mělký,“ dodala Zamrazilová. Domnívá se, že rozpočet na příští rok lze sestavit i bez rozvolnění rozpočtových pravidel.
Pravicoví politici poukazovali i na to, že zákon o rozpočtové odpovědnosti je klasickým zákonem pouze proto, že Sobotkova vláda, která jej prosadila, neměla dostatečnou sílu, aby mu dala podobu ústavního zákona.
Nynější vládu vyzývali, aby se chovala, jako by zákon ústavním byl. Senátor Tomáš Goláň (SEN21), který přišel do sněmovny zdůvodnit veto, potom řekl, že ze zákona vyplývá riziko, že do roku 2026 může být schodek až bilionový.
Ve sněmovní debatě se vlády zastal komunistický poslanec Jiří Dolejš, který sice připustil riziko dluhové spirály, je však přesvědčen, že momentálně jiná možnost než rozvolnění pravidel není.
Snaha ubránit se dalšímu růstu zadlužení „rozhodně bude prioritou kampaně v roce 2021,“ míní. Poslanec ČSSD a ministr kultury Lubomír Zaorálek potom poukazoval, že je Česká republika třetím nejméně zadluženým státem v Evropské unii.
Podle ministryně financí je ale nutné povolit vyšší deficit, aby mohl stát řádně reagovat na krizi způsobenou utlumením ekonomického života po zavedení opatření proti šíření nového typu koronaviru.
„Bez přijetí novely zákona bychom museli přistoupit ke konsolidaci, která by v dějinách České republiky neměla obdoby. Jen na příjmech bude v příštím roce chybět minimálně 140 miliard korun,“ řekla, když předpis hájila v Senátu.
Schillerová: Konsolidace je v souladu s evropskými pravidly
Obdobně argumentovala nyní ve sněmovně. Že by bylo možné nynější krizi zvládnout v rámci současných pravidel, jak tvrdí rozpočtová rada, Schillerová odmítla. „Kdyby taková možnost existovala, byla bych první, kdo by se jí chopil. Bohužel realita taková není, nedají se použít radou doporučované únikové klauzule,“ řekla ministryně poslancům.
Ujistila přitom, že „následná konsolidace je plně v souladu s evropskými pravidly“.
Ještě před změnou zákona o rozpočtové odpovědnosti hlasovali poslanci o jiném zákonu vráceném Senátem – prodloužení lhůty pro vracení nadměrných odpočtů na DPH z nynějších 30 na 45 dní. Vládě chyběly pro přehlasování veta tři hlasy. Senát sice nenavrhl zákon zamítnout, ale vrátil jej s pozměňovacím návrhem, neprošla však žádná varianta.
Sněmovna se vyslovila pro vyšší platby za státní pojištěnce
Zákonodárci ve středu kývli také na zvýšení plateb státu do veřejného zdravotního pojištění. V prvním kroku půjde od června o 500 korun měsíčně, od příštího roku o dalších 200 korun.
Stát platí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos stoupnou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.
Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Pirátů, podle kterého by zdravotní pojištění nemuseli po vzoru osob samostatně výdělečně činných hradit od března do srpna samoplátci. Jde podle nich například o starší vysokoškolské studenty, lidi, kteří se kvůli pandemii koronaviru vrátili ze zahraničí, a o umělce s nízkými příležitostnými příjmy.
Proti se postavil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), podle nějž jsou mezi samoplátci například i rentiéři a pronajímatelé, které koronavirová krize nijak nepostihla. Zdravotní pojištění by podle něj přišlo asi o miliardu korun.
Aby novela vešla v platnost, musí ji ještě stvrdit Senát a podepsat prezident Miloš Zeman.
Stát nebude ručit za dlužné nájemné
Poslanecká sněmovna dále schválila, že nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou platit nájemné kvůli tomu, že jsou bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Zákonodárci zároveň odmítli, aby za dlužné nájemné ručil stát.
Proti předloze protestovali majitelé domů i pravicová opozice, podle které zákon nechrání pronajímatele a také jim nezaručuje, že o peníze na nájemném nepřijdou. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že zákon znamená přenesení odpovědnosti státu na vlastníky nemovitostí a nepřiměřený zásah do soukromého vlastnictví.
Opatření podle ní bude pravděpodobně napadeno u Ústavního soudu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) zase uvedla, že cílem tohoto zákona není odpustit nájemné, ale ochránit nejohroženější vrstvy.
Odklad platby nájemného podle ní umožní, aby jej nájemníci splatili ze sociálních dávek kvůli čtvrtletnímu vyhodnocování na jejich nárok. Zároveň upozornila, že nájemníci ale nebudou zproštěni povinnosti hradit služby spojené s bydlením.
K tématu se vyjádřila i poslankyně a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Podle ní je v zákoně potřeba nalézt rovnováhu mezi oběma zasaženými stranami – nájemci i pronajímateli. „V devadesáti procentech případů se lidé raději dohodnou, než aby postupovali podle tohoto zákona,“ okomentovala Válková.
Zákon může uškodit nájemcům i pronajímatelům, uvedla Kovářová
Poslankyně Věra Kovářová (STAN) zase řekla, že původní návrh vlády, který byl odmítnut Senátem, byl veden dobrým úmyslem. Ten současný ale prý může uškodit nájemcům i pronajímatelům. „Negativní dopady mohou být na obou stranách. Zákon nájemci znemožňuje podání výpovědi a z jeho výkladu nevyplývá, zda by posuzoval termín splatnosti,“ dodala.
Poslanci, kteří si schválili omezení řečnické doby na pět minut, budou dále hlasovat o působení lékařů ze zemí mimo Evropskou unii bez potřebné aprobace v nemocnicích, což je předpis, ke kterému měl Senát také výhrady.
Firmy v pronájmu získají nárok na odklad nájmu
Schválení se rovněž dočkal zákon, díky kterému firmy v pronajatých prostorách, které kvůli opatřením musely zavřít své provozy, budou moci nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku.
Poslanecká sněmovna při odsouhlasení nevyhověla požadavku Senátu, aby stát ručil pronajímatelům za 80 procent dlužného nájmu. Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Norma zakazuje jednostranné ukončení nájmu v ochranné době do konce června kvůli neplacení nájemného, netýká se to ale neplacení energií a dalších služeb.
Lékaři ze zemí mimo Evropskou unii
Sněmovna nepřehlasovala senátní veto návrhu zákona ohledně lékařů ze zahraničí. Zdravotníci ze zemí mimo Evropskou unii bez předepsaných aprobačních zkoušek nebudou smět pracovat v nemocnicích. Senátoři dříve poukazovali na nadbytečnost návrhu, jehož legislativní cesta nakonec verdiktem poslanců skončila.
Vojtěch před hlasováním zákonodárců uvedl, že by nemělo dojít k přílivu neznámých pracovních sil ze zahraničí. Do nemocnic by místo toho měli být přijati prověření a zkušení zaměstnanci.
„Je to zákon, který je dělán speciálně na přání a z podnětu nemocnic, které jsou nejvíce zasaženy pandemií. Vědí, co dělají,“ řekl Vojtěch. Pro návrh hlasovalo 94 poslanců, nutný byl ale nejméně 101 hlas.
Lékaři z takzvaných třetích zemí měli podle zamítnutého zákona dostat navzdory chybějícím zkouškám možnost pracovat v nemocnicích po dobu nouzového stavu a ještě tři měsíce po jeho skončení. Pokud by nouzový stav trval déle než půl roku, lhůta by se prodloužila na šest měsíců od jeho konce.
Stát se zaručí 150 miliardami za úvěry firem
Sněmovna vyjádřila souhlas s tím, aby stát mohl poskytnout záruku ve výši 150 miliard korun za komerční úvěry pro firmy s nejvýše 500 zaměstnanci. Státní záruka se vztahuje na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů sjednaných do konce letošního roku.
V případě malých a středních firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit za 90 procent dluhu z úvěru, v případě větších firem s 250 až 500 zaměstnanci bude ručit za 80 procent dluhu. Za zbývajících deset, respektive 20 procent bude ručit banka.
Záruční banka poskytne u obou skupin firem bankám portfoliovou záruku do výše 30 procent poskytnutých jistin úvěrů. Vláda navrhovala na žádost Schillerové limit 25 procent. Jeho zvýšení prosadil poslanec ČSSD Roman Onderka, podle něhož na úvěry dosáhne více firem. Podle Schillerové to ale bude znamenat snížení celkového objemu pomoci z vládou zamýšlených 600 na 500 miliard korun.
Novela daňového řádu byla zamítnuta
Poslanci zamítli novelu daňového řádu, která má mimo jiné umožnit také spuštění on-line finančního úřadu. Například lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty se tak nakonec neprodlouží z nynějších třiceti na 45 dní. Chyběly pro to aspoň tři hlasy.
Senát novelu rovněž poslancům vrátil s pozměňovacím návrhem. Sněmovna ho neschválila, pro setrvání na původní verzi potřebovala vládní koalice spolu s KSČM alespoň 101 hlasů. Pro novelu hlasovalo jen 98 poslanců. Ministerstvo financí předloží novelu v kompromisním znění znovu.
Prodloužení lhůty pro vracení odpočtů na DPH patřilo mezi nejkritizovanější součásti předlohy. Schillerová argumentovala tím, že opatření umožní lépe zacílit kontrolní činnost.
On-line finanční úřad, portál MOJE Daně, tedy Moderní a Jednoduché daně měl poplatníkům umožnit spravování daňových záležitostí s finančním úřadem z domova nebo kanceláře. Ministryně financí tento projekt již dříve označila za vlajkovou loď ministerstva.
Lhůta pro vracení odpočtů na DPH se neprodlouží
Z nynějších 30 na 45 dní se neprodlouží lhůta pro vracení nadměrných odpočtů na dani z přidané hodnoty. Příslušnou novelu daňového řádu, která tuto změnu i další změny přináší, sněmovna neschválila. Chyběly pro to aspoň tři hlasy.
Senát ji poslancům vrátil s pozměňovacím návrhem. Ve sněmovně pro setrvání na původní verzi potřebovala vládní koalice spolu s KSČM alespoň 101 hlasů, nakonec pro novelu hlasovalo jen 98 poslanců.
Prodloužení lhůty pro vracení odpočtů na DPH patřilo mezi nejkritizovanější součásti předlohy. Ministryně financí Schillerová naopak argumentovala tím, že to umožní lépe zacílit kontrolní činnost.
Již v úterý poslanci rozhodli o zvýšení ošetřovného na 80 procent základu. Schválili také vrácení spotřební daně za pivo, které pivovary nedokázaly prodat z distribučních center kvůli zavřeným hospodám a restauracím. Sněmovna se již dostala i k zákonům vráceným Senátem.
V případě zmírnění povinnosti očkování dětí ale potvrdila svou verzi, která pouze zmírňuje povinnost očkování kvůli pobytu na školách v přírodě. Poslanci rozhodli také o tom, že očkování proti meningokoku u dětí do jednoho roku věku bude zdarma.
