Možnost předčasného odchodu do důchodu bez krácení penze zřejmě budou mít od příštího roku nově vedle zdravotnických záchranářů také podnikoví hasiči. Okruh lidí v úterý sněmovna rozšířila v důchodové novele na návrh senátorů. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Součástí novely je také snížení penzí vybraným prominentům bývalého komunistickému režimu. Jejím dalším cílem je rozšíření nároku na příspěvek 500 korun k důchodu za vychované dítě.
Senátoři žádali možnost předčasných penzí bez krácení i pro podnikové hasiče kvůli tomu, že na rozdíl od republikových hasičů a stejně jako zdravotničtí záchranáři nemají rentu ani výsluhy. Rozšíření by se podle senátorů týkalo například hasičů Českých drah nebo chemiček.
Pro předlohu v senátním znění, k níž se přiklonil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), hlasovalo 139 ze 147 přítomných poslanců. K jejímu přijetí bylo potřeba nejméně 74 poslaneckých hlasů. Návrh horní komory podle senátora Zdeňka Nytry (ODS) odstraňuje neodůvodněné rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi zaměstnanců základních složek integrovaného záchranného systému.
Dřívější penzi bez krácení částky nyní mají jen horníci z hlubinných dolů. Nově budou mít tuto možnost, a to až o pět let, podle novely podnikoví hasiči a členové výjezdových skupin a operátoři středisek zdravotnické záchranné služby a také záchranáři horské služby. Po odpracování 4400 směn, tedy zhruba 20 let, by tito pracovníci mohli podle návrhu chodit na odpočinek o dva a půl roku dříve. Za každých dalších 74 směn by přibyl ještě měsíc až do hraničních pěti let. Plný nárok by tak vznikl zhruba po 30 letech práce.
Poslanec ANO Jiří Mašek opět upozornil na to, že nynější vládní návrh obsahuje horší parametry, než jaké obsahovala dříve schválená úprava předčasných záchranářských penzí.
Zaměstnavatelům by se u záchranářů a hasičů s právem na předčasný důchod podle novely zvedla do roku 2026 postupně sazba důchodových odvodů z nynějších 21,5 procenta na 26,5 procenta. Příští rok by odváděli 23,5 procenta.
Prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny
Sněmovna v úterý také zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila hlasy koaličních poslanců, že si uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou invazí zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného Lex Ukrajina. Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.
Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Po registraci dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. „Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne,“ stojí v důvodové zprávě.
Zákon ale umožní i zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny a pracoviště vnitra by zahltili noví žadatelé o tato víza. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace. Odpadla by tedy osobní návštěva pracoviště vnitra.
V Česku našlo práci 115 tisíc ukrajinských migrantů
Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová (ANO) upozornila na to, že o ročním prodloužení dočasné ochrany se na úrovni EU rozhodlo už v říjnu a návrh vlády projednávají zákonodárci až nyní. Podle jejího kolegy z hnutí Iva Vondráka vázne adaptace a integrace Ukrajinců a nynější předloha tento problém jen odsouvá. „Kritika není o tom, že nechceme pomoci ukrajinským uprchlíkům, je to přesně naopak,“ řekl.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v debatě mimo jiné uvedl, že v Česku našlo práci 115 tisíc běženců z Ukrajiny, z toho 80 procent pracuje na běžný poměr nebo na dohody s odvody. Podle ministra se snížil počet žadatelů o humanitární dávku. Nejvíce, a to 237 655, jich bylo v květnu a za listopad podle údajů k prvnímu prosincovému dni 81 743, sdělil Jurečka.
Projednávání samotné předlohy předcházel spor o její schvalování ve stavu legislativní nouze, podle opozice pro takový postup neexistoval zákonný důvod. Jurečka oponoval argumentem, že je rychlé přijetí novely nutné z praktických důvodů.
Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách. Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Zákon zjednoduší postup pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.
Schvalování programu zabralo téměř tři hodiny
Schvalování programu schůze zabralo v úterý Sněmovně téměř tři hodiny. Postaral se o to zejména bývalý premiér a předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš obsáhlou kritikou kabinetu svého nástupce Petra Fialy (ODS). Bývalý předseda vlády se neúspěšně dožadoval toho, aby se dolní parlamentní komora zabývala hodnocením plnění programového prohlášení současné vlády.
Babiš, který je jedním z kandidátů na prezidenta, vyčetl Fialově vládě, že rok od svého sestavení nepředložila plnění svého programu. „Ani jednou nepředstoupila před veřejnost, aby složila účty,“ prohlásil bývalý ministerský předseda. Uvedl, že jeho kabinet naplnil program z 80 procent.
Babiš opětovně kritizoval Fialu mimo jiné za to, že nenechal ani jednou svolat mimořádný summit EU a řešení energetické krize podle něj nechává na EU, která není schopna se dohodnout a její jednotlivé státy přijímají národní řešení.
Babiš se opřel také do konkurenčního prezidentského kandidáta a poslance opozičního hnutí SPD Jaroslava Bašty. „Rád bych získal recept, jak by pan Bašta zařídil, aby vláda Petra Fialy skončila,“ uvedl k Baštovu příslibu, že by jako prezident vládu odvolal. To může hlava státu učinit podle ústavy v případě, že by kabinet ztratil důvěru sněmovny a odmítl by podat demisi.
Rozšířit program schůze chtěl také předseda SPD Tomio Okamura, který obvinil vládu z nečinnosti a z ní vyplývajícího růstu cen potravin. Okamura chtěl debatovat také o dalším svém tvrzení, podle něhož Fialova vláda nechce řešit sociální problémy občanů. Dolní komora ale všechny opoziční návrhy na rozšíření programu odmítla.
