Poslanci podpořili přeměnu dětských skupin na jesle, řešili i zvýšení přídavků na děti

Vládní návrh na přeměnu nynějších dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly míří ve sněmovně do závěrečného schvalování. Dětské skupiny by podle vlády měly přestat existovat do konce srpna 2024. Poslanci také projednali zvýšení přídavku na děti, podle vládní novely by měly vzrůst o 26 procent, neshodli se ale na tom, které rodiny by měly na dávky nárok. Sněmovna se ještě předtím odpoledne sešla na řádné schůzi, hlasování o pokutách podnikatelům za porušování protikoronavirových restrikcí ale opět odložila.

O senátním vetu krizové novely poslanci dosud nerozhodli i kvůli covidovým karanténám v provládním táboře.

Dolní komora odročila i debatu o novele, podle které by se prohřešky proti restrikcím vydaným na základě krizového zákona zapisovaly do registru. Za opakované porušení opatření by potom hrozily vyšší sankce. Předloha je v úvodním kole debaty.

Na čtvrteční dopoledne poslanci zařadili druhé čtení volební novely. Má nově uzákonit část pravidel voleb do sněmovny potom, co původní zrušil Ústavní soud.

Do programu řádné schůze sněmovna zařadila také projednání zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu související s koronavirovou epidemií, která se zabývá zejména nákupem ochranných prostředků. Zda se budou poslanci kritickým kontrolním závěrem skutečně na této řádné schůzi zabývat, zatím ale není jasné. Zařadit bod na jednání sněmovny chtěly například TOP 09 nebo SPD, projednat by to dolní komora měla i podle dalších opozičních stran.

Dětské přídavky

Poslankyně koaličního ANO chtějí zúžit okruh rodin, které by měly vládní novelou nárok na přídavky na děti. ODS prosazuje ponechat okruh rodin s nárokem na přídavky tak, jak je nyní. Hnutí SPD chce uzákonit vyšší částky pro vydělávající rodiče. Pozměňovací návrhy zazněly při druhém čtení předlohy, podle níž by se přídavky zvýšily asi o čtvrtinu a zároveň by se rozšířil okruh rodin s nárokem na tyto dávky. O její podobě budou poslanci hlasovat patrně v dubnu.

Nárok by měly mít podle vládní novely nově rodiny s příjmy do 3,4násobku životního minima místo nynějšího 2,7násobku. Poslankyně ANO Jana Pastuchová a Lenka Dražilová navrhují nastavit hranici na trojnásobek životního minima, vyšší podle nich nemá důvod.

„Má-li být přídavek na děti skutečným vyjádřením solidarity společnosti vůči rodinám s dětmi, je třeba zvážit mnohem důkladnější změny v jeho nastavení,“ zdůvodnil Jan Bauer (ODS) svůj návrh, aby se okruh rodin nerozšiřoval vůbec.

Děti do šesti let nyní dostávají 500 korun měsíčně, od šesti do 15 let 610 korun. Dávka pro lidi od 15 do 26 let činí 700 korun za měsíc. V rodinách, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, je dávka o 300 korun vyšší.

Podle novely se bude nově vyplácet podle věku dítěte 630 korun, 770 korun a 880 korun. Rodiny s pracujícím rodičem budou mít dávku nadále o 300 korun vyšší, tedy 930 korun, 1070 korun a 1180 korun měsíčně. Poslankyně SPD Lucie Šafránková navrhla tyto přídavky zvýšit o dalších 200 korun.

Přeměna dětských skupin na jesle

Desítka sociálních zákonů, k nimž je svolaná mimořádná schůze, je v prvním a ve druhém čtení. Patří k nim přeměna dětských skupin na jesle, kterou poslanci podpořili k závěrečnému schvalování.

Nově by jesle měly fungovat pro děti od půl roku do zhruba tří let. Na místa má přispívat stát. Výši příspěvku státu i maximální výši příspěvku rodičů má stanovovat vláda. Někteří poslanci ale chtějí strop rodičovských příspěvků zrušit. Nelíbí se jim ani navrhované věkové omezení pro děti, chtěli by horní věk zvýšit.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) ale argumentovala tím, že stanovení stropu příspěvku má zajistit dostupnost jeslí pro každou pracující rodinu. Prohlásila, že nyní jsou dětské skupiny elitní školky, kde se v průměru platí pět až šest tisíc korun měsíčně, což je při dvou dětech podle ní „smrtící částka“. „To nemá být luxusní záležitost pro vyšší střední třídu,“ podotkla.

Změny v zákonech o sociálních službách

Sněmovna v úvodním kole také podpořila poslaneckou předlohu, díky které části postižených lidí možná vzrostou příspěvky na péči. Jde o ty postižené, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů ze šesti klubů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Naopak by ale díky tomu mohl podle nich snížit dotace na sociální služby. 

Úhrady klientů za poskytování sociálních služeb možná budou moci pravidelně růst. Dolní komora zároveň podpořila v prvním čtení poslaneckou novelu, jež uzákoní pravidelnou valorizaci jejich maximální výše po vzoru důchodů. S účinností předlohy, kterou nyní posoudí sociální výbor, by se navíc zvedla horní hranice sazeb od ledna skokově o pětinu.

Proti možnému zdražení sociálních služeb protestovalo dopoledne několik desítek lidí s postižením, jejich asistentů a podporovatelů na Malostranském náměstí nedaleko sněmovny. Naopak organizace poskytovatelů péče novelu, která obsahuje i další změny v sociálních službách, podporují. Změny podle nich pomohou stabilizovat financování, a tím zlepšit i služby pro potřebné. 

Nahrávám video

Sněmovna by se měla znovu zabývat komisí k Bečvě

Dolní komora by měla tento týden pokračovat v debatě o zřízení vyšetřovací komise k loňské ekologické havárii na Bečvě. Shodlo se na tom grémium dolní komory. Podle šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka by bod měli poslanci projednat ve středu odpoledne.

Před zhruba dvěma týdny sněmovna odmítla dokončit projednávání vzniku komise, proti jejímu ustavení se kromě vládních ANO a ČSSD stavěli komunisté, kteří vládu podporují a spolu mají v dolní komoře většinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda schválila novelu zpřísňující podmínky dočasné ochrany Ukrajinců

Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců sněmovně. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 tisíc lidí, přičemž dávky pobíralo v březnu zhruba devadesát tisíc osob. K prodeji pardubické společnosti Explosia premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že zájem o nákup by měly tři české firmy. Zdůraznil přitom, že celá záležitost je teprve ve fázi úvah. Dalším tématem jednání vlády byla také regulace cen pohonných hmot – ta bude podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) pokračovat i v červnu.
05:31AktualizovánoPrávě teď

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun.
14:05Aktualizovánopřed 2 mminutami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová.
před 15 mminutami

Státní zástupce obvinil jednoho z trestně stíhaných v bitcoinové kauze z praní peněz

Detektivové rozšířili trestní stíhání u jednoho z obviněných v bitcoinové kauze. Nově je stíhaný také za legalizaci výnosů z trestné činnosti. Informoval o tom vrchní státní zástupce Radim Dragoun. V případu jsou obviněni čtyři lidé.
14:08Aktualizovánopřed 18 mminutami

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 19 mminutami

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 22 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 37 mminutami

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová. Nugent dosud působil jako vyslanec Svatého stolce v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu. Titulárním arcibiskupem je v irském Domnach Sechnaill, což je město v diecézi Meath.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...