U příležitosti Dne památky obětí holocaustu se v Senátu a na ministerstvu zahraničí uskutečňují vzpomínková setkání. V Senátu vystoupili kromě předsedů obou komor parlamentu Miloše Vystrčila (ODS) a Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) třeba také bývalá vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka Dita Krausová.
Důvodem, proč si připomínat oběti holocaustu, je, že totalita, autoritářství a nenávist nejsou minulostí, řekl v projevu Vystrčil. Zdůraznil, že na Ukrajině jsou dnes vražděni nevinní civilisté a jen kousek od České republiky Putinův režim nadále hýří antisemitskými výroky i vůči nejvyšším politickým představitelům, jako je například ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Třiadevadesátiletá Dita Krausová, která byla jedním z nejmladších židovských dětí v Československu, které přežily válku, připomněla pohnuté osudy své i svých nejbližších, z nichž většina včetně rodičů holocaust nepřežila. Sedm desítek let žije v Izraeli, do Prahy ale jezdí ráda.
„Vychovávejte děti proti nenávisti“
„Ale proč jsou Židé tak nenáviděni? Nevidím zásadní rozdíl mezi námi a jinými národy. Židé jsou bohatí i chudí. Slušní i protivní. Nadaní i hloupí, a to vím, protože jsem byla učitelka,“ řekla přítomným Krausová. Ve svých třiadevadesáti letech stále přednáší na školách o své minulosti.
„Vypravuji studentům o ‚svém‘ holocaustu. Pozorně naslouchají a nakonec se mě často ptají: ‚Co byste si přála, abychom se od vás naučili? Jaké je vaše poselství?‘ A já je prosím: ‚Až budete mít děti, vychovávejte je proti nenávisti. Neříkejte jim, že si nesmějí hrát s chlapečkem, protože je černý, nebo s holčičkou, protože má šikmé oči. Nenávist je zlá, přináší jen neštěstí a války,‘“ uvedla Krausová.
„Setkáváme se dnes (v pátek) také proto, abychom společně s úctou vzdali hold všem, kteří i v nejtemnějších hodinách naší novodobé historie dokázali uchovat svou lidskost. Všem, kteří navzdory obtížně představitelným protivenstvím pomáhali druhým v nouzi a usilovali o jejich záchranu,“ prohlásila Pekarová Adamová.
Součástí vzpomínky je výstava fotografií Štěpána Bartoše Neviditelné synagogy, zobrazující místa České republiky, na kterých stávaly synagogy.
Na ministerstvu zahraničních věcí se vzpomínkové akce k uctění památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti zúčastní velvyslanci, diplomatický sbor a zástupci mezinárodních a židovských organizací působících v České republice. Setkání zahájí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a vystoupí mimo jiné přeživší holocaustu Michaela Vidláková.
Den památky obětí holocaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen německý koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim na jihu Polska. Mezi lety 1940 až 1945 podle historiků v Osvětimi zahynulo zhruba 1,1 milionu lidí, většinou Židů.
K vězňům osvětimského tábora patřilo také padesát tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu. Z celého Československa, jehož předválečná židovská komunita čítala 350 tisíc lidí, zahynulo čtvrt milionu Židů. Symbolem perzekuce Židů v Protektorátu Čechy a Morava byl koncentrační tábor Terezín.
Lidé ochotní spolupracovat s režimem, který páchá takové zločiny, se najdou vždy
„Zlo zůstává ve všech národech, které se zúčastnily holocaustu a masového vraždění, i když to bylo pod nacistickou operací,“ řekl v pořadu 90' ČT24 historik Vojtěch Kyncl. Podle něj se aktuální historický výzkum odklání od vzpomínek pamětníků a zabývá se tím, jak se na holocaustu podíleli členové jednotlivých národů.
Díky tomu, že se v posledních patnácti letech otevřely archivy, se historici postupně dostávají hlouběji do temné historie holocaustu, která podle Kyncla nemá být pouze o jeho obětech, ale také o těch, kteří se na zločinech podíleli a kteří je způsobovali.
„Snaha využít režim k vlastnímu prospěchu a ukojení pocitu moci může přijít kdykoliv. Pokud by se stalo něco podobného v současné České republice, vždycky najdete lidi, kteří budou ochotní spolupracovat s režimem, který je schopný páchat takové zločiny,“ míní Kyncl.
Historici a vědečtí pracovníci se podle něj musí snažit, aby v rámci základního vzdělávání informovali všechny členy společnosti, že tento historický zlom může přijít kdykoliv, kdy se k tomu dá prostor. „Není to prázdná fráze. Bohužel vidíme poslední dobou případy, kdy se policie musí zabývat řadou případů, které … útočí na samotné principy základních lidských práv,“ prohlásil historik.
