Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se sníží

Podpora na výstavbu dostupného nájemního bydlení se oproti původní podobě nastavené bývalou vládou sníží. Nově bude pokrývat 75 až 85 procent celkových nákladů na výstavbu. Přímá dotace pak bude činit patnáct až třicet procent podle kraje. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a Státního fondu podpory investic (SFPI).

Za bývalé vlády SPOLU a STAN mohla přímá dotace činit až čtyřicet procent při splnění konkrétních požadavků a celkově v kombinaci se zvýhodněným úvěrem mohla podpora pokrýt až devadesát procent investice.

Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) zopakovala, že na výstavbu dostupného bydlení bude vyčleněno dalších téměř šest miliard korun. Peníze pochází z evropských fondů, z národního rozpočtu budou následně peníze vyčleněny na dofinancování projektů a poradenství. Výzvy by mohly být vypsány koncem letošního roku a začátkem příštího roku by mohl začít příjem žádostí.

Stát zároveň dal 2,2 miliardy korun, které získal díky některým emisním povolenkám, na doplacení původně vyčleněné částky programu dostupného bydlení. Stát dříve vyčlenil sedm miliard korun a z těchto peněz se podle Mrázové staví nebo bude stavět zhruba 2300 bytů. Zájem byl ale vyšší a o podporu se přihlásily projekty za osmnáct miliard korun.

Příjem žádostí byl pozastaven

Příjem žádostí byl proto v minulém roce pozastaven. „Visí nám tedy v území zhruba 123 projektů za 10,3 miliardy korun, které jsou připravené včetně stavebního povolení, z čehož více než polovina by měla být realizována českými obcemi,“ uvedla Mrázová.

Náměstek na MMR Filip Endal uvedl, že se úřad snažil nastavit podmínky co nejvíce podobné původní podobě nastavené bývalou vládou. Zcela to ale nebylo možné, protože nově vyčleněných šest miliard pochází z různých programů, které mají rozdílné podmínky pro čerpání. Bylo tedy nutné se jim přizpůsobit a nové podmínky nastavit více individuálně.

Největší podporu budou moci získat kraje, které byly dříve závislé na těžbě uhlí, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. Projekty v těchto regionech budou moci získat přímou dotaci až do třiceti procent, zatímco v ostatních krajích to bude 25 procent a v Praze patnáct procent. Zvýhodněný úvěr bude mít splatnost až 40 let se sazbou aktuálně okolo procenta za rok. Záležet ale bude na sazbě Evropské komise pro Českou republiku.

Peníze z evropských zdrojů

Nově vyčleněných šest miliard podle náměstkyně ministryně Olgy Nebeské pochází z evropských zdrojů, které Česko chce stihnout dočerpat. MMR tedy rozhodlo o jejich přesunu z jiných agend. Peníze pochází například z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) či programu Spravedlivé transformace. Z IROP na dostupné bydlení bude přesměrováno zhruba 2,9 miliardy korun a ze Spravedlivé transformace tři miliardy.

Program Spravedlivá transformace si dává za cíl rozvíjet regiony, kde se dříve těžilo uhlí. Peníze vyčleněné na dostupné bydlení z tohoto programu budou směřovat pouze do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.

Podle Nebeské bude suma rozdělena mezi kraje podle jejich schopností a možností o dotace žádat. Moravskoslezský kraj má potenciál získat na výstavbu 1,7 miliardy korun, Ústecký miliardu a Karlovarský zhruba 200 milionů. Praha by mohla získat z nově vyčleněných peněz 1,13 miliardy korun a zbývající část, tedy necelé dvě miliardy korun, by mohly směřovat do zbytku republiky.

Zájem o výstavbu dostupného bydlení ale podle dat SFPI výrazně převyšuje současné částky, které jsou na vznik bytů vynaloženy. Regionální poradenská centra podle ředitele SFPI Daniela Ryšávky evidují připravované projekty v režimu dostupného nájemného bydlení za 56 miliard korun. Z toho by mohlo vzniknout 950 projektů s až 16 750 byty. Průměrná stavba by měla asi devatenáct bytů.

Momentálně jsou také připravené projekty se stavebním povolením do roku 2026 za čtyřicet miliard korun, což by podle Ryšávky představovalo 11 700 bytů, které by se mohly okamžitě začít stavět či rekonstruovat. Po roce 2026 povolení těmto stavbám ze zákona propadnou a bylo by nutné je obnovit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 16 mminutami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 3 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
před 6 hhodinami

Případ bodnutí nožem před plzeňským barem končí. ÚS odmítl útočníkovu stížnost

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jindřicha Sandera, který v červenci roku 2023 bodnul před plzeňským barem jiného muže. Trest pět a půl roku ve vězení za pokus o vraždu tak platí. Podle ÚS předchozí soudy neporušily útočníkova ústavní práva, zjistila ČT z usnesení, které ÚS zpřístupnil na své úřední desce.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.