Podle Svobody z ODS už jsou poplatky u lékařů pasé. Jiné strany navrhují platit za stravu v nemocnici

Průzkum pro ČT ukázal, že by lidem nevadilo připlácet si v nemocnici za nadstandardní péči. V případě dalších zdravotnických poplatků už je ale podpora výrazně nižší. Zatímco pro nadstandardy se vyjádřilo 70 % respondentů, tak za pobyt v nemocnici je ochotná platit jen třetina z nich. Vůbec nejnižší podporu pak má poplatek za výdej léků na recept. Podle Bohuslava Svobody (ODS) už jsou zdravotnické poplatky pasé a nepovede se je znovu zavést. Jiné strany jsou pak ochotné diskutovat o poplatcích za pobyt či stravu v nemocnici.

Takzvané regulační poplatky Češi platili od roku 2008 a zaváděl je ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Pacienti platili za návštěvu lékaře, recept nebo pobyt v nemocnici. Postupně se ale jednotlivé platby rušily: od ledna 2015 se platí jen devadesátikorunový poplatek za pohotovost.

Komunistická strana Čech a Moravy by ale zrušila i ten. Stanislav Mackovík (KSČM) v diskuzi upozorňoval, že v Česku žije asi 2,4 milionu důchodců, jejich průměrný důchod nedosahuje ani 12 tisíc korun. „Tato skupina lidí v podstatě ani nedosáhne na žádné poplatky za nadstandard nebo na běžnou péči, kterou budeme nazývat nadstandardem.“

Podle něj má stát rezervy, jak se obejít i bez poplatků: „Tím, že se nevalorizovaly poplatky za státní pojištěnce, přišlo zdravotnictví o nějakých 17 až 18 miliard. Když se přestaly platit poplatky, tak jsme přišli o čtyři miliardy.“

Naopak podle Jiřího Běhounka (ČSSD) by se měl poplatek za návštěvu pohotovosti zvýšit: „Těch 90 korun mělo být určitým regulativem, ale ukazuje se, že bohužel není, protože na pohotovostech v nemocnicích je nemálo pacientů, kteří si klidně těch 90 korun zaplatí, aby nemuseli čekat u praktika.“

Také podle Bronislava Sedláčka (STAN) by měl být poplatek za pohotovost ještě navýšen, protože je služba zneužívaná. „Staří lidé, kteří jsou přivezeni, jsou z 80 % hospitalizovaní a v tu chvíli se jich vůbec netýká žádný poplatek. Takže tento poplatek je plně akceptabilní a jeho navýšení by bylo rovněž.“

Podpora lékařských poplatků
Zdroj: ČT24

Sedláček také v debatě uvedl, že když ještě poplatky platily, byl jejich regulační efekt v ordinacích cítit. S tím ovšem polemizoval Jan Trnka (Zelení): „Statistiky ukazují úplný opak, došlo ke krátkodobému poklesu spotřeby zdravotní péče a pak se to vrátilo za původní úroveň. Takže není pravda, že by regulační poplatky regulovaly – ony neregulovaly.“ Podle něj říká Strana zelených kategorické NE jak poplatkům, tak nadstandardům – v úvahu připadá například příplatek za barevnou televizi v nemocnici. 

Regulační efekt zpochybňoval i Rostislav Vyzula (ANO): „Situaci zavinila sama ODS. Nastavení systému, to byla střelba od pasu. Teprve později se zjistilo, že některé regulační poplatky není možné vůbec používat a došlo k určitým úlevám. Ale valná většina pacientů jsou chroničtí pacienti a u nich to přeci žádnou regulační funkci mít nemůže.“

Bohuslav Svoboda (ODS) oponoval, že poplatky určitý regulační efekt měly, ale musely by být dále zvyšovány. „Protože když se zdraží benzin, tak ho lidé nejdřív také nekupují, ale po nějaké době zase začnou.“

Teď už je ale podle něj podobná diskuze zbytečná, protože jsou poplatky ve zdravotnictví politicky neprosaditelné. „V tuto chvíli si myslím, že jediným řešením nejsou poplatky, ale dobrovolné nadstandardní připojištění a možnost příplatku za nadstandardní péči. To je jediná cesta, která přivede do systému peníze.“

Se Svobodou souhlasil i exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09): „Diskuze o regulačních poplatcích ukazuje, že je tato věc dost těžko politicky průchodná.“ TOP 09 má rovněž v programu zavedení nadstandardu s možností sjednání dobrovolného zdravotního připojištění. „Zdravotnické poplatky jsou jedním z desítek kroků jakéhosi drobného zvyšování efektivity zdravotního systému. To, že je spoluúčast ve všech zemích o něco větší, než je u nás, odpovídá tomu, že je u nás ve srovnání s nimi o něco menší efektivita systému,“ dodal Heger. 

Lidovci i piráti jsou pak ochotni se bavit o tom, že by si pacienti připláceli za stravu či pobyt v nemocnici: „Skutečně nejsme pro obnovení poplatků za ošetření u lékaře a za výdej léků. Nic to neregulovalo a rozhodně nechceme tyto poplatky vrátit. Jsme ochotni diskutovat o příspěvku na stravu nebo ubytování v nemocnicích, protože jsme přesvědčeni o tom, že 60 korun dá za jeden den i nízkopříjmový obyvatel v domácích podmínkách,“ vysvětloval Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Lidovci ale mají v programu omezení jen na 30 dní v roce a poplatek by se netýkal dětí do 18 let.

„My si myslíme, že původní poplatky i ten současný za návštěvu pohotovosti ztratily regulační efekt. Ale jsme ochotni se bavit o příspěvku na stravu v nemocnicích. Záležet bude na tom, jak si zadefinujeme standard a jaké bude pojištění. Náš koncept svobodného pojištění umožňuje, že by někdo mohl mít ve standardu pojištění i příplatek té stravy a někdo jiný by si ji připlácel až přímo v nemocnici,“ vysvětloval Petr Třešňák (Piráti).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 8 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 8 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 10 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 14 hhodinami
Načítání...