Po Mynářovi Vohralíková. Budoucí šéfka hradní kanceláře má zkušenosti ze Senátu, Úřadu vlády i ministerstev

Jednou z nejbližších spolupracovnic nově zvoleného prezidenta Petra Pavla se stane Jana Vohralíková. Jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky nahradí Vratislava Mynáře, který je v této funkci v době působení Miloše Zemana. Vohralíková pochází z rodiny pronásledované komunisty, v minulosti působila například na ministerstvu kultury, nyní je vedoucí Kanceláře Senátu.

Ve své současné funkci působí Vohralíková od září 2019, už začátkem letošního roku oznámila, že ze Senátu odejde ke konci února. Po oznámení jejího možného angažmá na Pražském hradě se v médiích objevila kritika některých kroků Vohralíkové jako kancléřky horní komory. Mimo jiné se psalo o vlně odchodů zaměstnanců nebo podezření na netransparentní zadávání zakázek.

„Na tyto i jiné výtky jsem odpovídala příslušným orgánům Kanceláře Senátu: organizačnímu výboru a stálé komisi pro práci Kanceláře Senátu, žádný z orgánů neshledal mé pochybení. A myslím, že na současném výkonu Kanceláře Senátu je to i vidět,“ odmítla Vohralíková jakékoli pochybení pro Hospodářské noviny.

Z rodiny pronásledované komunisty

Vohralíková pochází z rodiny pronásledované komunisty, její otec byl v padesátých letech odsouzen na jedenáct let za špionáž. Po maturitě na pražském Gymnáziu Na Vítězné pláni vystudovala Stavební fakultu ČVUT. Pracovala jako projektantka, první polovinu devadesátých let strávila na mateřské dovolené, po které nastoupila do křesťanské mládežnické organizace YMCA jako její generální sekretářka, kterou byla mezi roky 1997 až 2002.

V roce 2002 se stala zastupitelkou Prahy za stranu Evropští demokraté, kterou po odchodu z ODS založil někdejší pražský primátor Jan Kasl.

Poté pracovala na ministerstvu informatiky (i jako ekonomická náměstkyně) a ministerstvu kultury, kde byla mezi roky 2007 až 2009 vrchní ředitelkou. Působila také na Úřadu vlády jako náměstkyně ministra pro legislativu nebo vedoucí týmu poradců premiéra Jana Fischera. Poté pracovala čtyři roky v IT společnosti Anect, kde jako členka představenstva odpovídala za ekonomiku a lidské zdroje. Před příchodem do Senátu byla v letech 2014 až 2019 kvestorkou České zemědělské univerzity.

Vohralíková se dlouhodobě věnuje i obecně prospěšným aktivitám. Je mimo jiné zakládající členkou Asociace manažerů neziskových organizací, stála také u zrodu České rady dětí a mládeže, kterou několik let vedla.

Vohralíková nechce být celebritou

V sobotním rozhovoru pro iDnes.cz Vohralíková mimo jiné řekla, že nechce být vidět tolik jako Mynář, šéf hradní kanceláře podle ní nemá být celebritou. „Je to manažer, který by měl zařídit profesionální chod kanceláře tak, aby podporovala prezidenta,“ zdůraznila. Na dotaz, co chce udělat v nové funkci jako první věc po Pavlově inauguraci, odvětila, že hodlá „všude vyvětrat“.

Pavel bezprostředně po zvolení avizoval, že fungování Hradu hodlá prověřit hloubkovým auditem. Kvůli tomu je podle Vohralíkové možné, že předávání funkce mezi ní a Mynářem nebude úplně hladké. S aktuálně úřadujícím vedoucím Kanceláře prezidenta republiky se za své čtyřleté působení v Senátu Vohralíková prý setkala jen jednou, což považuje za „divné“.

Mynář je přitom od roku 2013, kdy začal působit ve své současné funkci, aktérem několika kontroverzí. Terčem kritiky je dlouhodobě zejména kvůli tomu, že dodnes nezískal bezpečnostní prověrku. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) o ni Mynář zažádal po nástupu na Hrad, v září 2015 oznámil, že prověrku na stupeň přísně tajné nezískal, později neuspěl s rozkladem u NBÚ.

Absence bezpečnostní prověrky vyššího stupně přitom podle odborníků nejvyššímu hradnímu úředníkovi komplikuje práci. Nesmí se seznamovat s utajenými skutečnostmi, nemůže proto prezidenta doprovázet například na jednání NATO.

Mynář také koncem předloňského listopadu podle médií nařídil skartaci tajných dokumentů. Mezi písemnostmi, které byly zničeny podle předpisů, se ocitly i dvě novější zprávy. Podle pracovnic Pražského hradu se tak stalo omylem. To, že byl tajný dokument skartován, zjistila Národní centrála proti organizovanému zločinu. Její detektivové přišli na Pražský hrad zkontrolovat, zda někdo neoprávněně nemanipuloval se zprávou o výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku, ze kterého české tajné služby podezřívají příslušníky ruské tajné služby GRU.

Mynář jako vedoucí prezidentské kanceláře dlouho tajil příjmy a otálel s podáním majetkového přiznání. V roce 2014 vyvolal diskusi jeho nákup vily v Praze, podle odborníků byl podezřele levný. Majetkové poměry zveřejnil na přelomu let 2017 a 2018, kdy přiznal stamilionový majetek.

Další složení Pavlova týmu

Nově zvolený prezident chce svůj tým představit v příštích několika týdnech. V Otázkách Václava Moravce na ČT Pavel každopádně odmítl možné angažmá bývalého diplomata Petra Koláře. Dodal ale, že se může spolehnout na jeho rady a že to je člověk, který má za sebou velice úspěšnou diplomatickou kariéru a má komplexní náhled na mezinárodní i vnitřní politiku.

Na televizi Prima se Pavel zastal své mluvčí Markéty Řehákové, jež byla na sociálních sítích kritizována za moderování sobotní tiskové konference v Pavlově štábu. Podle nové hlavy státu ale Řehákovou projevené emoce byly naprosto pochopitelné a nepřekročily hranici. Pavel s ní nadále počítá jako se svou mluvčí.

Pavel již dříve oznámil kromě Řehákové, bývalé redaktorky Hospodářských novin a bezpečnostní analytičky společnosti Semantic Visions, i jména dalších lidí, které si přivede na Hrad.

Do čela poradců se postaví Tomáš Richter, podnikatel a jeden ze zakladatelů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Dosud se v Pavlově kampani věnoval financím a shánění sponzorů. Osobního tajemníka Pavlovi v době kampaně dělal Radko Hokovský, který dříve působil například v think tanku Evropské hodnoty. V těsné blízkosti nové hlavy státu by měl působit i na Hradě.

Co se týče poradního týmu k justici, Pavel řekl, že v průběhu kampaně jednal s řadou odborníků, například s ústavními právníky Janem Kyselou či Janem Wintrem. Pokud by měli zájem podělit se o své zkušenosti, bude jejich rad využívat i dál, poznamenal s tím, že si těžko dovede představit lepší experty na ústavní právo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...