Plaga chce respirátory pro učitele z šesti nejvíce nakažených regionů, nesouhlasí s ošetřovným do 13 let

Nahrávám video

Vláda by měla podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) poskytnout respirátory každému učiteli v Praze a dalších pěti regionech nejvíce postižených koronavirem, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce. Každý z učitelů by měl podle ministra dostat minimálně deset respirátorů ze Správy státních hmotných rezerv. Plaga také uvedl, že nesouhlasí s navýšením věku u ošetřovného z 10 na 13 let.

„Je namístě minimálně oranžovým regionům poskytnout z mého pohledu aspoň deset respirátorů na jednoho pedagogického i nepedagogického pracovníka a zvýšit úroveň ochrany na školách,“ uvedl Plaga.

Ministr proto v pondělí vládě navrhne, aby uvolnila 44 tisíc krát deset respirátorů pro Prahu, tedy pro pražské učitele. Kabinet by podle něj měl stejný přístup zvolit i vůči čtyřem středočeským okresům a Uherskohradišťsku, které byly v pátek přiřazeny k Praze mezi oranžové regiony se zvýšeným výskytem nákazy koronavirem.

O respirátory pro 44 tisíc učitelů v úterý požádal ministerstvo pražský magistrát. Pokud by byli započteni i nepedagogičtí pracovníci v hlavním městě, byly by respirátory potřeba pro asi padesát tisíc lidí.

Prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý v debatě s ministrem poukázal na obtíže pedagogů i žáků, které by byly spojeny s celodenní výukou v respirátorech či rouškách. „Zatím se bráním tomu mít ve třídách roušky a respirátory,“ uvedl. Pokud by ale byly nařízeny, opatření by splnil.

Plaga výuku v ochranných pomůckách hájil s tím, že to zabrání uzavírání tříd v případě výskytu nemoci covid-19. „Pokud jsou žáci v rouškách nebo respirátorech, nemusí tam dojít ke karanténnímu opatření na úrovni celé třídy,“ uvedl. Postup se podle ministra vyjasnil s hygienou koncem minulého týdne.

Nahrávám video

Po prvotních zmatcích se zdá, že sice už je v podmínkách jasněji, protože uzavřít školu či její část v průběhu probíhající epidemie druhé vlny má primárně příslušná krajská hygienická stanice, ale podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého existují ještě problematické situace. Souvisí například s distanční výukou.

K té má, jak vyjmenoval ministr školství, docházet ve třech situacích, a to v případě nouzového stavu, mimořádného opatření ministerstva zdravonictví, což má většinou plošný charakter, anebo se jedná o rozhodnutí krajských hygienických stanic. 

„Je tam ale jeden moment, a to, kdy hygiena třídu nezavře, ale pan učitel je v karanténě, není na neschopence, mohl by učit dálkově a chce, ale já nemůžu nařídit jako ředitel dálkovou výuku, protože to mi neumožňuje podoba zákona, kde tato situace není zmíněná. Takže já můžu jedině dálkovou výuku domluvit s rodiči, že tam bude dobrovolně probíhat, ale není to na základě školského zákona,“ konkretizuje Černý.

Podle Plagy tato situace opravdu nastat hypoteticky může. „Já ale pevně doufám, že krajské hygienické stanice budou k těmto situacím přistupovat v souladu s tím, co říkal pan primátor Hřib. Že se individuálně podívají na školu, a pokud pan ředitel není schopen zabezpečit výuku, i když to nebude ještě jako v manuálech zmiňovaných třicet procent pedagogů v karanténě, takže umožní svým rozhodnutím překlopení na distanční výuku,“ říká ministr.

Podle metodiky ministerstva zdravotnictví by hygienici měli zavírat školy jen v případě, že v nich onemocní covidem-19 nebo má povinnou karanténu více než 30 procent učitelů a žáků.

Plaga nesouhlasí s navýšením věku u ošetřovného z 10 na 13 let

Robert Plaga (ANO) v Otázkách Václava Moravce také uvedl, že je připraven jednat s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) o úpravě délky ošetřovného kvůli karanténám ve školách. Nesouhlasí ale s jejím návrhem, aby se nárok na ošetřovné zvýšil pro školáky z 10 let na 13 let. 

Maláčová v srpnu navrhla prodloužit vyplácení dávky na celou dobu případné výuky na dálku, a to na školáky do 13 let. V současnosti se ošetřovné vyplácí zaměstnancům na děti do deseti let po devět dnů. Samoživitelky a samoživitelé ho mohou pobírat na školáky do 16 let až 16 dnů. Dávka činí 60 procent základu výdělku. Pokud se někdo dostane do karantény kvůli covidu, musí v ní být alespoň deset dní.

Podle Plagy je nyní v systému vyplácení ošetřovného nesoulad s délkou nařizované karantény. „Já jsem připraven bavit se o tom, jestli se má sladit délka ve vztahu ke karanténě, distančnímu vzdělávání,“ uvedl. „O čem nejsem připraven se bavit, a myslím si, že to je úlitba jaru, ale není pro to faktický důvod, je navýšení na 13 let věku,“ řekl. Předseda Asociace ředitelů základních škol Černý dodal, že s jeho postojem zcela souhlasí.

O návrhu Maláčové podle Plagy rozhodne vláda, až bude zařazen na její jednání. Ministryně na začátku září uvedla, že očekává brzkou dohodu koalice. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale řekl, že podle něj změna ošetřovného není urgentní.

V Česku přibývá škol, v nichž se kvůli výskytu covidu-19 neučí, nebo jsou zavřené, podle posledních informací ministerstva zdravotnictví jich bylo k pátku 39. Pokud škola ale není v nařízené karanténě, nemají rodiče na ošetřovné nárok. Ministerstvo školství proto na konci prvního zářijového týdne oznámilo, že ředitelům umožní posunout začátek školního roku, aby rodiny mohly dávku získat.

Ošetřovné se vyplácí z nemocenského pojištění. Kvůli plošnému uzavření škol se výdaje na dávku letos ve druhém čtvrtletí meziročně zvedly zhruba patnáctkrát. Činily 7,06 miliardy korun. Systém nemocenské se dostal do největšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Schodek na konci prvního pololetí dosahoval zhruba 13 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...