Prezident Petr Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy od ledna přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu, informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. V dopise předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) hlava státu napsala, že zrušení laických přísedících v soudních senátech v tak velkém rozsahu, a to i v trestních kauzách na okresních soudech, měla předcházet důkladnější analýza.
Pavel využil svého práva vrátit zákon parlamentu poprvé za téměř rok a půl ve funkci. Pekarová Adamová sdělila, že prezidentovo veto plně respektuje, podobně se vyjádřil i resort spravedlnosti. „Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí respektuje. Je to ústavní právo pana prezidenta, jeho stanovisko si prostudujeme,“ sdělil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) sdělil, že neshledává žádné relevantní důvody, proč zachovávat stávající nastavení.
Vláda změnu prosadila jako součást snižování byrokracie, očekávala osmimilionovou roční úsporu. Přísedící by podle novely nemohli spolurozhodovat v civilní oblasti už ani pracovněprávní spory a přestali by působit v trestních senátech okresních soudů. U těchto soudů by řízení vždy konal samosoudce. Omezení laického prvku se v novele týká také některých trestních řízení před krajskými soudy.
Podle Pavla by stálo za zvážení, zda systém laických přísedících nezlepšit, než jej tak výrazně omezit. „Rovněž se domnívám, že přijetí tak důležité změny v soudnictví jako jednom z pilířů demokracie měla předcházet podrobná politická debata tak, aby předloha měla větší oporu i v hlasech opozice,“ dodal prezident.
Změna vadila opozici
Změna se stala ve sněmovně terčem opoziční kritiky. Například bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) obvinila vládu z toho, že podlamuje důvěru ve spravedlivost rozhodování a justici zapouzdřuje. V srpnu jednala s Pavlem na Hradě a požádala ho, aby svůj podpis pod novelou zvážil. Podle poslankyně hrozí, že se justice „zapouzdří“.
„Přijatou úpravu považuji za nekoncepční, nedostatečně a nepřesvědčivě odůvodněnou a v kontextu evropské právní kultury za krajně neobvyklou,“ poznamenal dále prezident. Nedostatky současné právní úpravy soudních řízení, související s institutem přísedících spíše okrajově, po plánované redukci počtu přísedících podle Pavla nezmizí.
Účast laických přísedících na výkonu soudní moci je v různých podobách podle hlavy státu obvyklým standardem ve státech Evropské unie, obsahuje ji třeba právní úprava v sousedních státech, ve Francii, Španělsku či v Dánsku.
„Také právní teorie formuluje řadu relevantních důvodů pro zachování laického prvku v rozhodování soudů, který může přispět k větší demokratizaci, legitimitě a otevřenosti soudnictví, pozitivně ovlivnit úroveň soudního rozhodování anebo přispět ke zvýšení důvěry veřejnosti v justici,“ uvedl Pavel.
„Novela zákona je součástí vládního opatření na snížení byrokracie a zefektivnění soudních řízení. Revizi právní úpravy týkající se soudních přísedících jsme navíc v TOP 09 doporučovali už v minulosti. Novelu zákona proto považujeme za přínosnou,“ reagovala Pekarová Adamová. Sněmovna se podle lhůt stanovených jednacím řádem může novelou znovu zabývat nejdříve v týdnu od 13. září, dodala.
U krajských soudů by podle předlohy přísedící nadále působili v prvostupňových trestních řízeních o zvlášť závažných zločinech. Jde o úmyslné trestné činy s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let odnětí svobody – tedy například vraždy a závažnější případy loupeži, znásilnění a zabití. Výjimkou ale budou majetkové a hospodářské trestné činy, u nichž se podle důvodové zprávy předpokládá vysoká odborná náročnost projednávané věci. Účast přísedících by byla u krajských soudů výslovně možná také v prvním stupni řízení o trestném činu vraždy novorozeného dítěte matkou.
