Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř příslušníků českých speciálních sil obžalovaných v souvislosti se smrtí afghánského zajatce. Zohlednil zejména mimořádnost válečné situace, v níž se prošetřovaný incident stal. Rozhodnutí spolupodepsal předseda vlády Petr Fiala (ODS).
„Prezident republiky se rozhodl vyhovět žádostem o milost podaným ve prospěch čtyř vojáků, trestně stíhaných v souvislosti s případem příslušníka afghánské armády, který v roce 2018 na vojenské základně v Afghánistánu zastřelil příslušníka Armády ČR a další dva české vojáky vážně zranil,“ uvedla Kancelář prezidenta republiky na síti X s tím, že Pavel po pečlivém posouzení všech okolností zohlednil zejména mimořádnost válečné situace a skutečnost, že vojáci nejsou obviněni primárně z násilných trestných činů.
Prezident podle Kanceláře přihlédl rovněž ke složitému mezinárodnímu kontextu celého případu a délce dosavadního vyšetřování, které trvá již téměř sedm let. Rozhodnutí spolupodepsal premiér Fiala. „Pan premiér neshledal žádné důvody k nepodepsání rozhodnutí pana prezidenta,“ informovala mluvčí vlády Lucie Michut Ješátková.
Příslušník afghánských ozbrojených sil Vahidulláh Chán zastřelil na podzim 2018 českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát. Afghánec byl zatčen a vzat do vazby západních sil. Krátce poté, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, muž zemřel. Zadrženého vojáka vyslýchali i čtyři příslušníci 601. skupiny speciálních sil.
Právní zástupce všech čtyř stíhaných vojáků považuje rozhodnutí hlavy státu za správné. „Jako vrchní velitel ozbrojených sil si tímto získal a udržel autoritu uvnitř armády,“ řekl advokát Radek Ondruš.
Vojáci byli obžalováni v dubnu
Státní zastupitelství v dubnu potvrdilo, že kvůli násilné smrti afghánského zajatce podalo na čtyři příslušníky českých speciálních sil obžalobu. Média už dříve informovala, že Vojenská policie viní dva české vojáky z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, dva z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci.
Obžalobu následně vypracoval státní zástupce Robert Hanuš. Za porušení povinnosti strážní služby i za neuposlechnutí rozkazu lze podle trestního zákoníku v krajním případě uložit až výjimečný trest včetně doživotí. Platí to v situaci, kdy jsou trestné činy spáchány za bojové situace a kdy jsou naplněny i další přitěžující okolnosti.
Pavel se podle kanceláře rozhodl vyhovět žádostem o milost podaných ve prospěch vojáků. Podle serveru iROZHLAS.cz obdržela prezidentská kancelář dvě žádosti o zastavení trestního stíhání už před téměř třemi lety, zaslaly je Česká obec legionářská a Nadační fond speciálních sil generála Moravce.
Letos v dubnu Pavla k zastavení trestního stíhání vojáků vyzval předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Vojáci podle něj jednali v mimořádně vypjatých bojových podmínkách a milost by byla projevem pochopení i úcty k jejich službě. Výzvu později podpořil předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Prezident tehdy v reakci sdělil, že chce před případnými kroky znát odpovědi na řadu otázek.
Reakce na prezidentovo rozhodnutí
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) novinářům po jednání vlády k rozhodnutí řekl, že předpokládá, že k němu má prezident relevantní důvody. „Jde o suverénní rozhodnutí pana prezidenta, které musíme všichni respektovat,“ prohlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Macinka ve středu sdělil, že si Pavel za rozhodnutí zaslouží potlesk a poděkování. „Rozhodnutí pana prezidenta je projevem pochopení složitosti situace, v níž se naši vojáci ocitli, i výrazem úcty k těm, kteří slouží v extrémních podmínkách, aktivně přispívají k bezpečnosti (nejen) České republiky a také z naší země dlouhodobě činí platnou a váženou součást Severoatlantické aliance,“ poznamenal.
„Já si myslím, že pan prezident udělal velmi dobré rozhodnutí, které chápu a samozřejmě respektuji,“ sdělil poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (nestr. za ANO), podle něhož se prezident do vojáků umí vcítit. „Hlavně se umí vcítit do té situace a do situace ve válečné zóně,“ míní.
„Samozřejmě s rozhodnutím souhlasím, jelikož my jsme se o tom i několikrát bavili v Poslanecké sněmovně. Nám to přijde jako rozumný krok. Jen mě trochu mrzí, že naši kluci si museli procházet sedm let martýriem, které kolem toho bylo,“ uvedl poslanec Josef Flek (STAN).
Rozhodnutí prezidenta vítá i bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. „Já si myslím, že každý rozumný člověk chápe, v jakém prostředí se celá ta situace odehrála,“ prohlásil. K podobnému rozhodnutí podle něho mělo dojít už dříve.
„V každém případě se kariéra takových vojáků zastavila,“ dodal Šedivý, podle něhož mohou mít podobné situace negativní vliv na morálku vojáků. „Na druhou stranu rozhodnutí prezidenta ukazuje, že je tady někdo, kdo je schopen tu situaci pochopit,“ doplnil generál.
Spurný: Prezident znemožnil justici dokončit práci
Redaktor Respektu Jaroslav Spurný se naopak domnívá, že šlo o tak velký a citlivý případ, že „pan prezident měl nechat rozhodnutí na soudu“. Ten by byl veřejný, s výjimkou utajovaných skutečností. „Nyní uslyšíme názory, jestli jsou vinni, kdo selhal či neselhal, a nedozvíme se vůbec nic,“ soudí redaktor.
Domnívá se, že otazníků v případu bylo „strašně moc,“ například kdo způsobil Afghánci zranění neslučitelná se životem. Připomněl, že on sám o případu psal a měl k dispozici řadu důkazů a nálezů, že se „na násilí tady na tom muži podíleli i čeští vojáci.“
Mrzí ho také, že nikdo nerozebíral, že čeští vojáci k taktickému výslechu Afghánce neměli být vůbec puštěni. „Ani jeden z nich k tomu neměl podle mých informací oprávnění,“ řekl. Spurný také doplnil, že poté do případu „necitlivě, až formou zametání pod koberec“ zasahovalo vedení armády a samotné vyšetřování se rozběhlo asi půl roku poté po velkém tlaku velení NATO, diplomatických stížnostech Afghánců a sporu s americkou stranou. „Tohle jsou otázky, na které by mohl soudní proces odpovědět,“ míní.
Advokát Miroslav Krutina soudí, že podobné případy bývají většinou podrobně vyšetřovány. „Pokud bych měl pojmenovat to, co se děje, tak ta podezření jsou děsivá a obvinění, která z nich poté vyplynula, byla už podstatně mírnější,“ řekl s tím, že za ně mohl být uložen až výjimečný trest.
Dodal, že věc je emočně vypjatá „a i společnost se může nad touto otázkou dělit.“ Věří, že informace k případu budou ještě dovysvětleny a „možná se dozvíme větší detail, abychom pochopili rozhodnutí prezidenta.“
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla Radiožurnálu, že státnímu zástupci ani soudci nepřísluší hodnotit rozhodnutí prezidenta republiky o abolici. „Je to jeho osobní rozhodnutí, které vyplývá přímo z ústavních předpisů, prezident jej využil a my můžeme říct pouze jediné, že jej bereme na vědomí,“ řekla.
