Pavel jmenoval Veroniku Křesťanovou ústavní soudkyní

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval ústavní soudkyní místopředsedkyni pražského městského soudu Veroniku Křesťanovou. Odbornice na právo duševního vlastnictví doplní počet soudců Ústavního soudu na čtrnáct, v týmu bude třetí ženou. Křesťanová při odchodu z ceremoniálu řekla, že jako ústavní soudkyně by chtěla být odvážná a zároveň zdrženlivá, rychlá, ale ne zbrklá. Ráda by pokračovala i v akademickém působení.

„Jsem opravdu rád, že dnes mohu do sestavy Ústavního soudu jmenovat další ženu,“ prohlásil prezident. Ocenil zejména široký právní záběr Křesťanové – od advokacie přes soudy po vzdělávání nových právníků. Křesťanová bude také podle Pavla odvážná tam, kde bude potřeba.

„Ani nemůžu říct, že je to vysněné, protože se mi o tom ani nezdálo,“ odpověděla Křesťanová na dotaz ČTK, zda ji při rozhodnutí přejít po letech strávených v advokacii k soudnictví napadlo, že se jednou dostane až k Ústavnímu soudu. Na ústavní soudkyni navrhl Křesťanovou prezidentovi její domovský Městský soud v Praze. Podle ní se tam zájemci o tuto funkci sami nehlásili. „Vybrala mě paní předsedkyně s vedením soudu a se souhlasem soudcovské rady, což je pro mě opravdu obrovská čest. I právě proto, že pocházím z advokacie, že nejsem od kolébky soudkyně,“ popsala.

Senát Křesťanovou schválil do funkce teprve minulý týden a už ve středu ji čeká první zasedání pléna Ústavního soudu. Nový předseda soudu Josef Baxa, který se jejího jmenování účastnil, jí rovnou na Hradě předal některé materiály. „Čeká je tam práce, hned od zítřka dostanou spisy a tak dále, takže nuda v Brně to úplně nebude,“ konstatoval v úterý na adresu nových soudců.

Křesťanová je držitelkou ocenění Právník roku v oboru duševního vlastnictví. Specializuje se i na mediální právo či právo ochrany osobnosti. U pražského městského soudu působí od roku 2010. Byla členkou expertní komise pro tvorbu nového autorského zákona. Působila i jako rozhodce u rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře. Přednáší mimo jiné na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

„Nedovedu si to představit, že bych neučila,“ reagovala Křesťanová na otázku, zda by ráda zůstala v kontaktu s akademickou sférou. Podle Baxy to lze s prací ústavního soudu skloubit. „Samozřejmě to lze stíhat, ale každý soudce si musí uvědomit, co je podstatné. Role ústavního soudce se musí plnit na sto procent,“ zdůraznil. „Má-li ještě další kapacitu, tak je to pochopitelně velmi cenné – výchova nových právníků, nebo vůbec to veřejné vystupování, akademické psaní. To všechno jsou důležité věci, dělají to soudci po celém světě,“ dodal.

Fremra zatím Pavel nejmenuje

Jmenování se měl původně dočkat i bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr. Prezident ale v pondělí oznámil, že chce nejprve prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Baxa nepokládá za problém, že ústavních soudců je momentálně čtrnáct namísto patnácti. „Není to samozřejmě kompletní sestava, ale takových situací už Ústavní soud zažil. Zažil mnohem horší. Takže já věřím tomu, že – tak, jak sleduju pana prezidenta, jakou péči věnuje Ústavnímu soudu – dříve nebo později nás prostě bude patnáct,“ řekl.

Doplnil, že na prezidenta v tomto ohledu rozhodně nebude zkoušet nijak tlačit, protože to není rolí předsedy Ústavního soudu. „Nechme to na panu prezidentovi, on ví, co dělá. A myslím si, že bude postupovat i nadále podle Ústavy a že se nenechá vykolejit. Ale nechci to nějak věcně komentovat. On řekl své důvody a teď musíme počkat na jeho další rozhodnutí, ať už bude jakékoliv,“ doplnil k otázce jmenování Fremra.

„Omlouvám se, k této kauze se v budoucnu určitě vyjádřím, prozatím ale ne,“ odpověděl Robert Fremr na dotaz ČT.

„To prostě bylo na denním pořádku, kdo měl tuto agendu, no tak prostě teda musel odsuzovat ty případy, které přistály, ale já si myslím, že je to taková trošičku bouře ve sklenici vody,“ řekla Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně a členka prezidentova konzultačního panelu.

ČT oslovila všechny senátory s dotazem, jestli by poté, co vyšly najevo nové informace o Robertu Fremrovi, byli pro schválení jeho nominace. Čtyřicet jich přímo řeklo, že by dnes hlasovali proti. Před necelým týdnem Fremr dostal 36 hlasů z šedesáti sedmi.

Noví ústavní soudci

Ústavní soud nyní prochází personální proměnou kvůli končícím mandátům některých soudců. Z Pavlových nominantů již brněnskou instituci posílili ústavní právník Jan Wintr, soudci Josef Baxa a Daniela Zemanová a profesorka občanského práva Kateřina Ronovská. Baxa je od úterka novým předsedou soudu a Ronovská místopředsedkyní. V listopadu vyprší funkční období ještě Radovanu Suchánkovi, příští rok dalším třem soudcům. O to, aby další posila soudu vzešla přímo z řad advokátů, usiluje Česká advokátní komora.

„Všechny barvy duhy patří na Ústavní soud a těch advokátů tam příliš není. Takže se to pochopitelně nabízí. Ale víte, někdy se říká, že tam je moc soudců, jindy se říká, že tam je moc profesorů,“ komentoval to Baxa s tím, že nejlépe by bylo „zdrženlivě od každého trochu“. Pestrost vidí právě i přímo v Křesťanové. „Má za sebou skvělou profesní dráhu, kde je akademie, kde je advokacie, kde je justice. A tak si myslím, že když to takhle bude pokračovat, že se nemusíme tak hrdlit o to, z které instituce zrovna momentálně ten ústavní soudce přichází,“ doplnil.

Také podle ústavního právníka z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha Pavel klade důraz na profesní, věkovou i genderovou pestrost.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

SPD chce jednat o škrtech v rozpočtu. Můžeme se bavit o jednotkách miliard, řekla Schillerová

Koaliční SPD půjde na jednání o rozpočtu s premiérem Andrejem Babišem a ministryní financí Alenou Schillerovou (oba ANO) s návrhy na snižování nemandatorních výdajů. Ušetřit by se dalo například na sociálních dávkách pro Ukrajince, řekl v Nedělní debatě ČT předseda poslanců SPD Radim Fiala. Pokud se dle Schillerové podaří najít snížení navrženého schodku rozpočtu v řádu jednotek miliard korun, bude to na úkor odložení některých výdajů. Výši plánovaného schodku kritizuje i opozice. Pořad moderovala Jana Peroutková.
11:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 7 hhodinami

VideoOd únosu chlapce, po kterém pátrala celá země, uplynulo 35 let

Zajít si na nákup a nechat dítě v kočárku před obchodem byla dřív běžná věc. Tedy až do 6. září 1991. Před prodejnou lahůdek na Ulrychově náměstí v Hradci Králové tam neznámá žena unesla šestitýdenního chlapce. Spustila tím jednu z největších pátracích akcí tehdejší policie a vyvolala obrovský zájem veřejnosti. K vypátrání však nepomohly prosby církve ani lest. Vytoužená zpráva přišla až po 25 dnech, když si chrudimská matrikářka všimla, že jí jedna žena přinesla padělaný rodný list.
před 10 hhodinami

VideoÚřady počítají s pomocí seniorům, kteří nechtějí používat digitální komunikaci

Starších lidí, kteří ovládají on-line technologie, stále přibývá. Přesto by se podle Rady seniorů nemělo zapomínat ani na ty, kteří digitální technologie používat nechtějí. Pro ně elektronická komunikace mnohdy představuje bariéru. Narážejí na ni například v kontaktu s úřady – nyní nejčastěji řeší superdávku – bankami i lékaři. Uznává to rovněž ministerstvo práce a sociálních věcí, které mluví o potřebě asistence pro tyto klienty. U bank pak nadále existuje možnost osobní návštěvy pobočky. Rada seniorů navrhuje, aby on-line agendu pomáhali zajišťovat úředníci na poště. Kvůli výměnám ve vedení státního podniku se však jednání zastavila.
před 11 hhodinami

VideoSkauti si připomněli svého zakladatele, zájem o členství v hnutí stále roste

Skauti si v sobotu připomněli 150 let od narození zakladatele hnutí v českých zemích, Antonína Benjamina Svojsíka. O členství ve Skautu je v posledních dvaceti letech stále větší zájem: po celé zemi má osmdesát tisíc členů, z toho padesát tisíc dětí. Některým spolkům už začínají být jejich původní klubovny malé, a stěhují se proto do větších a modernějších budov.
před 12 hhodinami

Vláda na kontrarozvědku vyčlenila méně peněz než loni. Hrubá chyba, soudí opozice

Spolkový kancléř Friedrich Merz v sobotu sdělil, že německé služby zabránily několika dalším útokům na infrastrukturu v zemi. Potvrdil také dřívější závěry, podle nichž za nedávným incidentem v Lipsku stálo Rusko. A ke stejnému závěru dospěly i české zpravodajské služby, zaznělo v týdnu na jednání bezpečnostního výboru ve sněmovně. Opozice nyní vládu premiéra Andreje Babiše (ANO) kritizuje, že v návrhu nového rozpočtu nepřidala peníze Bezpečnostní informační službě (BIS). S ohledem na aktuální hrozby pokládá zhruba dvě a půl miliardy za nedostatečné.
před 12 hhodinami

VideoNízká hladina orlické přehrady odhaluje neobvyklé nálezy

Orlická přehrada kvůli suchu výrazně omezila odtok a odpouští jen minimum vody. Hladina od jara klesla o patnáct metrů a odhalila tak části domů nebo hřbitova obce Červená nad Vltavou, kterou z většiny přehrada zatopila. Z přehrady teď vystupují také zbytky bunkrů i skalní dutiny, kde se devět měsíců schovával před gestapem odbojář Miloš Blažek. Na březích se teď objevují i zrezivělé sudy. Lidé se obávali, že by mohly být spojené s orlickými vraždami z devadesátých let.
před 22 hhodinami

České firmy stále více těží ze zbrojního boomu

V loňském roce uzavřelo ministerstvo obrany se zbrojaři smlouvy za 122 miliard korun. Letos za osm měsíců pak za zhruba 33 miliard, naprostou většinu přitom už s domácími podniky. Příští rok má obrana navíc hospodařit s rekordním rozpočtem, z čehož by měly i nadále výrazně těžit české firmy.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.