Výsměch rozpočtovému řemeslu, říká Havlíček. Podle Kupky se ještě jedná o penězích na dopravu

Nahrávám video

Pokud bude po volbách vládnout ANO, začne stát příští rok hospodařit v rozpočtovém provizoriu, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) připomněl, že rozpočet zahrnuje výdaje na Dukovany a obranu. Právě kvůli výdajům na obranu společně s náklady na Green Deal budou podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Radima Fialy (SPD) schodky stále růst. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) zmínil důležitost vnitřní struktury rozpočtu a investice.

Ministerstvo financí navrhlo vládě rozpočet se schodkem 286 miliard korun. Na letošek je plánovaný deficit 241 miliard korun. Součástí návrhu rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu 30,7 miliardy korun. Bez těchto mimořádných položek by deficit činil 237 miliard korun.

„Rozpočet není dobře postaven. Mám výtky k tomu, jak se předkládá. Je to výsměch rozpočtovému řemeslu,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce Havlíček.

Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová v Partii na CNN Prima News prohlásila, že v případě, že by hnutí po říjnových sněmovních volbách vládlo, vrátilo by nynější návrh ze sněmovny kabinetu k přepracování. Rozpočtové provizorium na začátku roku bude podle Havlíčka otázka několika týdnů. „Je reálné to udělat v horizontu šesti sedmi týdnů,“ upřesnil.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v debatě se Schillerovou uvedl, že nynější návrh rozpočtu je pracovní materiál. Za důležitější než případné provizorium pokládá výši deficitu.

Potřeba upravit Green Deal

Podle místopředsedy hospodářského výboru Fialy budou schodky dále stoupat. „Vyšší deficit se bude do budoucna týkat dvou věcí, a to nákladů na zbrojení, které stále porostou, a nákladů na Green Deal,“ míní. Podle něho není taková situace ufinancovatelná a skončí ekonomickým problémem nejen Česka, ale celé Evropy.

Součástí Green Dealu jsou také takzvané emisní povolenky. Hnutí ANO a SPD by ty nové na individuální vytápění domácností a na pohonné hmoty podle Havlíčka a Fialy v případě vládního působení po volbách nezavedly.

Podle ministra Kupky hledá Česko mezi členskými státy Evropské unie partnery pro odklad zavedení povolenek, které má nastat v roce 2027. Ministr Vlček zmínil, že je třeba pracovat na změně jejich systému.

Ministr dopravy Kupka ale souhlasí s tím, že se Green Deal musí upravit. „Tuto regulaci nejen že v této podobě neunese Česko, ale neunese ji konkurenceschopnost Evropské unie jako celku,“ uvedl. Vláda podle něj dělá v tomto směru kroky k tomu, aby se podařilo omezit byrokracii a vrátit se zpátky ke zdravému rozumu.

Podle ministra průmyslu a obchodu Vlčka je důležitá vnitřní struktura rozpočtu. „Když se podíváme, jakou strukturu rozpočet měl, když jsme ho přebírali, a vidíme tu dnešní, tak se výrazně navýšil ve struktuře poměr výdajů oproti provozním výdajům,“ řekl.

Starosty zajímá, že rozpočet splňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti, má velký objem investic a počítá s našimi aliančními závazky na obranu, pokračoval ministr. „Je důležité, aby rozpočet jako takový splnil čtyři zásadní priority, což je bezpečnost, bydlení, energie a vzdělání,“ doplnil Vlček.

Snížení státního dluhu

Havlíček by se v souvislosti s vyrovnaným státním rozpočtem soustředil na strukturální deficit. „Ten je dnes kolem dvou set miliard korun a snižovat ho tempem třiceti až čtyřiceti miliard korun ročně je podle nás reálné za předpokladu, že se přiměřeně navýší hospodářský růst, vyšetří se něco na šedé ekonomice a v řádech jednotek miliard korun se bude šetřit na úřadech,“ uvedl.

Podle Fialy z SPD je potřeba zrušit „nesmyslné zelené ideologie, kde vydáváme peníze bez jakékoliv ekonomické efektivity a ty peníze se nám nikdy nevrátí“. Míní také, že dvě procenta HDP Česku stačí na vybudování armády k obraně s tím, že „bude kompatibilní s ostatními státy kolem nás“. Nynější sněmovna podpořila postupný růst obranných výdajů ke třem procentům do roku 2030.

Kupka uvedl, že plánem pro další snižování deficitů je rozlišení investičního rozpočtu a mandatorních a kvazimandatorních výdajů. „I toto musí být srozumitelná zpráva pro veřejnost, protože to, že rostly v celé ekonomice investice státu, mělo další pozitivní vlivy,“ uvedl. Důležité podle něho jsou také úspory či omezení byrokracie.

Nahrávám video

Chybějící peníze pro resort dopravy

Ministr dopravy zároveň zopakoval, že bez výdajů na Dukovany a obranu se rozpočet dostává na hodnotu 237 miliard korun schodku, „což je o čtyři miliardy méně, než je schodek plánovaný na letošní rok“. Konkrétně jeho resort si oproti letošku má podle návrhu pohoršit o asi 33 miliard. Kupka chce ale ideálně vyjednat o 60 miliard více, než je v návrhu. Ubezpečuje, že není ohroženo dokončení slibované dálniční sítě do konce roku 2033. O problému nyní jedná s ostatními členy vlády.

„O rozpočet kapitoly ministerstva dopravy se neobávám, dopravní projekty budou určitě pokračovat,“ ubezpečil Stanjura na CNN Prima News. Rozpočet této kapitoly by se tak měl zlepšit. Jestli si kvůli tomu kabinet znovu vezme půjčku mimo státní rozpočet, zatím není jasné. První návrh rozpočtu na příští rok byl prý ale konzervativní, co se týče evropských peněz – teď už je jasnější, že částka bude o něco vyšší.

Havlíček upozornil, že problém není jen v tom, že chybí šedesát miliard, ale v tom, že se od září nemohou podepisovat smlouvy na klíčové stavby, které by se měly realizovat v příštím roce. „Dokonce (…) hrozí i konzervace už rozdělaných staveb,“ varoval. To však Kupka vyloučil.

Podle Schillerové se hraje o to, zda se v Česku dostaví dálnice a budou zahajovat i další stavby. „To jsou investice, které potřebujeme pro hospodářský růst,“ řekla na CNN Prima News.

Podle Vlčka je klíčové zajistit, aby se dopravní projekty nezastavovaly, i kdyby bylo nutné hledat kompromis. „Je to otázka priorit. Když se podívám na svůj resort, tak já jsem se velmi rychle smířil s tím, že provozní výdaje v mém případě jsou na 92,5 procenta,“ zmínil.

Vedle dopravy první verze rozpočtu výrazně omezuje peníze také třeba kultuře nebo zdravotnictví, resorty ale chtějí víc peněz. Zdravotnictví má dostat místo 17,6 miliardy částku 12,9 miliardy. Přitom minimálně 200 milionů prý bude potřeba na odškodnění pro nedobrovolně sterilizované ženy. Rozpočet kultury má oproti letošku klesnout o víc než patnáct procent na 18,1 miliardy. Vláda se přitom v prohlášení zavázala k tomu, že v tomto období bude v případě kultury směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Ministři budou o návrhu státního rozpočtu na příští rok vyjednávat do 24. září, kdy vláda svůj nejdůležitější zákon schválí.

Nahrávám video

Možné znárodnění ČEZu

Předmětem diskuse politiků v Otázkách Václava Moravce bylo také možné znárodnění energetické skupiny ČEZ. Havlíček uvedl, že její plné ovládnutí by trvalo zhruba rok, rok a půl. Podle něj je to nutné pro stabilní ceny energií a další investice. Výkup akcií od minoritních akcionářů by přitom měl zajišťovat ČEZ, stálo by to asi 250 miliard korun, doplnil místopředseda sněmovny.

Vlček upozornil, že výkup akcií od minoritních akcionářů by měl důsledky pro zadlužení firmy i pro státní rozpočet, protože společnost by nevyplácela dividendy ze zisku. „Nedává to ekonomický smysl,“ zdůraznil.

Se znárodněním ČEZu nesouhlasil ani Kupka. „Nevidím v tom dobrou perspektivu,“ uvedl. Podle něj by dávalo větší smysl, kdyby skupina zisk investovala do nových energetických zdrojů v čele s jadernými bloky, do modulárních reaktorů, akumulace energie a dalších nových energetických prvků.

Zestátnění ČEZu by naopak podpořila opoziční SPD. Podle místopředsedy strany Fialy by bylo nutné tento krok udělat co nejrychleji, protože s přibývajícím časem se bude výkup prodražovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na jihu Moravy jsou po bouřkách tisíce domácností bez proudu

Přibližně čtyři a půl tisíce odběrných míst na jihu Moravy je po bouřkách bez elektřiny. Nejvíce zasažené jsou Břeclavsko a Hodonínsko. Jihomoravští hasiči mají desítky výjezdů. Na Jihlavsku pak nejezdí na jedné trati vlaky kvůli bahnu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoDohodu o provedení práce využívá milion lidí měsíčně, zaměstnavatelé je musí hlásit předem

Zhruba milion lidí v tuzemsku využívá každý měsíc dohodu o provedení práce (DPP). Nejčastěji na ni pracují lidé mezi 46 a 55 lety, druhé místo patří lidem ve věku 19 až 25 let, u nichž jde často o letní brigády. Zaměstnavatelé musí „dohodáře“ už dva roky povinně hlásit, od letošního dubna v rámci jednotného měsíčního hlášení, od července pak již před jejich nástupem, což zejména v létě působí určité nesnáze. „Polovina těch lidí vůbec nepřijde. Podnikatel musí zaplatit přihlášení zaměstnance, který nikdy nenastoupí, pak přihlášení zaměstnance, který nastoupí, a zpracování jeho mzdy,“ popisuje ředitelka firmy UOL Účetnictví Jana Jáčová. DPP nejsou využívány pouze jako klasická brigáda, ale významně i v kombinaci s hlavním pracovním poměrem, podotkla Sandra Volkánová z České správy sociálního zabezpečení.
před 30 mminutami

VideoNovela plánuje zavést bonusy za preventivní prohlídky ve výši tisíců korun

K absolvování preventivních prohlídek u lékaře motivují zdravotní pojišťovny už teď, obvykle příspěvkem na další péči nebo sport. Novela, kterou chce ministerstvo zdravotnictví předložit s účinností od roku 2028, má zavést vyplácení bonusů pacientům přímo na účet. Přesnou výši odměny návrh nezmiňuje, podle šéfa resortu Adama Vojtěcha (za ANO) se má pohybovat v jednotkách vyšších tisíců korun. „Je tam určité rozpětí v tuto chvíli, což dává i potenciál konkurence mezi zdravotními pojišťovnami,“ vysvětlil. „Nějaká míra volnosti pro jednotlivé pojišťovny by byla žádoucí,“ souhlasí s tímto přístupem ředitel VZP Ivan Duškov. Podle členky sněmovního zdravotního výboru Michaely Šebelové (STAN) funguje to, že k prohlídkám aktivně zvou lékaři, správností ministerstvem navrhované cesty si není jistá.
před 49 mminutami

Ohledně přínosu novely stavebního zákona se zástupce developerů a architektka neshodnou

Novela stavebního zákona v horní komoře narazila a vrací se poslancům. Zástupce developerů Zdeněk Soudný přitom vidí v novele příležitost, jak řešit dlouhodobé potíže a vytvořit stabilnější prostředí pro výstavbu. Architektka z Arniky Anna Vinklárková naopak míní, že může dále prohloubit personální problémy a zároveň oslabit ochranu dalších veřejných zájmů, jako je ochrana památek, životního prostředí i práv samospráv.
před 1 hhodinou

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 4 hhodinami

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.