Osmdesátníků bude přibývat, stát spočítal krajům kapacitu sociálních služeb

Nahrávám video
Události ČT: Stárnutí populace zvyšuje tlak na kapacity zařízení pro seniory
Zdroj: ČT24

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Počet lidí ve věku nad osmdesát let se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška už v příštích zhruba patnácti letech více než zdvojnásobí. „Ta populace bude minimálně stejně nemocná jako ta stávající,“ řekl na pondělní tiskové konferenci.

Už v současné době jde o lidi v penzi, jejichž zdravotní stav tak prevence většinou nedokáže příliš zlepšit.

Jak budou sociální služby zvládat nápor klientů?

„Od osmdesátého roku věku je často pro lidi v domácím prostředí a jejich blízké velmi těžké to zvládnout a přichází nápor na sociální služby,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V současné době podle dat žije v pobytových zařízeních sociální péče 98 tisíc lidí, v roce 2035 to má být 140 tisíc lidí.

„Klienti sociálních služeb jsou opravdu velmi nemocní,“ doplnil Dušek. Nejčastější jsou podle něj stavy po cévní mozkové příhodě nebo související s různými typy demence, jako je Alzheimerova choroba. Předloni mělo tuto konkrétní diagnózu asi osmdesát tisíc osob, v polovině století se očekává počet přesahující 250 tisíc.

Problém s nedostatkem personálu

Přestože lidí starších osmdesáti let výrazně přibývá už teď, kapacity pobytových sociálních služeb dál nerostou a naráží na personální strop. O zhruba 45 procent lidí se rodiny starají doma, ostatní jsou právě v pobytových zařízeních.

Na bezmála sto tisíc klientů nyní připadá vedle pečovatelek šest a půl tisíce všeobecných sester. Těch přitom není dost ani na geriatrických odděleních v nemocnicích, kde teď část pacientů zůstává i nad rámec akutní péče, když se nedaří sehnat místo v léčebnách.

„My bychom uživili i dvojnásobný počet lůžek, ale v současné době to naráží na kritický nedostatek nelékařského zdravotního personálu,“ popsal primář kliniky geriatrie a interní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Tomáš Richter.

Senioři začínají významněji čerpat péči v sociálních službách po pětasedmdesátém roce života. Do té doby ji potřebují jednotky procent lidí. Po osmdesátém roce jde už o čtrnáct procent osob. O pět let později potřebuje nějakou formu péče už skoro každý třetí senior. Po devadesátých narozeninách se bez ní neobejdou dva ze tří lidí.

Cena za hodinu jednotlivých asistentských služeb je dána vyhláškou, klienti za ni obvykle zaplatí 165 korun za hodinu. Čekací doba se liší, lhůty se ve čtyřech oslovených krajských městech pohybovaly od několika dnů v Ústí nad Labem po několik měsíců – například v Praze.

Vysoký zájem je také o osobní asistenty, tuto službu využívá přes 95 tisíc lidí. „Od začátku roku evidujeme 250 zájemců o naši službu osobní asistence, odmítli jsme z kapacitních důvodů okolo osmdesáti klientů, to znamená, že za rok máme zhruba sto odmítnutých zájemců,“ informovala výkonná ředitelka Komunitního centra Petrklíč Veronika Dolejšová.

Podobná je situace i v odlehčovacích službách, ve kterých senioři přechodnou dobu bydlí. Například pokud jejich příbuzní odjedou na dovolenou. V případě té letní je nutné tady místo zarezervovat už v zimě.

Jurečka: Lidé v domácí péči jsou pro stát levnější

Péče, na které se podílí ve větší míře rodiny nemocných, je podle Jurečky pro stát levnější. „U naprosté většiny těchto klientů budeme chtít, aby byla především v tom domácím prostředí, v domácí ošetřovatelské péči s podporou terénních služeb a ambulantních odlehčovacích služeb. Ale také víme, že budeme muset vybudovat v řádech desítek tisíc i zázemí, které budou poskytovat pobytové služby,“ sdělil ministr.

„Čím víc posílíme komunitní péči, tak tím větší šanci máme na to, že to dokážeme vybrat s nějakými rozumnými náklady,“ dodal Dušek.

Už v současné době tvoří dlouhodobá péče 83 procent nákladů na sociální služby, v roce 2024 činily zhruba 52 miliard korun. V roce 2050 to bude přes 83 miliard korun. Pobytové služby čerpá asi 92 tisíc lidí ve věku nad 65 let, terénní služby dalších více než 89 tisíc. Do roku 2035 přibude pobytovým službám dalších téměř 37 tisíc potenciálních klientů, terénním skoro 33 tisíc. Mezi roky 2035 a 2050 to bude o dalších více než 23 tisíc navíc v obou typech služeb.

Za velký problém považují ministerstva práce a zdravotnictví personál, který se do budoucna bude o klienty v sociálních službách a pacienty ve zdravotnictví starat. Podle Jurečky bude ještě příštích zhruba deset až dvanáct let přibývat dětí, které směřují na střední školy. „Příští týden budu apelovat na kraje, kolik budeme potřebovat středních škol, které budou vzdělávat zdravotní sestry,“ řekl ministr.

Kraje budou mít podle Jurečky díky datům a predikcím možnost naplánovat služby tak, aby byly pro jejich obyvatele co nejvhodnější. „Jsou tu kraje, které před sebou budou mít opravdu velkou výzvu, jako je třeba Hlavní město Praha nebo Středočeský kraj,“ dodal.

„Někteří nebudou nadále pracovat za těch podmínek, i finančních, v sociálních službách, jako jsme byli zvyklí doposud. A je potřeba, bych řekl, přitlačit na ten rozpočet,“ míní poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Z prezentací vyplývá, že například ve Středočeském kraji je v současné době asi 25 tisíc klientů těchto sociálních služeb. Do roku 2035 jich přibude na zhruba 38 tisíc a do roku 2050 na téměř 50 tisíc. V Moravskoslezském kraji bude nárůst ze zhruba 20 tisíc na přibližně 38 tisíc v roce 2050. Nejčastější je nárůst kolem 5100 klientů v kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 16 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...