Opozice po 3,5 hodinách neprosadila změnu programu schůze sněmovny. Kluby si vynutily pauzu do konce dne

Nahrávám video

Sněmovna během své první schůze v novém roce neprojednala žádný z návrhů zákonů. Opozice usilovala o změnu programu schůze, navrhovala debatu o rozpočtu, dostupnosti léků nebo o možných daňových změnách, přičemž blok zabral přes 3,5 hodiny. Body nakonec opoziční poslanci neprosadili a v reakci na to si kluby ANO a SPD vyžádaly přestávky až do konce jednacího dne. Sněmovna se opět sejde ve středu ráno.

Předseda SPD Tomio Okamura v úvodu schůze navrhl zařadit k projednání několik bodů, jejichž zdůvodňování zabralo zhruba čtyřicet minut. Mezi nimi bylo například to, že vláda nepomáhá důchodcům či že chce zvyšovat ceny za vodné, stočné a kritizoval nedostatek některých léků na českém trhu. „Nedostatek základních léků na domácím trhu se dále prohlubuje a Fialova vláda to evidentně nějak účinně neřeší,“ uvedl s tím, že vláda situaci podcenila. 

Předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO) zase v úvodu kritizovala rozpočet na příští rok navržený Zbyňkem Stanjurou (ODS) a navrhla tento bod zařadit na program jednání. „Vládní pětikoalice prezentovala státní rozpočet na rok 2023 s baťovským schodkem, který se jen tak tak vešel pod 300 miliard korun. Ale za jakou cenu,“ uvedla s tím, že chybí  více než třicet miliard, které jsou přesunuty do nerovnováhy bilance státních účelových fondů.

„Dalších padesát miliard korun, které jsou obsaženy v Modernizačním fondu, nejsou podloženy odpovídající národní legislativou, rovněž chybí potřebná notifikace ze strany Evropské komise a Evropské investiční banky. A to už jsme na ohromných 375 miliardách,“ uvedla Schillerová a dodala, že podle Národní rozpočtové rady chybí dalších dvacet miliard na povinnou valorizaci důchodů. „Takže nakonec to vypadá na opravdový schodek ve výši 395 miliard, což je zhruba o sto miliard více, než vláda prezentuje,“ podotkla Schillerová. 

Kritika vlády

Bývalý ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček (ANO) naopak kritizoval vládu mimo jiné za selhání během českého předsednictví v klimaticko-ekonomické oblasti. Nelíbí se mu, že premiér Petr Fiala (ODS) přistoupil na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035, ačkoliv donedávna tvrdil, že to je nepřijatelné. „Byli jste v té skupině zemí, která zvedla ruku. To znamená, vy jste šli úplně přesně proti vašemu prohlášení, přesně proti tomu, co jste slíbili,“ uvedl Havlíček.

Opoziční poslanci rovněž navrhli projednat body týkající se nadstandardní péče ve zdravotnictví či aktuální situace na úřadech práce. Ani jeden z bodů sněmovna nakonec neschválila. „Šlo o zásadní body z oblasti zdravotnictví, sociální, rozpočtový chaos, energetická krize, dopady předsednictví… Každý jednotlivý bod jste zamítli. Nechcete se bavit o problémech lidí, kteří nám denně píší,“ obvinila vládní poslance Schillerová a následně požádala o pauzu na jednání klubu ANO, k čemuž se poté přidal i klub SPD.    

Hnutí ANO poté uvedlo, že chce vyvolat hlasování o nedůvěře vládě a začne sbírat podpisy pro žádost o hlasování. „Počítám, že během dvou dnů budeme mít podpisy sebrané,“ uvedla Schillerová, podle níž se přítomní členové klubu shodli na vyvolání hlasování o vyslovení nedůvěry vládě jednomyslně.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) následně pro Českou televizi uvedla, že příčina obstrukcí opozice je jednoduchá. „Jsou to blížící se prezidentské volby, takže opoziční kluby, které mají své kandidáty v prezidentské volbě, se snaží upozornit na nějaká témata,“ podotkla a dodala, že kluby si pak vzaly čtyři hodiny přestávku, protože nechtěly, aby došlo k projednání zákona o České televizi.

Jednací den kvůli přestávkám pro kluby ANO a SPD předčasně skončil navzdory tomu, že sněmovna mohla jednat o zákonech na návrh předsedy klubu vládní TOP 09 Jana Jakoba do 21 hodin místo obvyklých 19. Poslanci měli probírat ve druhém čtení zejména sporné změny ve výběru členů rad České televize a Českého rozhlasu.

Vládní novela zapojuje do volby členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) Senát. Senátoři mají obsazovat třetinu míst. Předloha také zpřísňuje vymezení organizací, které mohou předkládat návrhy kandidátů. Opoziční politici mluví o možné politizaci, koaliční naopak o posílení nezávislosti dvojice veřejnoprávních médií. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Státní zástupce obvinil jednoho z trestně stíhaných v bitcoinové kauze z praní peněz

Státní zástupce rozšířil trestní stíhání u jednoho z obviněných v bitcoinové kauze. Člověk je nyní stíhaný i z legalizace výnosů z trestné činnosti. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci o tom informovalo na síti X.
před 1 mminutou

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Po jmenování papežem Lvem XIV. jeho jméno v poledne oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová. Nugent dosud působil jako vyslanec Svatého stolce v Kuvajtu, Kataru a Bahrajnu. Titulárním arcibiskupem je v irském Domnach Sechnaill, což je město v diecézi Meath.
12:32Aktualizovánopřed 3 mminutami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměly platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. Podle někdejšího ministra kultury Martina Baxy (ODS) jde o další úder proti nezávislým médiím veřejné služby.
před 4 mminutami

ŽivěTisková konference po jednání vlády

Regulace cen pohonných hmot bude pokračovat i v červnu. Návrh ministerstva financí v pondělí podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) schválila vláda. Ta k dennímu nastavování cenových stropů nafty a benzinu přistoupila v první polovině dubna v reakci na zdražování ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě. Vláda řeší také změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany či předpis, který má zajistit rozvoj elektronizace školství. Návrhem zákona o médiích veřejné služby by se měla zabývat koaliční rada.
05:31Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ženě z Českokrumlovska hrozí až čtyři roky za množení psů, vyměňovala je i za alkohol

Kriminalisté se zabývají případem ženy z Českokrumlovska, která měla nejméně od roku 2020 chovat a množit psy v nevhodných podmínkách. Štěňata se zájemci směňovala i za alkohol a tabákové výrobky. V případě prokázání viny před soudem za to ženě hrozí až čtyři roky za mřížemi.
před 1 hhodinou

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Žalobce z brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
11:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...