„Od roku 2022 neplánujeme.“ Uprchlá novinářka se stala hlasem pro Ukrajince v Česku

Začala svou novinářskou kariéru těsně před začátkem ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Po příchodu do Česka natáčela pro Českou televizi rozhovory s Ukrajinci. Nyní je tiskovou mluvčí pro ukrajinskou komunitu na Úřadu práce. Nataliia Kosiakova v rozhovoru pro web ČT24 popsala svou životní cestu třemi posledními roky.

„Čtyřiadvacátého mě probudila maminka,“ vzpomíná na únor 2022. „Řekla mi, že slyší výbuchy. Pak jsem to slyšela i já a tím to všechno začalo.“ Novinářka v den začátku obnovené ruské invaze na Ukrajinu měla v plánu dokončit svoji první reportáž v Kyjevě. Místo toho strávila čtyři dny ukrytá ve sklepě s matkou. „Když se mě někdo ptá, jaké na to mám vzpomínky... to se mě radši zeptejte, jestli se mi povedlo aspoň na něco zapomenout. To se mi rozhodně nepovedlo, protože na podobné věci se nezapomíná,“ vysvětlila.

Původně s matkou plánovaly odjet do Lvova. Kvůli obavám o bezpečnost se však rozhodly zemi opustit a zamířily do Česka, kde žije část jejich rodiny. „Když se na to podívám takhle zpětně, tak to je velice důležité, že přijdete někam, kde někoho máte,“ popsala Kosiakova, která nejprve zamířila do Plzně, kde na základě náhodného rozhovoru pro ČT v asistenčním centru pomoci uprchlíkům získala práci redaktorky.

„Snažím se lidi podpořit“

V rámci své profese dělala reportáže o Ukrajincích v Česku. „Bylo to pro mě bolestivé, protože prvních několik měsíců každý člověk, s kým se sejdete a s kým mluvíte, tak brečí,“ líčí. „Je to i cítit, jako byste svými otázkami způsoboval nějakou bolest, tak mi to bylo nepříjemné,“ dodala doufajíc, že svou prací pomohla přiblížit osudy ukrajinských uprchlíků české společnosti.

Nyní Ukrajincům pomáhá skrze pozici tiskové mluvčí pro ukrajinskou komunitu na Úřadu práce. „Když jsem v kontaktu s ukrajinskou komunitou v jakékoliv roli, tak se vždycky snažím ty lidi podpořit a nějak je motivovat, protože já jsem ten příklad, že jsem se dostala do práce ve svém oboru, že jsem se naučila česky a ono to nebylo vůbec jednoduché,“ popsala svoji osobní roli v rámci integrace do české společnosti. Zároveň podotkla, že sama sice žije v „bublině“ pozitivních příkladů, ale mnoho Ukrajinců kvůli neznalosti jazyka stále pracuje pod svojí kvalifikací.

„Já se nejvíc bojím toho, že ta podpora, kterou jsme tady všichni cítili na začátku, kterou cítíme pořád, bude klesat,“ vyjádřila obavy bývalá novinářka s nadějí, že se to nestane. „Na datech vidíme, že například to, kolik Ukrajinci odvádějí do státního rozpočtu, je už mnohem větší číslo než to, co z českého rozpočtu jde na podporu těch nejzranitelnějších,“ podotkla.

„Od roku 2022 neplánujeme“

„Všichni říkají, že je to asi těžší, když jste tady a jste v kontaktu se svými blízkými, kteří jsou tam pod palbou, než když jste spolu s nimi tam,“ popsala Kosiakova sledování situace na Ukrajině z Česka. „Když dohledáte, že zrovna ve městě nebo v oblasti, kde jsou vaši blízcí, došlo k bombardování a nemůžete se s těmi lidmi spojit, tak to je to nejhorší, co člověk vůbec může zažít,“ doplnila s tím, že na Ukrajině má velkou část rodiny.

„Takže když někdo říká ‚uprchlíci jsou v bezpečí a asi si užívají svůj život a je jim dobře‘, tak takhle tomu úplně není, protože na jednu stranu prožíváte všechno, co prožívají vaši blízcí na Ukrajině a obáváte se o ně a na druhou stranu žijete v úplně cizí zemi a snažíte se integrovat, snažíte se nikoho nenaštvat a prostě být užitečným člověkem,“ vysvětlila Kosiakova, jež se hned po svém příjezdu do Česka rozhodla, že chce pro svoji integraci a komunitu dělat „maximum“.

„Moc mě těší to, že mohu zůstat pro Ukrajince užitečná a dovedu si představit, že když válka konečně skončí, tak tady nějaká část té komunity zůstane. V tom případě tady asi budu mít co dělat, protože jim někdo bude muset dávat informace, nějak jim pomáhat,“ přemýšlí o budoucnosti. „My Ukrajinci si mezi sebou říkáme, že od roku 2022 neumíme plánovat a ani to neděláme, protože všichni jsme něco plánovali na začátku roku 2022 a víme všichni, jak to dopadlo.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ERÚ od ledna upraví tarify na vysokém a velmi vysokém napětí, chce uvolnit sítě

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 1 mminutou

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
před 32 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 41 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 56 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 3 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 3 hhodinami
Načítání...