Česká města i obce během příštího týdne získají data o nákaze koronavirem na svém území. Uvedl to ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Podle něho tak obce prostřednictvím jeho úřadu získají údaje na úrovni obcí s rozšířenou působností. Starostové a hejtmani během minulého měsíce kritizovali, že jim stát o nákaze v jejich regionech neposkytuje dostatečné informace.
Data si starostové dosud museli zjišťovat prostřednictvím médií nebo krajských hygienických stanic. V minulých týdnech si regionální politici často stěžovali, že chybí centralizovaná iniciativa státu, která by jim poskytovala informace o tom, jak k nákaze přistupovat.
Starostové data potřebují k efektivnímu krizovému řízení, nastavení místních bezpečnostních opatření a režimu veřejných institucí. Svaz měst a obcí tak na konci července požádal o data přímo ÚZIS.
„Dohodli jsme se, že jim nemůžeme hlásit přímo bydliště nakažených. Ale můžeme dát informace za obec s rozšířenou působností,“ řekl Dušek. Kromě informací o počtech nakažených plánuje obcím poskytnout i více podrobností.
Půjde například o informace o tom, kolik se udělalo testů, jestli o ně žádali hygienici, nebo praktičtí lékaři, což by naznačovalo komunitní šíření, nebo jestli jsou mezi nakaženými senioři. „Příští týden to obcím rozešleme,“ dodal. Svaz měst a obcí na konci července uvedl, že starostové nyní přístup k informacím o počtu nakažených novým typem koronaviru na území obcí nemají.
Někteří lidé, kteří se nemocí covid-19 nakazili a jejichž jména se veřejnost dozvěděla, čelili výhrůžkám nebo útokům na sociálních sítích. Byli mezi nimi zejména první čeští nemocní, kteří si nákazu dovezli většinou z Itálie, nebo v poslední době dívka, která zřejmě nakazila další návštěvníky klubu Techtle Mechtle. Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly byl i případ, kdy nakaženému někdo rozbil okna.
Prymula: Jsme na tom čtyřikrát lépe než v březnu
Prymula v pořadu řekl, že ho přibývající čísla nakažených v Česku neznepokojují. Jedná se prý totiž většinou o ohniskové výskyty, které je potřeba jen dále trasovat a zjišťovat jejich potenciální kontakty. České zdravotnictví je podle něj na tento úkol dobře připravené.
„Objektivně je třeba říci, že jsme na tom čtyřikrát lépe než v březnu nebo dubnu,“ uvedl. S koronavirem se v Česku aktuálně léčí 5081 nakažených lidí, hospitalizuje se jich 111. S vládním zmocněncem souhlasil také Dušek, podle něhož české zdravotnictví nákazu koronaviru v tuzemsku zvládá.
„Provádíme denně šest až sedm tisíc testů. Máme pod kontrolou nemocniční síť i každý přístroj UPV (umělá plicní ventilace – pozn. red.). Vytvořili jsme celostátní síť koordinátorů a informační systém, který funguje. Drtivá většina lidí se navíc ani neléčí, protože nemají příznaky,“ uvedl ředitel ÚZIS. Dodal, že tito lidé v ohniscích nemoc dále nešíří a vzrůstající počet nakažených tak nemá nebezpečný potenciál.
„Musíme mít pod kontrolou všechny kontakty. Můžeme i říci, že nové záchyty nepřináší riziko dalšího přenosu, jak se tomu teď stalo na Karvinsku. Každý den to vyhodnocujeme, a to riziko nekontrolovatelného přenosu se v okresech objevilo jen výjimečně,“ dodal Dušek.
Dodal, že situace se od té březnové velice liší, česká vláda totiž na začátku koronavirové krize nebyla na takový postup připravena. Nikdo prý tehdy nevěděl, jak hluboko nákaza pronikla do české populace. „Ta nemoc přišla importem ze zahraničí a ty zprávy nebyly veselé. Všichni byli obezřetní, protože přicházely z Itálie nebo Rakouska, což jsou státy s vyspělou medicínou,“ dodal.
Nemocí zaskočení epidemiologové a politici tak podle něho museli protikoronavirová opatření přijmout. „Vybudovali jsme testovací kapacitu, počty nově nakažených rostly a nikdo tehdy nevěděl, jak ta křivka ještě vzroste,“ dodal.
