Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Nahrávám video

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.

„V tuhle chvíli máme jasno, jak si myslíme, že návrh může vypadat. Oni musí říct, zda jim to stačí, nebo co požadují, jestli zpřísnit nebo zmírnit některé požadavky,“ řekl Tejc.

Členka sněmovního ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová (Piráti) vysvětlila, proč by se její strana schůzek neúčastnila. „Pro nás je to bezpředmětné. Vládě opravdu nechceme pomáhat takový typ prvku přímé demokracie prosazovat,“ podotkla.

Ministr spravedlnosti věří, že zákon prosadí, mluví o možných ústupcích. Původně počítal s platností od ledna 2028, teď připouští půlroční zpoždění. „Je správné umožnit lidem v klíčových otázkách, chtějí-li a iniciují-li referendum, aby se rozhodli přímo bez toho, aniž by se spoléhali na to, že politici splní své sliby,“ míní Tejc.

Spory koalice vedla o nutné účasti. Aby bylo referendum závazné, minimálně 35 procent ze všech oprávněných voličů musí hlasovat pro. „Přepočítáno na jednotlivé občany je to takřka 2,9 milionu občanů, což si myslím, že je určitý reprezentativní vzorek pro vyslovení názoru,“ upřesnila předsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Renata Vesecká (Motoristé).

Jednání o podpoře

ANO teď vyzve opozici k jednání o možné podpoře. „Pokud bychom měli vládu, která se chová slušně a nešíří dezinformace, a naopak jako všechny západní demokracie se snaží bojovat proti dezinformacím, tak bychom určitě byli ochotní se nějakých pracovních setkání účastnit,“ poznamenala Stojanová.

Šéf sněmovny a SPD Tomio Okamura argumentům Pirátů vůbec nerozumí. „Oni mluví o něčem úplně jiném. Zákon o referendu nemá nic společného s naší vládní koalicí. To je, že občané si sesbírají podpisy,“ konstatoval.

Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) řekl, že občanští demokraté jednat určitě budou, protože politika je o jednání. Nepředpokládá ale, že by návrh podpořili a přeje si, aby se sněmovna vrátila k politickým, věcným debatám.

Referendum na komunální úrovni stačí, zní od STAN i KDU-ČSL

Účast u jednacího stolu zbývající strany neodmítají. Protože jde o ústavní zákon, potřebuje ministr Tejc získat 120 hlasů, koalice jich má 108. Lidovci ty své nepřidají. „Vláda nemá naší důvěru a při změnách a otevírání ústavy se může dosáhnout třeba i jiných změn, toto riziko my nechceme podstupovat, takže změny ústavy této vlády určitě nepodpoříme,“ řekl člen sněmovního ústavně-právního výboru Václav Pláteník (KDU-ČSL).

Podle KDU-ČSL i STAN stačí, že referendum funguje na komunální úrovni. Pokud se šéfovi resortu spravedlnosti nepodaří přesvědčit nikoho z opozice, bude se dál rozhodovat přímo pouze o obecních a krajských otázkách.

Vláda prostřednictvím referenda cílí na témata, která se podle ní přímo týkají voličů – třeba na obnovení povinné vojenské služby nebo povolení asistované sebevraždy. Vyloučeno je ptát se občanů na úpravy ústavy nebo státního rozpočtu. A po koaliční dohodě také na členství Česka v Evropské unii a NATO. Návrh nepočítá ani s tím, že by voliči mohli rozhodovat o odvolávání lidí z funkcí. Dřív na uzavřeném jednání ANO, SPD a Motoristů padla myšlenka, že by mohlo být možné odvolat prezidenta.

Pokud podle zákona pro určitou možnost hlasuje víc než 35 procent ze všech voličů, je výsledek závazný po dobu pěti let. Pro vládu, sněmovnu, Senát i hlavu státu. O stejné věci by bylo možné uspořádat další referendum nejdřív s odstupem zmiňovaných pěti let.

Zavedení plebiscitu není jedinou ústavní změnou, kterou Babišova vláda plánuje. Slíbila ještě další dvě. Kabinet chce prosadit ukotvení české koruny v ústavě a také právo držet a používat hotovost. I pro tyhle úpravy ale potřebuje ústavní většinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Politici v Nedělní debatě diskutovali o výsledcích voleb

Hosté Nedělní debaty předseda Motoristů Petr Macinka, místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO), místopředsedkyně dolní komory Barbora Urbanová (STAN) a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda diskutovali o výsledcích voleb. Hovořili taky o sestavování koalic, spolupráci na komunální úrovni nebo důležitosti Senátu v parlamentní demokracii. Pořad moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 2 mminutami

Na Žďársku se o Senát utkají Šmarda (za Volt) s Klementem (KDU-ČSL), který postoupil o pouhý hlas

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Žďár nad Sázavou postoupil bývalý předseda SOCDEM Michal Šmarda (za Volt) a dosavadní senátor Josef Klement (KDU-ČSL), který postoupil o jediný hlas. Šmarda získal 27,6 procenta hlasů, Klement 25,62 procenta, stejně jako Radek Černý (ODS). Klement nicméně získal 11 373 hlasů a Černý 11 372. Voleb se zúčastnilo 50,14 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

V Havířově a Frýdku-Místku už domluvili vládnoucí koalice

V Havířově na Karvinsku, který je druhým největším moravskoslezským městem, vznikne koalice ANO, Společně pro Havířov a Hnutí pro Havířov. Frýdek-Místek povede koalice Naše Město F-M a Společně pro Frýdek-Místek. Jednání různých koalic o tom, kdo bude vládnout, se rozběhla i na dalších místech.
12:39Aktualizovánopřed 37 mminutami

Ve druhém kole se v senátním obvodu Česká Lípa střetnou Volfová (ANO) a Půta (SLK)

Jiří Vosecký (nezávislý) neobhájil pro třetí volební období svůj mandát v senátním obvodu Česká Lípa, který zahrnuje Českolipsko a část Liberecka a Mělnicka. O senátorské křeslo se tak utká poslankyně a dřívější starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Volfová získala 35,05 procenta hlasů, Půta 32,66 procenta. Voleb se zúčastnilo 38,38 procenta voličů.
včeraAktualizovánopřed 47 mminutami

V Karlových Varech opět vyhrálo ANO, počet mandátů mu ale klesl

Komunální volby v Karlových Varech opět vyhrálo hnutí ANO. Získalo deset mandátů v zastupitelstvu, které má 35 členů, v minulých volbách získalo čtrnáct mandátů. Druhé skončilo uskupení Vary+ s devíti mandáty. Třetí Karlovaráci budou mít šest zastupitelů. Voleb se zúčastnilo 35,29 procenta voličů, což je méně než při minulých komunálních volbách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé v místních referendech většinou odmítli větrné elektrárny, spalovny i těžbu

V místních referendech, která se v pátek a v sobotu konala společně s komunálními a někde i se senátními volbami, lidé až na výjimky odmítli výstavbu větrných elektráren v katastrech svých obcí. Nesouhlasili ani s těžbou surovin nebo stavbou či rozšířením spaloven. V Česku se konala referenda ve zhruba čtyřech desítkách obcí či městských částí, přičemž dvacítka se týkala stavby větrných turbín.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

STAN má právo na primátora v Praze, řekl druhý Portlík

Hnutí STAN má v Praze právo na post primátora, i když získalo v 65členném zastupitelstvu na magistrátu 17 mandátů stejně jako druhé SPOLU pro Prahu. České televizi to řekl lídr kandidátky SPOLU Tomáš Portlík (ODS). V neděli se plánuje sejít s jedničkou STAN Petrem Hlaváčkem (STAN), aby si promluvili o základních východiscích pro další jednání o koalici. Přesný termín zatím není jasný. Kromě SPOLU a STAN se do zastupitelstva Prahy dostala také Praha sobě se 13 mandáty, ANO s 11 a Piráti se sedmi.
před 2 hhodinami

Nejvíce zastupitelů mají lidovci, STAN, ODS a ANO

Nejvíce zastupitelů získala ze stran a hnutí v letošních obecních volbách stejně jako před čtyřmi lety KDU-ČSL. Druhé bylo v počtu mandátů podle navrhujících stran hnutí STAN a třetí ODS, v porovnání s volbami v roce 2022 si tato uskupení pozice vyměnila. Na čtvrté pozici opět figurovalo hnutí ANO. Každá ze čtveřice stran nebo hnutí zaznamenala ale propad. Pohoršilo si ale například rovněž hnutí SPD, Piráti a TOP 09.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.