Krajský soud v Ostravě začal projednávat případ vraždy nemocné seniorky. Obžalovaná je sociální asistentka, která podle spisu úmyslně zanedbávala své povinnosti, kvůli čemuž její známá zemřela. Násilí od blízkých osob čelí skoro třicet procent starších lidí, ukázal nový sociologický průzkum Masarykovy univerzity. Ten se zaměřil také na situaci v pobytových službách.
Obžalovaná péči o spolubydlící nezvládala a zanedbávala ji – o pomoc si však neřekla a nezavolala ani lékaře. „Tento déle trvající stav vedl až k celkovému selhání organismu poškozené, která na následky tohoto zanedbání zemřela,“ popsal mluvčí Krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl.
Podle výpovědí soudních znalců žena před smrtí trpěla podvýživou i dehydratací, měla také proleženiny a tělo plné parazitů.
„Obžalovaná je viněna ze zvláště závažného zločinu vraždy spáchané zvláště trýznivým způsobem, kterého se dopustila jako smluvní sociální pracovnice,“ informoval Krajdl.
Podobné případy řeší i úřad ombudsmana. Například v Jihomoravském kraji přibývá neregistrovaných zařízení, kde pracují takzvaní asistenti sociální péče – často jde o laiky. Podle zástupce ombudsmana Víta Alexandera Schorma tak docházelo k neodbornému zacházení s léky.
Výsledky brněnského průzkumu
Selhání řeší ale také registrovaná zařízení – zaměstnanci i vedení pobytových služeb se zapojili do nového průzkumu. Podle nich se až osmdesát procent násilí odehrává mezi klienty nebo se ho dopouští příbuzní.
„Mluvili o tom, že vidí u svých kolegů a kolegyň, že se dějí nějaké nepatřičnosti, a to v různých formách – ať už fyzického násilí, zanedbávání péče, ale i emočního, nebo dokonce sexualizoavného násilí,“ popsala socioložka Centra pro výzkum stárnutí Masarykovy univerzity v Brně Lucie Vidovićová.
Incidenty oznámilo až 72 procent dotázaných zaměstnanců. Další rizikové chování nehlásili, jelikož jim přišlo banální nebo se báli pomsty.
„To, že ve své práci selžou a péči zanedbají nebo některému klientovi ublíží, je důsledek celé řady nevyslyšených signálů, které jsou dané zejména přetížením, nedostatkem lidí, špatnými finančními podmínkami,“ sdělila zakladatelka organizace MILA Simona Bagarová.
Nejen o tom debatovali odborníci tento týden na Úřadu vlády. Zároveň se připojili ke světovému dni proti násilí na seniorech.
Obětem má pomoci nová legislativa
„Ozývá se velké množství lidí, kteří mají podezření, že jejich blízcí v institucích se nemají tak, jak by se měli mít, že tam zažívají nějakou formu násilí, útlaku, nebo právě zanedbávání,“ sdělila psycholožka z Linky seniorů Elpida Klára Gramppová.
Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové může všímavost či přivolání pomoci rozhodnout o seniorově životě.
Obětem má pomoci také nová legislativa, od 1. července začne například platit zákon o domácím násilí.
Správný výběr domova seniorů
O to, zda senioři žijí ve vyhovujícím zařízení, by se měly zajímat jejich rodiny. V nelegálních domovech totiž často pracují lidé bez odpovídajícího vzdělání a zkušeností.
V hledání vhodného zařízení pomohou reference, důležitá je ale i samotná návštěva. Podle zástupkyně ředitele Domova pro seniory Kobylisy Lucie Cíglerové je také důležité projít více zařízení.
Žadatel by si měl dále zjistit, zda je domov pro seniory legální, ověřit si to může v registru sociálních služeb nebo telefonicky na krajském úřadě.
Kritérií pro hodnocení domovů je hodně – například Asociace poskytovatelů sociálních služeb u zařízení, která o to mají zájem, posuzuje úroveň služeb a na základě toho pak udílí značku kvality.
