Ministerstvo vnitra podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) nesleduje, jaké výsledky přinášejí stovky milionů vydaných na podporu migrační politiky. Resort stanovil jen obecné cíle bez ukazatelů, z nichž by vyplynuly konkrétní výsledky migrační politiky, tvrdí kontroloři. Ministerstvo připustilo, že na systému pro vyhodnocení efektivity podpory zatím pracuje. Z prověrky však podle něj vyplývá, že peníze na programy migrační politiky byly vynaložené zcela v souladu se zákonem.
Nejvyšší kontrolní úřad se zabýval tím, jak ministerstvo vnitra v letech 2017 až 2019 využilo peníze určené na čtyři konkrétní programy migrační politiky. Konkrétně se zabýval osudem 557 milionů korun z celkových 900 milionů, které ministerstvo na tyto programy v daném období vyplatilo. Získalo je ze státního rozpočtu i z evropských fondů. Získaly je státní instituce i neziskové organizace.
Hlavní výtka kontrolorů se týká toho, že „není (…) v některých oblastech možné vyhodnotit úspěšnost naplňování cílů dané strategie či koncepce“. Například u integrace cizinců ministertvo podle NKÚ nastavilo nekonkrétní cíle jako „podpořit nekonfliktní soužití s cizinci“ nebo „zajistit bezpečnost všech obyvatel ČR“. U vnější migrace směřující do EU má například cíl „boj proti nelegální migraci“. Nežádalo od příjemců peněz, aby hodnotili výsledky a přínosy svých projektů. Dostalo tak pouze základní výstupy, jako je počet osob, kterým byla poskytnuta pomoc.
„Nezajímali se ale o to, zda a jak přispěly služby poskytnuté v rámci projektu například k integraci cizinců do společnosti. Ukázkou dobré praxe je naopak postup neziskové organizace, která zpětně ověřovala přínos svých služeb pro klienty, i když to po ní ministerstvo vnitra nepožadovalo,“ uvedli kontroloři.
Z kontroly navíc vyplynulo, že ministerstvo nesledovalo u podpořených aktivit k integraci cizinců průměrnou výši nákladů na jednoho klienta, například výuka českého jazyka vyšla na 2600 i na 6700 korun.
NKÚ upozornil i na jiné nedostatky. U společného komunikačního centra pro policii a celní správu za 120 milionů korun i rekonstrukce havířovské ubytovny pro žadatele o mezinárodní ochranu za 57 milionů se bez jasného odůvodnění opakovaně měnily náklady na jednotlivé položky. Podle kontrolorů to ukazuje na nedostatečnou přípravu projektu a riziko nehospodárného vynakládání peněz státu. Podobný problém odhalili kontroloři i v případě rekonstrukce objektu v Havířově, který slouží pro ubytování žadatelů o mezinárodní ochranu.
Ministerstvo většinu výtek odmítlo, na vyhodnocování efektivity pracuje
Ministerstvo výtky, že byly projekty špatně připravené, odmítlo. Ujistilo, že projekty stavby komunikačního centra i rekonstrukce ubytovacího zařízení v Havířově se sice měnily, ale ke změnám projektu došlo zcela v souladu s pravidly EU tak, aby byl výsledek co nejefektivnější a nejlépe odrážel potřeby.
Stejně tak ministerstvo odmítlo, že by příjemci peněz nemuseli řádně evidovat své výdaje. „Musí podrobně sledovat a dokládat všechny uskutečněné výdaje, které následně podléhají několikastupňovým kontrolám ze strany ministerstva vnitra a ministerstva financí. V rámci fondů v oblasti vnitřních věcí nikdy nedochází k proplácení projektů na základě plánovaných nákladů,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
Zjištění, že neexistuje systém pro vyhodnocení efektivity vynaložených prostředků například v oblasti integrace lidí s mezinárodní ochranou, ministerstvo vnitra připustilo, podle Malé ale úřad kontinuálně pracuje na jeho vytvoření.
Mluvčí zároveň ujistila, že aktivity resortu jsou plně v souladu se zaměřením současné migrační a azylové politiky Evropské unie a jsou ze strany evropských partnerů velice oceňovány. „Program Pomoc na místě významně přispěl v letech 2015–2020 ke snižování migračních toků do Evropské unie. Bez poskytnuté pomoci by došlo k vzestupu nelegální migrace s pravděpodobnými dopady i na Českou republiku jako zemi ležící na východostředomořské a západobalkánské migrační trase,“ uvedla.
