Migrační pakt je nástroj superstátů, které dlouhodobě nezvládají situaci u sebe, míní Majerová kandidující za SPD a Trikoloru

Nahrávám video
Studio ČT24: Předsedkyně strany Trikolora Zuzana Majerová Zahradníková k volbám do Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu (EP), dostávají postupně prostor na ČT24. Předsedkyně strany Trikolora a kandidátka do EP za SPD a Trikolora Zuzana Majerová v rozhovoru sdělila, že by v případném referendu k vystoupení z EU hlasovala pro, Česko by si ale podle ní tento akt nemohlo dovolit samostatně. Shodu by chtěla najít v součinnosti s dalšími zeměmi bývalého východního bloku. Také sdělila, že Trikolora naprosto zásadně odmítá migrační pakt.

Jak hodnotíte naše členství v EU po dvaceti letech?

Myslím, že kdyby Evropská unie fungovala tak, jako byl ten původní záměr, tedy jako ekonomická unie založená na volném pohybu zboží, služeb a kapitálu, tak by bylo vše v pořádku. Za těch dvacet let se nicméně z Evropské unie stal politický projekt, který se snaží čím dál více o federalizaci, o takzvaný superstát na úkor toho, že ubírá státům jejich práva. Ať už veta, nebo jiné věci, které zasahují do suverenity jednotlivých států. Naše kandidátka číslo tři – SPD a Trikolora – je k tomu kritická. Chceme, aby i proto občané měli právo a možnost v rámci referenda říct svůj názor k vystoupení z Evropské unie.

Bude i Trikolora podporovat, aby Česko Evropskou unii opustilo, nebo vám jde primárně o referendum?

Jelikož jsem bytostný demokrat, tak je to vůle lidu, která rozhodne, ale já už jsem v tom roce 2003 hlasovala proti. Kdybyste se mě ptala na můj osobní názor, jak budu volit, tak bych volila rozhodně pro vystoupení, protože s tím, co tady pozorujeme, s tím, jak nám EU ubírá jakákoliv naše autonomní práva, si nemyslím, že je dobré v ní setrvávat z hlediska ekonomického, hospodářského, zemědělského, životní úrovně.

Samozřejmě nemůžeme být jediní. Mluvíme dlouhodobě o tom, že pokud by se občané v referendu vyjádřili pro vystoupení, tak je nutné, abychom v tomto ohledu byli v součinnosti s ostatními, se zeměmi V4, plus se zeměmi Balkánu. Česká republika je sice krásná perla uprostřed Evropy, ale je příliš malá na to, aby si tento akt mohla dovolit samostatně.

Jak byste přiměla ostatní země k tomuto širšímu bloku?

Myslím, že to není otázka přimět někoho k něčemu, je to otázka vyjednávání, otázka strategie. Země bývalého východního bloku mají pohled na to, co se děje v EU, téměř totožný, takže si myslím, že shodu najdeme. SPD a Trikolora jsou v Evropském parlamentu dlouhodobě zakotveny v euroskeptické frakci Identita a demokracie, kde jsou i zástupci jiných zemí Matteo Salvini, Marine le Pen nebo Geert Wilders. Ti mají stejný pohled. My máme po dvaceti letech jako koalice SPD a Trikolora a jako frakce, která je konzervativní a euroskeptická v europarlamentu, velkou šanci přečíslit tu dvacetiletou nadvládu socialistů a progresivních lidovců.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejdůležitější?

Naprosto zásadně odmítnutí současně přijatého migračního paktu, postupné rušení celé politiky Green Dealu, počínaje emisními povolenkami. Odchod z lipské burzy. Bytostně nesouhlasíme se zákazem spalovacích motorů, stejně jako s energetickou náročností budov. Je to samozřejmě také zachování české koruny, našeho práva veta a důrazný diplomatický tlak na to, aby se mírovými cestami vyřešil konflikt na Ukrajině.

Co chcete v Evropském parlamentu prosazovat a čemu chcete naopak bránit?

Jako žena a matka si myslím, že prioritní v životě nás všech je život samotný. Tudíž si myslím, že je velice nutné vyvinout maximální tlak na diplomatické řešení konfliktu, který se odehrává na Ukrajině. Aby na obou stranách konfliktu došlo k nějakému konsensu, protože je to pro obyvatele Ukrajiny víc než nutné.

Dále budeme vyvíjet tlak proti federalizaci Evropské unie jako takové. Osobně si jako bývalý učitel myslím, že je nutné zabránit snahám progresivistů a takzvané woke kultury ideologizovat školství, což je velice zhoubné. Budeme bojovat proti dalším omezením suverenity států pomocí odebrání dalších práv veta. A je tady přednostně onen migrační pakt, který je pro naši republiku jako takovou zcela zásadně ohrožující. Pro naši kulturu, společenství, zem.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne a proč?

Vzhledem k tomu, že jeden z našich bodů programu je právo na referendum o vystoupení, tak velice doufám, že EU i díky našemu tlaku ve střednědobém horizontu imploduje zevnitř. Pokud by tedy další země ve středním horizontu měly potřebu do ní vstoupit – teď se jedná o Srbsku – tak za sebe bych jim doporučovala do evropského molochu rozhodně nevstupovat.

Co by nahradilo Evropskou unii, pokud by implodovala?

Myslím, že dávno neaktivní princip evropského hospodářského systému byl ten jediný správný. Myslím, že to, co by mělo EU nahradit, by bylo nějaké evropské společné hospodářství fungující na výměně služeb, zboží a kapitálu, ale se zachováním národních států včetně jejich suverenity.

Co by mělo nahradit migrační pakt, pokud by došlo na jeho odmítnutí?

Trikolora mluvila o jeho odmítnutí již od samotného založení v roce 2019, SPD ještě dříve. Od roku 2015 na našich názorech, na rozdíl od názorů současné české vlády, se nic nezměnilo. Naše činy hovoří stejně, rétoriku neměníme. Je absurdní, že po dvaceti letech v EU, právě když Česká republika předsedá, tak iniciuje schválení migračního paktu, o kterém už všichni dobře víme, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) lhal, že neobsahuje kvóty. Kvóty obsahuje. Lhal o tom, že vyjednal výjimku. Nevyjednal.

Výjimka je obecně formulovaná, ale je tam.

Výjimka se týká všech států EU.

Ale to nevylučuje Česko.

On však mluvil explicitně o výjimce pro Českou republiku, což je bohapustá lež. Buďme konkrétní. Nepřeji si, aby Česká republika platila jakoukoliv výši výpalného při migraci, která se tady odehrává od roku 2015, kdy to bylo každoročně kolem milionu lidí, když by v rámci těch kvót na ČR připadaly tři procenta. To dělá patnáct miliard ročně.

Migrační pakt je něco, co my absolutně odmítáme, co nikdy nemělo poznat světlo dne. Je velice tristní, že tato vláda se svou iniciativou na schválení migračního paktu podílela a teď se alibisticky, protože se jede volební kampaň, v hlasování zdržela. Není to nic jiného, než nástroj superstátů, ať už Německa nebo Francie, které dlouhodobě nezvládají migraci ve svých zemích, jak z České republiky udělat oblast, kam se přesídlí migranti, kteří v jejich zemích už nejsou zvládnutelní.

S tím ale migrační pakt přece vůbec nepočítá.

Migranti, kteří vám budou přiděleni vždy v takzvaných chvílích krize – a ta chvíle krize je tehdy, kdy si Evropská komise usmyslí, že krize nastala – budou přiděleni bez jakéhokoliv schvalování.

Ani to není pravda. Počítá se s tím, že v případě krize bude muset členská země provést azylové řízení s migranty, kteří se již na jejím území nacházejí. Nikoliv že se bude někdo relokovat.

Azylové řízení znamená, že se jedná o tom, zda tady ten člověk bude moci trvale setrvat, nebo ne. Nicméně ten člověk tu už je. Na základě zkušeností od roku 2015 chci říct, že je sice hezké, jak je to napsáno, ale realita je bohužel jiná. Vidíme to v Německu, ve Francii, ve Švédsku.

Není to strašení občanů tím, že sem někdo bude hrnout množství migrantů, když to není pravda?

Jak to, že to není pravda? Migrační pakt víceméně popírá základní princip schengenského prostoru, který měl mít zakotvenou ochranu vnější hranice. Ta již dávno nefunguje. Kdyby fungovala, tak bychom toto téma vůbec nemuseli řešit.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině? Jakým způsobem?

Jsem bytostný pacifista, takže nikdy nebudu podporovat jakoukoliv válku ve smyslu dodávání zboží a materiálu. Chci předně říct, že musíme co nejvíce tlačit na diplomatické ukončení tohoto konfliktu. V rámci tohoto konfliktu jsem pro to, aby se pomáhalo ukrajinským občanům, ale nikoliv ukrajinskému režimu. A dodávání zbraní a peněz zemi, která ještě před nedávnem byla jedna z nejzkorumpovanějších, je naprosto zbytečné. Nepřeji si, aby se vedla válka do posledního Ukrajince, což neustálými dodávkami zbraní my osobně podporujeme. Kdyby muži žijící na Ukrajině měli pocit, že je to jejich válka, tak by v tisících neutíkali už několik měsíců přes západní a jiné hranice. Současný nával pociťuje i Slovensko.

Co se Zelenou dohodou pro Evropu?

Ve chvíli, kdy je cokoliv postaveno na špatných základech, třeba jako dům, tak se dřív nebo později zbortí. Green Deal nikdy nebyl postaven na tom, aby byl o ochraně přírody, byť má ve svém názvu slovo zelený. Jelikož ničí hospodářství, zemědělství, ekonomiku, životní úroveň lidí a prodražuje ceny energií i koncového zboží, od počátku tvrdíme, že je potřeba ho zrušit.

Musíme začít emisními povolenkami, které jsou pouze spekulativní nástroj, ochodem z lipské burzy, zamezením tomu, že mají spalovací motory končit v roce 2035, a zamezením tomu, aby se prosadila takzvaná energetická náročnost budov, což by lidem naprosto znemožnilo jakkoliv fungovat s majetkem, který je v jejich vlastnictví. Green Deal je pouze nástrojem, jak se bohatí stávají bohatšími a chudí chudnou.

Má Česká republika přijmout euro?

Odjakživa jsme zastánci zachování české koruny. ODS již toto téma dávno opustila, ale Trikolora o tom od roku 2019 mluví, SPD také. Každý ekonom vám řekne, že euro není ekonomický nástroj, pouze politický. Neznám jedinou zemi, která přijala euro, že by po těch letech, kdy to euro má, životní úroveň v dané zemi vzrostla. Ba naopak.

V budoucnu se Česko stane v Unii čistým plátcem, to znamená, že víc zaplatíme než dostaneme. Jak byste jako politička chtěla lidem vysvětlit, že mají dotovat zaostalejší regiony Unie na úkor svých?

Vzhledem k tomu, že náš postoj k EU je ryze euroskeptický, tak není možnost, jak bych odpověděla jinak, než že si nemyslím, že bychom se měli stát čistými plátci do EU, kde v rámci rozpočtů mizí peníze bůhvíkam. Jsem samozřejmě zásadně proti tomu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 19 mminutami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 1 hhodinou

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 6 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami
Načítání...