Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) je pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti pod současných patnáct let. Zároveň chce zvýšit trestní sazby u trestných činů, kterých se v Česku nejčastěji dopouštějí cizinci, a odstrašit je tím od jejich dalšího páchání, uvedl ve středu. Na tiskové konferenci k prioritám resortu zmínil také personální stabilizaci bezpečnostních sborů či komplexní novelu cizinecké legislativy.
„Můj osobní názor je, že jsem pro. Věk pachatelů se snižuje, brutalita a agrese zvyšuje,“ odvětil Metnar na dotaz, zda by byl pro nižší věkovou hranici trestní odpovědnosti. Připomněl, že jako policista působil v Ostravě na oddělení vražd, kde se s brutalitou mladých pachatelů setkával. Tento trend je dle něj dlouhodobý.
Zvážení nižšího věku trestní odpovědnosti má vláda v programovém prohlášení – o této možnosti se debatuje delší dobu. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová loni označila za znepokojující nárůst počtu trestných činů s těžkými následky, kterých se dopouští děti, a to včetně vražd, loupeží či znásilnění. V té souvislosti upozornila na nedostatek dostupné psychologické a psychiatrické péče.
K trestné činnosti cizinců v tuzemsku Metnar řekl, že její podíl se nesnižuje a zůstává přibližně pětiprocentní. Chce proto, aby se zvýšily sazby u těch trestných činů, které jsou mezi cizinci nejfrekventovanější a „nejvíce narušují vnitřní pořádek a bezpečnost země“. Tento záměr je podle něj teprve ve fázi přípravy, takže nekonkretizoval, jakých trestných činů by se mohl týkat.
Komplexní novela cizinecké legislativy
Resort vnitra zároveň chystá komplexní průřezovou novelu cizinecké legislativy. Návrh zákona o pobytu cizinců, který už vnitro předložilo v lednu, má podle ministerstva posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů. Vláda by podle resortu na základě nové právní úpravy měla moci lépe určovat, proč a kolik cizinců do tuzemska přijde.
Zavést povinnost registrace občanům Evropské unie (EU) při pobytu nad devadesát dnů podle důvodové zprávy materiálu unijní právo členským státům umožňuje. Česko podle návrhu sice registrační proces zavedlo, ale ne jako povinný.
„Není úplný přehled o tom, koho tu máme, obecně o cizincích, proto z dobrovolnosti registrace občanů EU zavádíme povinnost,“ sdělil Metnar. Přehled podle něj není ani o tom, co se děje s cizinci po propuštění z detenčních zařízení, protože tuzemsko není v návratové politice efektivní. „Nevíme, jestli se tady zdržují, nebo jdou do Německa nebo jiné ze sousedních zemí,“ dodal ministr.
Chystaná komplexní novela je pak dle Metnara založena na několika principech – na zpřísnění postihů v souvislosti s nelegálním pobytem, převaděčstvím a trestnou činností, na zamezení zneužívání sociálního systému a na efektivnější kontrole dodržování pravidel pobytu cizinců v Česku. „Cílem těchto kroků je nastavit jasná, srozumitelná a vymahatelná pravidla, která budou chránit bezpečnost občanů a zajistí férový a funkční systém pro ty, kteří v tuzemsku pobývají,“ nechal se slyšet ministr.
Podle údajů vnitra žilo v tuzemsku na konci loňského roku legálně 1 131 197 cizinců s povoleným pobytem, tvořili tak 10,38 procenta populace. Proti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o asi 37 tisíc, tedy o 3,4 procenta.
Nejvíce bylo Ukrajinců, následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Statistiky nezahrnují cizince, kteří jsou v Česku na základě krátkodobého schengenského víza, ani bezvízové a neregistrované občany EU.
Metnar chce zvýšit platy
Ministr vnitra dále uvedl, že se chce zaměřit na personální stabilizaci sborů policistů a hasičů. Ve středu zopakoval, že chce navyšovat platy příslušníků postupně tak, aby nástupní platy po absolvování povinné přípravy dosáhly padesáti tisíc korun.
„Víme, že jednorázové navýšení platů nestačí. Letos jsme sice zachovali pětiprocentní růst, tím to však nekončí. V navyšování odměňování musíme pokračovat po celé volební období, abychom platy dostali na konkurenceschopnou úroveň odpovídající významu a náročnosti jejich služby,“ prohlásil Metnar. O tom, jak bude navyšování pokračovat, se podle něj nyní vede odborná debata.
Doplnil, že by každý rok měly nástupní platy příslušníkům stoupnout o pět procent, což vyjde na přibližně 2,7 miliardy korun ročně. Na konci volebního období by tak měly nástupní platy vzrůst včetně letošního navýšení dohromady o pětinu, čímž podle něj na avizovanou výši dosáhnou.
Tým reagující na kybernetické útoky
Metnar rovněž zvažuje vytvoření nadresortního týmu, který by byl schopný rychle zasáhnout v případech závažných kybernetických útoků u jednotlivých centrálních úřadů. Ministr připomněl, že se závažnými kyberútoky se v posledních letech potýkal i jeho úřad. Nyní je vyhodnocuje ve spolupráci s odborníky.
O kyberútoku na jeden ze systémů ministerstva informoval Metnarův předchůdce Vít Rakušan (STAN) loni v létě. Uvedl tehdy, že možnou variantou incidentu je zapojení aktéra cizí státní moci. Při útoku podle něj neunikly osobní údaje občanů, ani tajné informace státu.
Kybernetická bezpečnost je dle Metnara jednou z klíčových oblastí fungování státu a její rozvoj jmenoval mezi osmi prioritami ministerstva pro nadcházející volební období, mezi něž rovněž zahrnul problematiku kritické infrastruktury.
