Ministerstvo životního prostředí nabízí menším zemědělcům dotaci na ekologickou likvidaci střešní krytiny s azbestem, k dispozici je sto milionů korun. Eternit obsahující zdraví nebezpečný azbest byl populární v druhé polovině minulého století, protože se v zemi vyráběl a je žáruvzdorný, připomněl šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).
Peníze na dotační výzvu jsou z poplatků za ukládání odpadu, uvedl ministr. Zemědělci o ně mohou žádat do vyčerpání peněz, nejpozději pak do poloviny příštího roku. Jeden žadatel může na svůj projekt dostat až milion korun. Dotace může pokrýt polovinu způsobilých nákladů, což je sundání, odvoz a ekologická likvidace krytiny. Limitem je třicet tisíc korun na tunu azbestu.
O dotaci mohou od pondělí žádat zemědělci, kteří mají do padesáti zaměstnanců. „Předpokládáme, že pokryjeme několik set objektů nebo několik set žádostí,“ uvedl Hladík. Omezení dotace podle velikosti podniku zdůvodnil tím, že by se jinak nabízených sto milionů korun rychle vyčerpalo. „Proto začínáme u těch nejmenších farem.“
„Bereme to jako pilotní akci, abychom zjistili poptávku, zjistili to, jakým způsobem to funguje. Do budoucna jsme otevřeni rozšiřování této výzvy směrem k fyzickým a k právnickým osobám,“ sdělil Hladík, podle nějž azbestem pokryté objekty teď často dožívají a je potřeba je renovovat.
Azbest je minerál ze skupiny silikátů, jehož dlouhá vlákna se dostávají s vdechovaným vzduchem až do plicních sklípků. Zde tato odolná vlákna vyvolávají místní reakci, která může vést ke vzniku onemocnění.
Šéf resortu životního prostředí řekl, že eternit se nachází také třeba na chalupách, chatách či domech zejména v horských a podhorských oblastech. „Ale my jsme v té první fázi chtěli jít především za zemědělci, protože to pokrytí zemědělských staveb je celorepublikové,“ zdůvodnil.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že dotační výzva umožní malým farmám opravit střechy, které pak mohou sloužit například i pro fotovoltaické panely. Střechy zemědělských budov v Česku mají podle propočtu odborníků celkovou rozlohu skoro čtyřicet milionů metrů čtverečních, pro fotovoltaiku by se z nich dalo využít 14,5 milionu metrů čtverečních. „To je víc než dva tisíce fotbalových hřišť,“ nastínil Výborný. Dotace na fotovoltaiku je možné získat z jiných programů.
Velké podniky prý mají lepší přístup k penězům
Podpora může být pro členy Asociace soukromého zemědělství ČR velkým přínosem, řekl předseda asociace na Žďársku Pavel Srna. „Těch střech mají zemědělci opravdu hodně,“ uvedl. Předpokládá, že dotace bude pro zemědělce motivem k tomu, aby krytinu s azbestem odstraňovali v souladu s legislativou, což něco stojí. „A ne to prostě někde zakopat na své zahrádce, jako se to mnohdy dělalo dřív,“ podotkl. K preferenci menších farem uvedl, že velké zemědělské podniky mají lepší přístup k penězům na investice.
Farmář Jiří Kunc ze Skleného na Vysočině má eternit na dvou objektech. Míní, že vyšší náklady na likvidaci byly jedním z důvodů, proč farmáři nechávali krytinu dožít, protože na to neměli peníze. Zjistil, že odborné uložení tuny materiálu s azbestem stojí šest až sedm tisíc korun. Jen na menším ze dvou objektů ho má asi čtyři tuny.
Kontroly školních budov i demolicí
Vlákna azbestu mohou způsobovat zdravotní komplikace, zejména při jejich vdechování. Hrozí poškození plic, takzvaná azbestóza, při níž se plicní tkáň zjizví, dýchání je ztížené a plicím se nedaří dostatečně okysličovat krev. V důsledku dlouhodobé expozice se může u lidí vyvinout i rakovina.
Hygienici kontrolují například školní budovy, dozorují ale například i demolice domů, které azbest obsahují, příkladem jsou telekomunikační budovy na pražských Olšanech. Kontroly se zaměřují jak na riziko pro pracovníky, tak únik drobných vláken do okolí. Azbest se vyskytuje i v přírodě, proto hygienici kontrolují i lomy, kde se těží horniny s potenciálním výskytem azbestu.
Obliba azbestu spočívala zejména v jeho odolnosti
„Za mě je to velice dobrý počin,“ okomentovala v Devadesátce ČT24 dotační program místopředsedkyně České asociace pro odstranění azbestu a vedoucí mezinárodně akreditovaného inspekčního orgánu Zoja Guschlová, podle které je potřeba, aby podobných projektů bylo více.
„Aktivita ministerstva životního prostředí je velice dobrý nápad,“ souhlasil vedoucí Národní referenční laboratoře pro vnitřní a venkovní ovzduší Státního zdravotního ústavu Bohumil Kotlík, podle něhož by se podobné programy měly objevit i na úrovni regionů.
„Stále máme hodně budov s přítomností azbestu a často máme i různé detaily doma,“ konstatovala architekta a urbanistka Anna Beata Háblová. „Česká asociace pro odstranění azbestu v minulosti dělala odhad a v České republice je stále více než sedm milionů tun neodstraněné azbestové zátěže,“ přiblížila Guschlová, podle níž obliba azbestu spočívala zejména v jeho odolnosti. „Byl to protipožární, tepelně izolační, ideální materiál,“ vysvětlila.
„Jeho historie je opravdu hluboká, nicméně ve větší míře se začal používat v polovině devatenáctého století a v první polovině dvacátého století už byly známky toho, že by mohl být nebezpečný. Doklad toho, že nebezpečný opravdu je, máme ze druhé poloviny dvacátého století,“ popsala historii azbestu Háblová.
Podle Kotlíka se první podezření na nebezpečnost azbestu objevila už v antickém Řecku. „Tam byla určitá podezření, že používání materiálů s azbestem, ať už to byly oděvy nebo něco podobného, způsobuje určitý typ onemocnění,“ upřesnil.
