Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se svým novým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer–SD), že jejich země mají společné zájmy v řadě otázek týkajících se střední Evropy, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO). Nový šéf slovenské diplomacie během pondělí tradičně zamířil na svou první zahraniční cestu do Česka. Blanár novinářům po setkání s Lipavským řekl, že slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) Česko navštíví zřejmě 24. listopadu.
Blanár také uvedl, že tento čtvrtek navštíví Prahu slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas–SD), jedná se také o setkání ministrů obrany. Ve svém prohlášení označil vztahy Česka a Slovenska za jedinečné.
„Velmi nám záleží na tom, aby se rozvíjely. Chci vyjádřit jasnou zprávu slovenské vlády, kterou posílá premiér Fico. Ten začal po setkání s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) v Bruselu přípravy, aby navštívil Českou republiku. Termín se ukazuje, že bude 24. listopadu,“ podotkl slovenský šéf diplomacie.
České ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že návštěva slovenského ministra zahraničí by měla potvrdit, že Česko a Slovensko jsou nejbližšími sousedy a pevnými spojenci v regionu střední Evropy i v euroatlantických strukturách.
Také Fico minulý týden řekl, že chce jako první zemi navštívit Česko. Dodrží tak tradici, podle které první cesta nové hlavy státu či šéfa vlády v Česku a na Slovensku vede do sousední země. Oba státy spojuje historie někdejšího Československa. Vítěz zářijových voleb Fico jako nově jmenovaný premiér navštívil už minulý týden také summit EU v Bruselu.
Lipavský se s Blanárem bavil o Ukrajině a Izraeli
Český ministr zahraničí Lipavský k pondělnímu jednání doplnil, že jeho hlavním účelem bylo se navzájem poznat, naladit se a začít mapovat oblasti spolupráce obou zemí. „Z hlediska zahraničních vztahů jsme se bavili o našem pohledu na Ukrajinu nebo situaci v Izraeli a Gaze,“ doplnil Lipavský.
Ministři diskutovali také o migraci nebo bezpečnosti. Blanár řekl, že Česko a Slovensko spojuje členství v EU a NATO. Uvedl také, že při příštím společném zasedání vlád by mohli zástupci kabinetů prodiskutovat připomínku dvacátého výročí členství v EU, které připadá na příští rok.
Předchozí slovenská vláda podle Blanára nečinila dostatečná opatření ohledně migrace, což vedlo Českou republiku k zavedení kontrol na společné hranici. S Lipavským se v pondělí shodli, že je potřebná koordinace a funkční ochrana schengenských hranic.
Česká vláda minulý týden rozhodla, že namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat do 22. listopadu. Česko je spustilo v koordinaci s Polskem 4. října, původně na deset dní. Kontroly se na česko-slovenské hranici opakují po roce, loni je tuzemsko kvůli přílivu migrantů zřídilo koncem září a trvaly do začátku února.
Blanár při svém uvedení do funkce minulý týden prohlásil, že Slovensko bude mít svrchovanou zahraniční politiku, která bude brát zřetel především na národní a státní zájmy. Nestane se podle něj to, že by Slovensko v Evropské unii či NATO souhlasilo s návrhy, jež by měly negativní dopad na jeho obyvatele.
Slovensko chce diskutovat o migračním paktu EU
Šéf slovenské diplomacie po schůzce také řekl, že předseda vlády Fico podle něj mimo jiné poslal Fialovi dopis, v němž požádal o oživení činnosti Visegrádské skupiny (V4), které Česko aktuálně předsedá. Dodal, že V4 je pro jeho zemi unikátním formátem a je potřeba její fungování „odmrazit“. Rozumí tomu, že některá témata členy skupiny rozdělovala, ale má za nutné diskutovat o těch, která státy spojují.
Jedním z témat, o kterém je potřebné diskutovat, je revize evropského finančního rámce, dalším pak migrační pakt EU, míní vedoucí slovenské diplomacie, podle něhož je současný návrh migrační reformy pro Slovensko nepřijatelný. Naopak český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) její podobu v červnu podpořil.
Návrh místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá s takzvanou povinnou solidaritou. Státy si mohou vybrat, zda přijmou běžence. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek dvaceti tisíc eur (v přepočtu asi 487 tisíc korun) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, a to například vyslání expertů či materiální podpora země zatížené velkým počtem příchozích.
Uskuteční se schůze hlav států V4, tvrdí Lipavský
Blanár uvedl, že Slovensko to nepovažuje za dobrou cestu. Za potřebné má posílení schengenských hranic a unijní pohraniční agentury Frontex, případně chce řešit readmisní dohody.
Lipavský řekl, že Česko nahlíží na V4 prakticky a pragmaticky. V brzké době se podle něj uskuteční setkání na prezidentské úrovni. Ministr zahraničí má za nutné počkat na sestavení vlády i v Polsku, až poté je podle něj vhodné svolat zasedání V4 například na úrovni šéfů diplomacií.
„Abychom se nesešli deklaratorně a mohli řešit reálnou politiku ve střední Evropě,“ poznamenal. Mezi témata, která je podle něj možné ve V4 řešit, zařadil spolupráci občanů, infrastrukturní propojení, ale také ekonomické záležitosti nebo nelegální migraci. Potřeba je podle něj mluvit i o situaci na Ukrajině.
Blanár odsoudil ruskou agresi
Na tiskové konferenci Blanár zdůraznil, že Slovensko odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu jako porušení mezinárodního práva a podporuje územní celistvost napadené země. Nebude ale Ukrajině dodávat zbraně ze zásob slovenských ozbrojených sil, podporuje mírové iniciativy.
„Jednoznačně odsuzujeme akt Ruské federace jako porušení mezinárodního práva,“ řekl slovenský ministra zahraničí. Uvedl ale, že Slovensko takto konzistentně přistupovalo i například k porušování mezinárodního práva v Iráku a Kosovu, jehož nezávislost neuznává jako jeden z pěti členských států Evropské unie.
Řešení situace na Ukrajině podle Blanára nemá vojenské kořeny. Slovensko podporuje především mírové iniciativy, a to vzešlé z jakékoli úrovně, ať už od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, nebo z Brazílie či Číny, doplnil. Zapotřebí je podle slovenského ministra přerušit boje a hledat řešení u jednacího stolu.
Šéf slovenské diplomacie podotkl, že Slovensko významně pomohlo Ukrajině po humanitární stránce. V takové podpoře chce jeho země pokračovat, zároveň nabízí odborníky například na odminování území. „Ale nebudeme dodávat jakékoli zbraňové systémy nebo zbraně ze zásob ozbrojených sil Slovenské republiky,“ zdůraznil Blanár.
Slovensko po ruské invazi na Ukrajinu nejen předalo Kyjevu darem různou vojenskou techniku včetně vyřazených stíhaček MiG-29 sovětské konstrukce, ale na základě bilaterálního komerčního kontraktu mu dodalo i osm samohybných houfnic Zuzana 2, které jsou vlajkovou lodí slovenského obranného průmyslu. Výrobu dalších šestnácti houfnic pro Ukrajinu zaplatí podle dřívějších informací Dánsko, Norsko a Německo.
