Vláda kvůli vysokým cenám energií schválila na středečním zasedání soubor opatření. Před plošnou pomocí upřednostňuje adresnou. Lidem má pomoci zvýšení příspěvku na bydlení, v souvislosti s tím se připravuje návrh novely zákona o státní sociální podpoře. Návrh počítá s navýšením příspěvku na bydlení od 1120 do 2147 korun podle počtu osob v bytě a druhu bydlení. Dosáhne na něj více lidí. Využít bude možné také mimořádnou okamžitou pomoc, pro podnikatele se rozšíří program Záruka v souvislosti s vynucenou změnou dodavatele energií. Odborníci hodnotí rozhodnutí vlády o pomoci různě, podle některých je z opatření znát, že vláda se snaží šetřit.
„Místo plošné pomoci chceme pomáhat adresně, chceme pomáhat konkrétně a chceme se zaměřit přesně na ty lidi, kteří jsou postiženi energetickou chudobou,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS).
Adresná pomoc podle něj méně zatíží státní rozpočet. Opatření připravovala skupina ministrů financí, práce, průmyslu a životního prostředí.
Navýšení příspěvku na bydlení
Vláda chce navýšit příspěvek na bydlení, avizovaný skokový nárůst nákladů domácností na energie však podle kabinetu nelze promítnout do pravidelné úpravy částek normativních nákladů na bydlení. Potřeba je novela zákona o státní sociální podpoře, která bude vládě předložena 5. ledna.
„Výrazným způsobem navýšíme normativy u příspěvku na bydlení, tyto zvýšené normativy by měly pokrýt nárůsty nákladů u naprosté většiny domácností,“ očekává ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Návrh novely zákona už vložil do vládní knihovny. Obsahuje navýšení k normativním nákladům na bydlení pro rok 2022 tak, aby bylo pokryto zvyšování cen energií. Výši normativních nákladů stanovuje každoročně vláda podle vývoje cen. Podle návrhu by navýšení mělo být od 1120 do 2147 korun v závislosti na počtu osob v bytě a druhu bydlení.
Novela také navrhuje, aby se nárok na příspěvek na bydlení rozšířil i pro podnájemní a takzvané služební bydlení, dosud se týkal pouze nájemního a vlastnického bydlení. Počet lidí, kteří budou mít nově na příspěvek nárok, by se měl podle odhadu ministerstva zvýšit o asi třicet až čtyřicet tisíc.
Novela obsahuje i zmocnění pro vládu, že může částky mimořádného navýšení v průběhu roku upravit v případě, kdy se odhad vývoje cen významně zvýší. Státní rozpočet bude novela stát 2,5 až tři miliardy korun. Novelou by se parlament měl zabývat ve stavu legislativní nouze.
Je to cesta, ale ne dlouhodobá, zní z opozice
Podle představitelů minulé vlády a současné opozice bude systém složitý. „Krátkodobě je to určitě cesta,“ připouští místopředseda sněmovního hospodářského výboru Radim Fiala (SPD), „ale z dlouhodobého hlediska je nutné řešit hlavní příčiny, a to je zelená politika Evropské unie a kšeftování s emisními povolenkami“.
Exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) se vyjádřil na Twitteru. „Snížení DPH, odpuštění části poplatků za obnovitelné zdroje a mimořádná okamžitá podpora pro kriticky ohrožené rodiny. Jednoduché, okamžité, nebyrokratické,“ napsal.
Možností je i jednorázová pomoc
Další opatření, mimořádná okamžitá pomoc, má domácnostem pomoci jednorázově s úhradou nedoplatků, případně pomoci s jinými nutnými výdaji, na které domácnostem po úhradě nezbývají vlastní peníze. Základním předpokladem je, že domácnost přešla v dodávkách energií na standardní produkt a má k dispozici vyúčtování záloh za energie za období v režimu dodavatele poslední instance (DPI).
Pomoc je určena rodinám, které by se vlivem uhrazení nedoplatků dostaly do hmotné nouze. Nově se umožní do odůvodněných nákladů na bydlení zohlednit i hypotéky či další závazky, jako jsou například leasingy. Posuzuje se příjem žadatele i ostatních členů rodiny a majetek.
Záruka pro podnikatele
Podnikatelé, kterým přestali dodavatelé energie poskytovat služby kvůli ukončení činnosti a kteří tak byli nuceni odebírat po přechodnou dobu energie od DPI a následně uzavřeli smlouvy s novým dodavatelem, mohou využít program Záruka. Nový produkt se jmenuje „Vynucená změna dodavatele energie“. Poskytuje se v rámci programu Záruka 2015 až 2023.
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou chce poskytovat záruky až do osmdesáti procent jistiny zaručovaného úvěru, jehož maximální výše může být dva miliony korun. Doba ručení bude až dva roky. Podnikatelům to má pomoci překlenout období spojené s prudkým nárůstem cen energií a umožní jim snadnější přístup k úvěrům od komerčních bank na pokrytí zvýšených provozních nákladů.
Pro poskytnutí této záruky musí podnik doložit, že se ceny energií zvýšily po 13. říjnu 2021, a to o více než sto procent. Pokud podnikatelé odebírají energie od DPI, mohou požádat o podporu poté, co uzavřeli standardní smlouvy s dodavatelem.
Odborníci: Krok správným směrem, ale ne bez nedostatků
„Vláda je v obtížné situaci. Pokud nadále vidí snižování rozpočtového schodku jako prioritu číslo jedna, tak nezbývá než pomoc limitovat a adresně omezit. Přesto, že citelným nárůstem cen energií jsou postiženi plošně všichni odběratelé,“ uvedl k návrhu vlády analytik ENA Jiří Gavor. I zákazníci s fixací ceny budou dříve či později podle něj čelit nárůstu faktury přinejmenším v jednotkách tisíců, v případě vytápění půjde o desetitisíce navíc.
Zmínil, že v zahraničí se často kombinuje adresná pomoc nejchudším s plošnou úlevou pro všechny odběratele. Odkazuje v té souvislosti k Německu, kde zvolili snížení příspěvku na obnovitelné zdroje energie, což není podle Gavora tak rozpočtově náročné jako snížení či prominutí DPH.
Krok správným směrem je rozhodnutí vlády podle analytika ENAS Energy Services Vladimíra Štěpána, i on na něm ale vidí řadu nedostatků. Opatření řeší podle něj jenom problémy domácností, a to jen těch, které byly v režimu DPI. „Problémy průmyslu se řeší jenom garancemi za úvěry. To nestačí, podle našeho názoru může v Česku zkrachovat nebo odejít do zahraničí až třetina podnikatelů,“ řekl.
Uvádí příklad střední pekárny, jejíž zálohy na energie se po krachu v DPI zvýší z devadesáti tisíc na tři sta tisíc i více. Podobných případů mohou být desetitisíce, obává se. Za jeden z důvodů vážnějšího dopadu energetické krize v tuzemsku považuje, že v Česku je podle něho energie dražší než v jiných zemích. Oproti Slovensku třeba o padesát procent.
„Stejné je to u cen plynu a tepla. Česko má srovnatelné ceny elektřiny s některými státy západní Evropy, máme ale třikrát nižší platy,“ podotýká Štěpán. Problém extrémně vysokých cen energií nezavinila podle něj nová vláda, bude je ale muset řešit přijetím zásadních opatření při řízení energetiky. „Její řízení je v tuzemsku na velmi špatné úrovni. A to ohrožuje i ekonomiku a životní prostředí České republiky,“ uvedl Štěpán.
Podle ekonoma společnosti Natland Petra Bartoně je nejracionálnějším opatřením mimořádná okamžitá pomoc. „Problém končících dodavatelů tu trvá již dva měsíce a dva měsíce se lidé dostávají do režimu DPI, který pro ně může být větší ranou než nové tarify u nového dodavatele. Dříve to současná vláda logicky nemohla zavést, ale něco podobného měla okamžitě udělat vláda minulá, místo nelegálního rušení DPH, které stejně těm nejzasaženějším domácnostem problém obrovských záloh nemohlo řešit,“ domnívá se.
Příspěvek na bydlení se podle něj snaží řešit jiný problém: nikoli dočasné náklady v režimu DPI, nýbrž dlouhodobý nárůst ceny energií. Nepovedený je ale podle Bartoně návrh na pomoc podnikatelům. „Pomoc směřuje pouze na ty, u kterých bylo zvýšení standardních cen energií spojeno s vynuceným přechodem na jiného dodavatele. To nedává moc smysl. Těmto podnikatelům mohly často narůst standardní ceny energií méně než těm, kterým zvýšili ceny jejich stávající dodavatelé,“ upozorňuje.
