Platy by mohly od ledna vzrůst téměř o čtrnáct procent nejen soudcům a politikům, ale i státním zástupcům. Dohodla se na tom jejich unie s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), zjistila ČT. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ale kabinet s dřívějším návrhem zvyšujícím platy ústavních činitelů o více než 13 procent nesouhlasí. O tom, jak se zvýší, bude kabinet jednat příští týden, růst by ale měl odpovídat zvyšování platů a mezd v soukromém i veřejném sektoru, doplnil Kupka. Opoziční hnutí ANO chce svolat k tématu mimořádnou schůzi sněmovny.
Vláda ve čtvrtek materiál jako takový neprojednávala, diskusi o něm se ale ministři podle Kupky nevyhnuli. „S návrhem nesouhlasíme. Budeme se na příštím jednání kabinetu věnovat podobě, která by mohla být únosná,“ avizoval. Podle něj by růst platů ústavních činitelů měl odpovídat mzdovému vývoji celé společnosti. Na základě rozhodnutí Ústavního soudu je podle něj jasné, jak vzrostou platy soudců. O tom, jak se změní platy ústavních činitelů a státních zástupců, bude vláda teprve jednat.
Jurečka už dříve oznámil v návrhu na růst platů ústavních činitelů změnu. Žalobcům slíbil, že jejich platy od ledna nevzrostou o pět, ale o téměř čtrnáct procent – podobně jako to navrhl u soudců či politiků. „Dohodli jsme se, že to vrátíme na původní mechanismus, protože má logické historické souvislosti,“ podotkl.
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna je s návrhem spokojený. Argumentuje, že stát podobně počítá platy státních zástupců už od devadesátých let. „Mělo dojít k odtržení naší platové základny od platové základny soudců,“ míní Foldyna.
Téměř čtrnáctiprocentní zvýšení platů bylo původně navrženo i pro politiky. Třeba řadovému poslanci by tak vzrostl měsíční základní plat o čtrnáct tisíc – na více než 116 tisíc korun.
Premiér či šéf parlamentní komory by podle tohoto návrhu dostali přidáno 37 600 korun, pobírali by 312 500 měsíčně. Ministr Jurečka, podobně jako premiér Petr Fiala (ODS), argumentovali tím, že návrh reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který na konci května rozmrazil platy soudců. Na ně přitom poslanci od ledna navázali i platy politiků.
„Když jsme zmrazovali, tak jsem říkal, že když se bude rozmrazovat, tak vznikne skok, který nebude příjemný na vysvětlování,“ prohlásil Jurečka s tím, že o tom bude vláda jednat. Chce to řešit i s opozicí. Podle premiéra vláda navýšení nenavrhuje, ale naopak musela reagovat na rozhodnutí soudu. Podobně tento týden mluvili i další koaliční politici.
Ústavní soud ve čtvrtek ale upozornil, že růst jejich platů vůbec neřešil. „Ústavností snížení platů u politiků se Ústavní soud v rozhodnutích nezabýval, tudíž ji nemohl ani nijak zpochybnit,“ napsal ve vyjádření na síti X.
Po projednání kabinetem návrh poputuje do Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO chce ještě před projednáním zákona svolat kvůli platům ústavních činitelů mimořádnou schůzi. Stejně jako SPD navrhuje platy politiků pro příští rok zmrazit.
„Vláda v této době přijde s návrhem, ať se skoro o čtrnáct procent navýší platy ústavních činitelů, vždyť nikdy něco takového nemůže obstát v nějakém společenském testu pochopení,“ míní předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
„Problém zmrazení je, že pak někdy musíte odmrazovat, proto je mnohem vhodnější mít přiměřenější, mnohem menší nárůst,“ podotkla také místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). Vláda dosud počítala s tím, že na zvýšení platů ústavních činitelů v příštím roce vyčlení více než miliardu korun.
