Exekutorská komora ČR se chystá napadnout novelu exekučního řádu u Ústavního soudu. Vadí jí, že by exekutoři neměli mít nárok na úhradu nákladů řádně vedených, avšak bezvýsledných exekucí, informovala komora. Změnu zákona ve středu schválila sněmovna. Novela mimo jiné umožňuje zastavit dlouhodobě bezvýsledné exekuce od roku 2023. Částečně se má omezit zabavování movitých věcí a změní se například i pořadí splácení dluhu.
Exekutorská komora je přesvědčena, že schválená podoba zákona obsahuje mnoho vad. „Některé schválené změny si totiž odporují, a proto bude velmi složité všechna nová pravidla uvést do praxe,“ uvedli zástupci exekutorů. Komora se také již dříve vymezila proti retroaktivním účinkům novely u zahájených řízení.
Za protiústavní považuje komora zánik nároku soudních exekutorů na úhradu nákladů u exekucí zastavených podle nových pravidel. Hodlá se proto obrátit na Ústavní soud. „Vzhledem k předchozím výrokům Ústavního soudu nepochybujeme o tom, že budeme úspěšní,“ sdělil prezident komory Jan Mlynarčík.
Exekutoři mají k novele zákona i další výhrady. Jsou přesvědčeni, že neobsahuje klíčové úpravy, které by mohly pomoci stabilitě vymáhání práva. „Mluvím například o principu jeden dlužník, jeden exekutor a o nezávislém přidělování exekučních případů podle místní příslušnosti exekutora,“ poznamenal Mlynarčík.
Nová pravidla exekucí
Novela exekučního řádu, kterou ve středu poslanci schválili se senátními úpravami, předpokládá šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by se mohla ještě dvakrát prodloužit a trvat nejdéle 12 let. Senát prosadil částečnou zpětnou platnost lhůt. Nynější šestileté a delší exekuce by se tak mohly zastavovat v roce 2023, tedy rok po účinnosti novely.
Povinná záloha věřitele na náklady exekuce bude podle schváleného znění podmínkou až pro prodloužení exekuce, byť s některými výjimkami. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už dříve uvedla, že částku stanoví ministerská vyhláška a bude činit nejvýše 500 korun.
Z vymožených peněz se bude splácet vedle nákladů soudu na výkon rozhodnutí a nákladů exekuce nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok, následně úrok z prodlení a nakonec náklady věřitele. Nemělo by se tak stávat, že úrok roste rychleji, než je dlužník schopen splácet.
