I více než čtyři roky od vyhlášení novoroční amnestie budí generální pardon tehdejšího prezidenta Václava Klause odpor mezi tuzemskými politiky. Piráti v předvolební debatě ČT věnované právu a stavu justice oznámili, že budou požadovat její přezkum, Zelení i Starostové by chtěli do českého práva dostat pojistky, které by rozhodnutí prezidenta mohly zastavit.
Václav Klaus svou jedinou amnestii v prezidentské funkci vyhlásil na Nový rok 2013 krátce před skončením svého mandátu k dvacátému výročí vzniku České republiky. V rámci svého generálního pardonu propustil z věznic všechny, kdo zde měli strávit méně než rok, u pětasedmdesátníků a starších se promíjely až desetileté tresty.
Největší kontroverze vzbudil druhý článek Klausovy amnestie, tzv. abolice, ve které hlava státu nařídila zastavit trestní stíhání, které trvalo déle než osm let a stále zůstávalo bez pravomocného rozsudku (s výjimkou těch případů, kde hrozil více než desetiletý trest). Prezidentské rozhodnutí se totiž týkalo i vleklých případů z devadesátých let – kauz Progres Invest, H-Systém nebo fondu Trend. A tato část prezidentské amnestie sklízela nejhlasitější kritiku i v předvolební debatě České televize.
Piráti: Přezkum po slovenském vzoru
„Klausova amnestie mě rozčílila. Jako v řeckých bájích se vypustilo celé stádo, aby lidé proklouzli pod břichy některých kusů. Jsem přesvědčen, že ve skutečnosti šlo o zastavování dlouhých případů, protože to byly případy závažné hospodářské kriminality,“ prohlásil ministr spravedlnosti a volební kandidát ANO Robert Pelikán.
Stejně kritický byl k exprezidentovi i reprezentant KSČM Zdeněk Ondráček: „Všichni víme, že pro něj byl nejdůležitější sporný článek dvě, kterým udělal restituční tečku. Všechny osoby, které se dopustily závažné hospodářské trestné činnosti, omilostnil a trestní stíhání ukončil. Těch sedm a půl tisíce osob propuštěných podle článku jedna byla pouze kouřová clona.“
Piráti potom vedle kritiky přicházejí i s radikálnějšími požadavky. „Hospodářská korupce byla omilostněna a poškození se nemůžou dovolat spravedlnosti,“ prohlásil jejich kandidát Vojtěch Pikal. „Budeme navrhovat, aby podobně jako na Slovensku proběhl nějaký zákonný krok k přezkumu amnestie, aby se lidé mohli spravedlnosti dobrat,“ dodal s odkazem na amnestii Klausova někdejšího federálního souputníka Vladimíra Mečiara.
Mečiar coby slovenský premiér v roce 1998 vykonával i některé prezidentské pravomoci, protože Slovensko tehdy bylo přechodně bez hlavy státu – o zrušení jeho amnestií, které se vztahovaly i na únosce syna bývalého prezidenta Michala Kováče, rozhodl letos v květnu slovenský ústavní soud.
Starostové chtějí Senát změnit na záchrannou brzdu
Do českého práva by kvůli mementu prezidentova novoročního kroku chtěli zasáhnout i Starostové a nezávislí – pokud by se v budoucnu měla prezidentská amnestie nebo milost dostat do rozporu se zásadními principy právního státu, chtějí dát Senátu pravomoc záchranné brzdy; třípětinovou většinou všech svých členů by podle STAN mohla horní komora prezidentské rozhodnutí zrušit.
„Klausova amnestie byla exces a zvrhlost, která by se neměla opakovat,“ dodal starostenský kandidát Josef Cogan s tím, že současný model, kdy amnestii kontrasignuje předseda vlády, se ukazuje jako nefunkční. Role Senátu by podle Starostů navíc rozložila pravomoc amnestie mezi výkonnou a zákonodárnou moc a zmizela by tak hypotetická hrozba, že by spřízněný prezident a premiér institut milosti a amnestie nekontrolovaně zneužívali.
Větší regulaci hlavy státu podporují i Zelení. „Amnestie prezidenta Klause měla demoralizující účinek. Oprávněně vyvolala dojem, že měla pomoci někomu konkrétnímu z řad mocnějších, a prohloubila pocit nerovnosti,“ uvedla zelená kandidátka Věra Nováková. „Amnestie se ukázala jako zneužitelná a kontrasignace premiéra nedostatečná. Umíme si představit zpřísnění amnestií, například na návrh ministra spravedlnosti nebo Senátu.“
TOP 09 i ČSSD jsou ke změnám skeptické
Šéf vládních legislativců a kandidát ČSSD Jan Chvojka i poslanec za TOP 09 Martin Plíšek možné retroaktivní zásahy navrhované Piráty odmítli a spíše negativně se postavili i k návrhům změn, které znějí od Zelených a Starostů.
„Rozsah amnestie, zejména pokud jde o hospodářskou a finanční kriminalitu, byl enormní,“ prohlásil Plíšek, „Pokud ale jde o milosti a amnestie, prezidentské kompetence měnit nechceme.“ Chvojka dodal, že návrh na úpravu obou prezidentských pravomocí nezazněl ani od úpravních právníků, kteří možné proměny základního zákona republiky v uplynulých měsících diskutovali ve Strakově akademii.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.
