Klasická auta dostanou šanci jen s čistými palivy. Musí pro ně ale do laboratoří

Nahrávám video

Ministři životního prostředí EU souhlasili, že rozhodným datem pro konec prodeje nových aut na benzin nebo naftu bude rok 2035. Automobily se spalovacím motorem dostaly šanci pokračovat jen v případě, že budou využívat takzvaná čistá alternativní paliva. Ta ovšem zatím na trhu nejsou k dispozici, jsou jen laboratorním produktem.

„Syntetická paliva jsou náhradou klasických fosilních paliv, která v současné době spotřebováváme z více než 95 procent pro pohon motorových vozidel, co jezdí po světě,“ řekl prorektor Ústavu technologie ropy a alternativních paliv VŠCHT Milan Pospíšil.

Tato syntetická paliva se mohou vyrábět z více zdrojů. Například ze surovin, které jsou biogenního původu na bázi rostlinných odpadů. Dají se vyrábět i ze zemědělských produktů (hydrogenované oleje či motorová bionafta na bázi řepkového oleje). Produkovat je lze také z průmyslových odpadů (ze staré pryže, pneumatik, z polymerních plastů či odpadního oxidu uhličitého).

„Tam kde najdeme uhlík a vodík dohromady, tak jsme schopni z toho vyrobit alternativní paliva,“ řekl Pospíšil.

Na některá z nich pak již existují zařízení a technologie.

  • Po roce 2035 se už nebudou prodávat nová auta na benzin a naftu, schválili ve středu ministři. Ta ojetá se prodávat budou smět, ale má být na ně uvalena vysoká daň.
  • Existují ovšem dvě výjimky. První dostanou auta, která využívají některá z čistých alternativních paliv. Jenže takové palivo zatím na trhu není k dispozici. Druhou výjimkou pak budou luxusní auta, jako například Ferrari nebo Rolls-Royce. Tedy automobilky, které ročně vyrobí méně než deset tisíc vozů. Podle této varianty by se spalovací motor stal v budoucnu symbolem luxusu.

„Prvním důležitým krokem je vyrobit kapalinu, kterou je schopná rafinerie zpracovat,“ řekl Petr Straka z Ústavu technologie ropy a alternativních paliv. „Máme tady laboratorní jednotku, na které simulujeme procesy, pomocí kterých rafinerie bude pyrolyzní olej zpracovávat. A výsledkem je směs uhlovodíků, ze kterých bude možné oddestilovat benzin, letecký petrolej a motorovou naftu.“

Klasická motorová nafta je tmavší, naopak alternativní palivo spíš připomíná vodu. Vlastnosti ale mají podobné a v motorech fungují stejně.

Alternativní palivo je ovšem ekologičtější. Při jeho výrobě a využívání se do ovzduší – ve výsledku – uvolňuje méně oxidu uhličitého. Má však také nevýhody. Je dražší a k jeho výrobě je potřeba více vstupních surovin. „Potřebujeme více než pětinásobné množství té alternativní suroviny, ze které chci vyrobit něco podobného kvalitou, jako je ta klasická, třeba motorová nafta,“ řekl Pospíšil. 

I to je důvod, proč podle odborníků nemůžou tyto typy paliv zcela nahradit klasickou naftu nebo benzin. A rafinerie zatím neumí výhodně a ve velkém alternativní paliva vyrábět. 

Elektromobily a auta na vodík

Evropská unie zatím dál upřednostňuje elektromobily. V Česku začala první veřejná dobíjecí stanice fungovat v roce 2006 v Desné na Jablonecku. Nyní je v zemi kolem tisíce dobíjecích stanic a v nich zhruba dva tisíce dobíjecích stojanů. Podle plánů ministerstva dopravy by měl do roku 2030 činit počet těchto stojanů (bodů) mezi 19 až 35 tisíci, a to v závislosti na tom, kolik bude v Česku elektromobilů. 

Dobíjecí stanice jsou často i v obchodních centrech, aby si lidé mohli nakoupit, zatímco se automobily dobíjejí. A zatímco v Praze jsou místa často zabraná, jinde je zatím spíš prázdno. 

Řidiči už od úterý můžou – v Ostravě – využít i první veřejnou vodíkovou plnicí stanici.

Vodík je považován za ekologické palivo budoucnosti a stále více se uplatňuje v dopravě. Vozidla na vodík jsou alternativou ke klasickým elektromobilům, které využívají velké bateriové články. Vodíkový pohon se uplatňuje také v autobusech a nákladních automobilech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ERÚ od ledna upraví tarify na vysokém a velmi vysokém napětí, chce uvolnit sítě

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 5 mminutami

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
před 39 mminutami

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 48 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
před 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 3 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 4 hhodinami
Načítání...