K ochraně klimatu v rozvojových zemích jsou potřeba investice, ale i pomoc lidmi a technologiemi, míní hydrolog Jánský

Nahrávám video

Spory na klimatické konferenci COP 27 v egyptském Šarm aš-Šajchu panují kolem zřízení fondu, který by chudým zemím kompenzoval škody způsobené změnou klimatu. Peníze, které bohaté země do rozvojového světa investují, je potřeba ohlídat, míní geograf a hydrolog Bohumír Jánský, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj se česká politická reprezentace na úrovni státu postavila dobře k boji se suchem, které způsobily dopady klimatické změny. Opačný názor ale mají studenti na českých univerzitách, kteří v tomto týdnu protestovali proti udajné nečinnosti vlády.

„Bohatá severní polokoule financuje projekty na chudém jihu, ale investice se nehlídají, daná firma v zemi nezůstane a neřídí příslušná opatření. To vidím jako úhelný kámen,“ řekl hydrolog Jánský. Problém podle něj spočívá v tom, že investované peníze skončí v jiných projektech, než ke kterým je dárcovské státy určily.

Podle Jánského má každá katastrofa potenciál posunout lidstvo kupředu. „Pokud jsou tři čtvrtiny veškeré vody, která se na Zemi spotřebuje, v zemědělských závlahách, tak je to špatně. V zavlažovacích kanálech se velká část vody odpaří, svět se v tomto ohledu musí modernizovat,“ míní hydrolog.

Přechod na obnovitelné zdroje podle něj nemůže být skoková záležitost. Každá země je jiná a má své podmínky. V České republice dle jeho názoru nelze využívat větrnou energii, ani české řeky nemají dostatečný spád. Jako opačný příklad uvádí řeky v Jižní Americe, které vytékají z Andského pohoří, nebo Norsko, které má prudké řeky.

Odpovědnost za nadměrné emise zapříčiňující klimatickou krizi
Zdroj: ČT24

Rozvojový svět podle Jánského není schopen garantovat správné využití darovaných peněz od bohatých států ze severní polokoule. Proto si myslí, že se pomoc rozvojovým státům má změnit. „Jestliže budeme pomáhat financemi, tak musíme pomáhat i lidmi a technologiemi. Je potřeba vyškolit personál a předat zkušenosti mladým lidem. To, co tam vložíme, musíme ohlídat,“ prohlásil Jánský.

Chybu vidí i v tom, že mladí lidé z rozvojového světa přijíždějí na univerzity do Evropy, kde následně zůstávají a nechtějí se vracet do svých domovin. Odborníci by proto měli jezdit do rozvojových zemí, kde by vyškolili odborný personál.

Jánský vyzývá ke kompromisům, i když roztává Arktida i Grónsko

„Za svůj život jsem viděl, že je potřeba ustupovat a dělat kompromisy. Nemyslím si, že je momentálně Green Deal nastaven realisticky. Dá se jednoduše spočítat, že uvedených milníků se nedá dosáhnout,“ zhodnotil Jánský cíle Evropské unie.

Jánský pracuje na knize o Arktidě a upozorňuje, že v současné době během letních měsíců ubývá 40 procent ledové plochy. Když mizí bílé plochy, které mají schopnost odrážet sluneční paprsky, tak dochází k jejich pohlcování vodou. „V Grónsku 600 giga tun vody během minulého roku roztálo z ledovců a zmizelo do oceánu. Je to tak rychlý postup, že to nečekali ani největší experti,“ poznamenal Jánský.

Podle odhadů odborníků může hladina oceánů stoupnout o osmdesát centrimentrů až jeden metr, ale tyto změny mají setrvačnost – budou pokračovat až do výšek, které budou kritické pro řadu oblastí, upozornil v pořadu 90'ČT24 klimatolog Tomáš Halenka.

Podle Jánského se otepluje i povrch oceánu. „Pobřeží Aljašky a Sibiře má během léta třeba pět stupňů, ale v osmdesátých letech měla jen jeden stupeň. Teplá voda působí na mělké břehy tamních moří, pod kterými je uložen takzvaný žlutý led, který se dál rozpouští,“ popisuje Jánský dopady oteplování.

Připomíná, že za problém považuje i mizející permafrost. V Kanadě podle něj zmizelo několik jezer, protože roztál permafrost v jejich podloží a voda z jezer se vsákla do půdy. „Ohrožená je ale i infrastruktura. Rusko bude mít problém s přehradami na Sibiři, které se kotvily do trvale zmrzlé půdy, ale možná to nebylo dost hluboko. Jsou města, kde zmizely celé domy, protože stály na permafrostu,“ upozorňuje Jánský.

Produkce emisí zatím neklesá

„Když se státy, které produkují 80 procent emisí, přihlásily k dosažení uhlíkové neutrality, je to poměrně silný signál, že bude probíhat transformace společnosti,“ uvedl v pořadu 90'ČT24 zakladatel serveru Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.

Podle klimatologa Tomáše Halenky v rozvojovém světě budou emise ještě růst, k jejich kulminaci by mělo dojít kolem roku 2030. Zároveň přiznal, že po uvolnění opatření spjatých s pandemií covidu-19 se emise zvedly celosvětově, ale upozornil, že reálný trend snižování produkce emisí nevidí.

Česko bojuje proti suchu

„Dovolím si pochválit naše politické lídry. Líbilo se mi, jak už za minulé vlády velké ústavy dostaly zadány od ministerstva životního prostředí projekty, které mají řešit sucho. Tam vznikají opravdová opatření, která máme udělat, abychom v boji se suchem zvítězili,“ pochvaluje si Jánský.

Z technických inovací se Jánskému líbí, že Česko bude budovat umělou infiltraci, takže dojde k nucenému vsakování vody. Z celkové spotřeby vody je v České republice 80 procent povrchová voda a 20 podzemní, která je nejkvalitnější, ale v Česku je jí málo.

„Existuje možnost vybudovat další vodní nádrže, jako je Káraný, kde voda prosakuje pískovým ložem a skoro hned je pitná. Pokud existuje vhodná hydro-geologická struktura, kterou je nepropustná pánev, tak si tam vodu v době přebytku můžeme uložit a v době sucha ji čerpat,“ uzavírá Jánský.

Studenti protestují za klima

Za ochranu klimatu od pondělí protestovali studenti českých univerzit, organizátoři akce to zdůvodnili tím, že vláda v tomto ohledu podle nich nedělá dostatečné kroky. Akce vyvrcholila ve čtvrtek, kdy Prahou prošel protestní pochod, kterého se zúčastnily stovky studentů. Jejich zástupci následně předali vládní zmocněnkyni pro lidská práva Kláře Šimáčkové Laurenčíkové seznam svých požadavků. Vládu vyzývají například k tomu, aby začala urychleně snižovat emise skleníkových plynů nebo k ukončení provozu uhelných elektráren do roku 2033.

Klimatickou stávku hodnotíme pozitivně, říká mluvčí uskupení Univerzity za klima Anežka Lindaurová. Přesto má pocit, že se jejich požadavkům nedostává dostatečné pozornosti. Současná energetická krize je podle představitelů hnutí Univerzity za klima důsledkem toho, že politici v České republice roky ignorovali klimatické změny.

Studenti jsou relativně aktivní a tento problém vnímají jako vážný. Vize změny klimatu se jich dotýkají, řekl Halenka a připustil, že je pravděpodobné, že by také protestoval, kdyby mu bylo třiadvacet.

„Když se řekne obavy ze změny klimatu, tak si představíme tváře mladých lidí, které vídáme ve zpravodajství. Ale to není způsobené tím, že by se více obávali, ale tím, že volí modernější a konfrontačnější metody vyjadřování svého názoru, ke kterým netíhne starší generace,“ přiblížil v 90'ČT24 sociální a environmentální psycholog Jan Krajhanzl. Zároveň upozornil, že podle dat, která má jeho tým k dispozici, se česká mladší i starší generace shodují ve svém vnímaní závažnosti změny klimatu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...