Jurečka předloží vládě zvýšení rodičovské na přelomu května a června. Zatím tají, které rodiny dostanou přidáno

Nahrávám video

Rodičovský příspěvek se zvýší na 350 tisíc korun, a to nejpozději od 1. ledna, možná i dříve. Detaily ale koalice ještě nemá dohodnuté, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jeho předchůdkyně Jana Maláčová (ČSSD) se pozastavila nad tím, že Jurečka zatím není schopen zaručit, že dodatečné peníze dostanou všechny rodiny s malými dětmi. Připomněla, že při minulém zvýšení, jež se týkalo jen těch, kteří rodičovskou ještě nevyčerpali, se tehdy opoziční lidovci dokonce obrátili na Ústavní soud. Koaliční dohodu na zvýšení rodičovského příspěvku oznámil i premiér Petr Fiala (ODS).

Ze slov ministra práce a sociálních věcí – který je zároveň vicepremiérem a předsedou jedné z koaličních stran – vyplývá, že se rodiny s malými dětmi mohou jistě těšit na zvýšení rodičovské z nynějších 300 tisíc na 350 tisíc. Někteří politici ale připouštějí i nižší nárůst. Vládní strany také diskutují o možnosti zkrátit maximální dobu pobírání příspěvku ze čtyř na tři roky.

„Počítám s tím, že se to stane,“ ujistil Marian Jurečka v Otázkách Václava Moravce s tím, že zvýšení bude nejpozději k začátku příštího roku, ale mohlo by být i dříve. Co však zatím není jisté, je, kdo všechno dodatečných 50 tisíc korun dostane – zda to budou všechny rodiny s dětmi do čtyř let, jen rodiny nově narozených dětí, nebo například jen ti, kdo mají malé děti a zároveň rodičovskou ještě pobírají. Tak se to stalo při minulé valorizaci rodičovského příspěvku v roce 2020 a vyvolalo to rozruch.

Tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připomněla, že lidovci – v té době opoziční strana – se dokonce obrátili na Ústavní soud ve snaze zajistit, aby měli nárok na rodičovskou všechny rodiny s dětmi do čtyř let. Byli ovšem tehdy neúspěšní.

Maláčová se domnívá, že tím spíše by měl Jurečka coby ministr a zároveň předseda KDU-ČSL zajistit, že tentokrát se dostane na všechny. Výsledek z roku 2020 připsala tehdy koaličnímu hnutí ANO, které podle někdejší sociálnědemokratické ministryně prosadilo, že se nebude valorizace týkat těch, kteří rodičovskou již vyčerpali.

Detaily do dvou týdnů

Jurečka ale připustil, že to zatím zaručit nedokáže. „Probíhají k tomu jednání sociálních expertů, členů sociálního výboru,“ řekl. Podrobnosti slibuje říct v horizontu dvou týdnů. Na přelomu května a června by měla návrh na zvýšení příspěvku dostat vláda.

„Domluvili jsme se v rámci vládní koalice, že rodičovský příspěvek skutečně navýšíme. Ještě jsme se nedomluvili na částce a na podmínkách, protože pro to musíme získat finanční prostředky,“ potvrdil premiér Fiala. Cílem podle něj je, aby se vytvořily dobré podmínky pro rodiny, a aby rodičům, kteří se chtějí rychleji vrátit do práce, bylo toto umožněno.

„Za Piráty dlouhodobě prosazujeme růst o 50 tisíc korun, případně i 70 tisíc, ale na tom patrně shoda nebude. Zatím ale není ani žádná finální dohoda,“ prohlašuje místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Nahrávám video

„Není úplně fér říci, že dítě narozené po půlnoci 1. 1. 2024 už bude to, které bude mít vyšší příspěvek. Jako TOP 09 si dovedeme představit, že třeba rok zpětně,“ míní místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Martina Ochodnická (TOP 09).

„My bychom rádi podpořili i zkrácení čerpání rodičovského příspěvku, ale ruku v ruce samozřejmě s podporou doprovodných opatření, aby rodiče malých dětí měli kam děti umisťovat,“ podotýká místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). 

SPD: Růst rodičovské je malý

Pokud kabinet zvýšení rodičovské navrhne, bude nejspíše moci počítat i s podporou opozice. Poslankyně SPD a místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková řekla, že její hnutí bude hlasovat pro, i když k tomu, aby se rodičovská zvýšila o 50 tisíc, má výhrady. Je to podle ní málo. S ohledem na inflaci by považovala za přijatelné zvýšení o 90 až 100 tisíc korun.

Je přesvědčena, že to není v rozporu s požadavky opozice na odpovědné hospodaření státu. „Stát si to může dovolit. Musíme se podívat, co jsou priority ve společnosti. To má být porodnost a to, abychom tady měli další děti,“ řekla. Míní, že nyní se „řada mladých rodin bojí mít dítě – jak ho uživí“.

Dopad na státní pokladnu

Příspěvek 300 tisíc korun dostávají od státu rodiče, kteří každodenně pečují o děti do čtyř let. Dávku ale většinou čerpají kratší dobu, nejčastěji do tří let věku dítěte. Rodiče dvojčat a vícerčat dostávají o polovinu víc, tedy 450 tisíc.

Celková výše této podpory je pro všechny stejná. Lidé s nízkými předchozími příjmy ji čerpají pomaleji, maximálně po třinácti tisících měsíčně. Naopak ti s nejvyššími mohou pobírat skoro 50 tisíc. 

Rodičovský příspěvek by se měl zvednout nejpozději od 1. ledna 2024. Ve hře je ale i dřívější datum, třeba 1. říjen roku letošního. Vládní strany dostaly k prodiskutování materiál, podle kterého by v tom případě stát při růstu o 50 tisíc musel ještě letos vydat necelou půl miliardu korun, v příštím roce dvě miliardy, v přespříštím pak tři a půl miliardy.

Pokud by platilo lednové datum a zvýšení se týkalo všech, kdo v té době budou dávku pobírat, bylo by podstatně nákladnější. Příští rok devět miliard a 700 milionů, dále pak pět a půl miliardy. Možná je i varianta postupného růstu podle doby, po kterou rodiče peníze pobírají. Právě tyhle rozpočtové dopady jsou stěžejním kritériem pro konečnou koaliční dohodu.

„Jsou to výdaje, které v roce 2024 nebo 2025 a v dalších letech prostě budou penězi, které bude muset dát stát navíc, ale znovu se vracím k tomu, že v tomto případě je to opravdu důležitá investice,“ míní Jurečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...