Jehličí začalo maskovat armádu před 60 lety. Vydrželo i po revoluci

Maskovací polní stejnokroj vzor 60, známý jako „jehličí“, tvořil zhruba čtvrt století základ výstroje Československé lidové armády a uplatnil se třeba i mezi trampy. Zelenou uniformu s typickým potiskem připomínajícím jehličky ze stromů, která byla oficiálně zavedená k 1. lednu 1965, občas využívala ještě armáda samostatného Česka.

Československo nebylo jedinou zemí, která při vývoji maskovací uniformy po druhé světové válce namísto různobarevných skvrn sáhla po vzoru tvořeném krátkými tmavými čárkami na zeleném pozadí. Ve své době vypadali na první pohled stejně hlavně vojáci ze západního křídla Varšavské smlouvy. Jako první uniformy tohoto designu už na konci 50. let oblékli příslušníci Polské lidové armády, kde se vzoru říkalo „deszczyk“ (deštík), a v podobné době jako ČSSR zavedla tyto maskáče i východoněmecká Národní lidová armáda.

Právě v Německu, tedy tom meziválečném, lze vysledovat původ kamufláže s malými souběžnými čárkami. Objevil se na začátku 30. let u ještě přednacistického reichswehru, kde ale zelené čárky jen doplňovaly tříbarevnou kamufláž tvořenou skvrnami šedobéžové, zelené a hnědé barvy, a to ještě ne na celé ploše. Vzor se v drobně se lišících podobách objevoval i za druhé světové války, uniformy v této úpravě nosili například výsadkáři. Po konci války německé stejnokroje jako kořistní materiál využívala i československá armáda.

Nová doba si žádá nové uniformy

Ta od poloviny 50. let začala připravovat nový polní stejnokroj, který by nahradil nejen široké spektrum oděvů druhoválečného původu, ale také zelenou uniformu používanou s drobnými obměnami od časů první republiky. Stejnokroj 21 měl řadu nevýhod – sukno bylo příliš drsné, materiál snadno promokl, vojáci se v něm necítili příliš pohodlně a ani příliš nemaskoval. Českoslovenští výstrojní odborníci proto ve spolupráci s NDR i Sovětským svazem začali chystat novou uniformu. Vyvíjel se nejen potisk, ale také střih.

Prototypy nového polního stejnokroje byly hotové v roce 1958 a v létě následujícího roku se konaly vojskové zkoušky u jednotek různého zaměření: od motostřelců přes ženisty, dělostřelce a výsadkáře až po průzkumníky. U útvarů byla vždy vystrojena jedna četa nebo rota novým stejnokrojem včetně nových bot, zatímco zbytek měl stávající uniformu. Testy ukázaly, že nová uniforma je mnohem lepší než dosavadní, výhrady byly jen k čepici, která se příliš nehodila do zimy, takže ve výstroji nakonec zůstala i zelená ušanka.

Maskáče typu "jehličí"
Zdroj: Profimedia/Pavel Khol

Je poměrně paradoxní, že zatímco střih uniformy byl víceméně jasný, nějakou dobu trvalo, než se našel optimální design maskování. Polní stejnokroj vzor 60 totiž měl zprvu dokonce tři barevné varianty. Kromě později vítězného „jehličí“ to byla čistě zelená uniforma uvažovaná pro použití u ministerstva vnitra a také strakatá varianta potištěná plochami tmavě hnědé, zelené, pískové a žluté barvy, které se říkalo „mlok“. Ta se ale používala jen do roku 1966 a přebytky nakonec zamířily do Jižní Ameriky nebo na Blízký východ.

Stejnokrojový předpis z roku 1964 uvádí jak variantu s čárkovaným potiskem („jehličí“), tak variantu s kamuflážním potiskem („mlok“), nicméně v ilustracích je jen „jehličí“, které se v té době už několik let objevovalo u jednotek napříč republikou. Dodávky nové uniformy začaly v roce 1960 (odtud získala označení), přestrojení naprosté většiny útvarů bylo hotové o pět let později. Základ nového stejnokroje tvořily kalhoty, blůza, kabát zvaný kongo a čepice se štítkem.

Originální maskování

Maskovací vzor přitom netvořily hnědé čárky na čistě zeleném pozadí, jako tomu bylo ve východoněmecké nebo polské armádě. Československá verze kamufláže měla pod natištěnými jehličkami jako základ plochy tvořené několika odstíny zelené barvy, během mnoha let výroby se ale vyskytovaly i šarže, kde různé zelené téměř splývaly. Látka také měnila barvu při praní, a často se tak na první pohled zdá, že pod „jehličím“ je látka jen zelená.

Během výroby se vyskytlo několik odlišných verzí střihu, hlavně podle toho, pro koho byla uniforma určená. Zvláštní verzi kalhot a blůzy s více kapsami měli výsadkáři. Ti měli i oboustranný baret – z jedné strany červený a z druhé „jehličí“. Drobné odlišnosti (třeba ve tvaru chlopní kapes) dostávala zprvu i varianta pro pohraničníky. Existovala i ženská verze kalhot se zapínáním na boku nebo sukně s tímto vzorem. Pro vysoké důstojníky se dokonce vyráběla brigadýrka s maskovacím potiskem.

Maskáče typu "jehličí"
Zdroj: Profimedia/Pavel Khol

„Jehličí“ bylo základní polní uniformou Československé lidové armády (ale i pohraniční stráže nebo komunistických Lidových milic) až do 80. let. Teprve v roce 1985 přišla nová, čistě zelená uniforma, která ale byla spíše krokem zpět – a to nejen kvůli barvě, ale také střihem, zejména kalhot. Ještě koncem 80. let se chystal nový maskovací stejnokroj, dočkala se jej ale až v roce 1995 armáda samostatného Česka. Stejnokroj vzor 60 ale česká armáda využívala ještě mnoho let poté, třeba při některých cvičeních jej oblékali „agresoři“.

Dnes se „jehličí“ těší oblibě u členů klubů vojenské historie, najde se také mezi hráči airsoftu, a občas se dá dokonce potkat na ulici jako módní doplněk. Kromě kusů z pomalu docházejících armádních přebytků se dají pořídit i nově šité repliky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...