V některých odvětvích je deset minut po dvanácté, řekl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Zdeněk Kettner (SPD) v souvislosti s platy ve veřejném sektoru. Člen rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že ve státním rozpočtu prostředky pro nejohroženější státní zaměstnance jsou. Podobně se vyjádřil i předseda sněmovního výboru pro vědu Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Místopředseda dolní komory Aleš Juchelka (ANO) označil za skandální, že 27. srpna není jasné, zda se platy od 1. září zvýší, či nikoliv.
Odboráři a zástupci vlády se po úterním jednání nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Odbory požadují navýšení tarifů od září všem pracovníkům veřejné sféry a státu, a to o deset procent. Ministerstvo práce navrhovalo původně přidat asi polovině zaměstnanců buď o sedm, nebo o deset procent.
„Co se týká situace v některých odvětvích, jako je například školství, tak máme povolání, kde je situace vyloženě tragická, a to už v tomto roce. (...) Není za pět minut dvanáct, ale deset minut po dvanácté,“ podotkl Kettner s tím, že není na co čekat. Poznamenal, že není příznivcem plošného zvyšování platů, ale je potřeba cíleně vytipovat některé obory. Zmínil například nástupní plat kuchařky, která bere šestnáct tisíc korun hrubého, což je podle něj ostuda, která by se měla řešit co nejrychleji.
V souvislosti s případnými zdroji financí řekl, že stát bude dávat zhruba 150 miliard za letouny F-35, které dostane až za deset let, přitom se nabízela „podstatně ekonomičtější“ varianta prodloužení pronájmu letounů Gripen. Podotkl, že v resortu obrany není dobře investováno a šlo by to levněji. „Ty peníze by se našly okamžitě a takových případů je více,“ tvrdí.
Havel upozornil, že debata nestojí na tom, zda by si některé profese zasloužily, nebo nezasloužily přidat. Je podle něj jasné, že by si to zasloužily, otázka ale je, co si stát může a nemůže dovolit. „V dobách, kdy máme schodky státního rozpočtu kolem 250 miliard — a doufejme, že v příštím roce to bude významně méně – musíme hospodařit velmi opatrně,“ podotkl s tím, že není možné plošně přidat všem. „Ohrozilo by to schodek státního rozpočtu,“ dodal.
Podle něj je ale možné hledat rezervy na jednotlivých ministerstvech, kde už nejsou peníze na platy, ale kde mohou být například nevyčerpané rezervy na provoz a podobně. Resorty podle něj rezervy před středečním jednáním zástupců vlády a odborářů hledají. „Věřím, že pro nejohroženější profese se podaří rezervy v resortech najít,“ dodal Havel.
Kohajda: Alokace prostředků je otázkou priorit
Podobně se vyjádřil i Kohajda, podle něhož všude nějaký prostor je. „Pokud se podíváme na celkový objem přidělených vyčerpaných prostředků, pak je jen otázkou priorit, jestli ty dostupné prostředky (resort) alokuje na navýšení platů, anebo nikoliv. To je rozhodnutí ministra,“ řekl. Zdůraznil, že lidovci nenavrhují plošné navýšení, protože chápou rozpočtovou realitu, ale navrhují zvýšení těm, kteří podle nich mají nejméně.
„Jsou to kuchařky ve školách i sociální pracovnice. Myslíme si, že není možné akceptovat to, že poslední ekonomická léta na ně dopadla velmi tvrdě a že státní zaměstnance v tom stát může nechat. (...) Jsem přesvědčen o tom, že ve státním rozpočtu roku 2024 ty prostředky i v současné době jsou,“ dodal.
Juchelka kritizoval vládu, že utrácí za „zbytné věci“, jako je například nákup provozovatele plynovodů Net4Gas, který je ve ztrátě, či benzinové pumpy. Peníze se ale podle něj najít musí, protože někteří státní zaměstnanci nedostali dva a půl roku přidáno.
Zmínil, že spousta pedagogických pracovníků se svými nadtarifními platy podílí na platech pro školníky a kuchařky. „Vláda se musí spojit a peníze najít. Pro mě je skandální a nerozumím tomu, že máme 27. srpna a vůbec nevíme, zda od 1. září něco takového nastane,“ dodal. Poukázal na to, že premiér Petr Fiala (ODS) hovoří o tom, že navýšení platů přijde až od 1. ledna 2025 a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak zmiňuje, že některé platové třídy by mohly dostat přidáno už od 1. září.
