Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Nahrávám video

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.

Zasedání celostátního fóra začalo v kongresovém centru v Prachaticích v 9 hodin, volba předsedy byla na programu už během dopoledne. Krátce po deváté přednesli oba kandidáti své projevy. Po jedenácté hodině bývalý předseda strany a poslanec Ivan Bartoš oznámil, že post předsedy obhájil hned v prvním kole Hřib, jehož podpořilo 469 hlasujících ze 611. Witosze podpořilo 257 hlasujících.

Čtyřiačtyřicetiletý Hřib po zvolení řekl, že chce vést stranu tak, aby byla klíčovou součástí příští vlády bez Andreje Babiše (ANO). Dodal, že důležité budou už letošní podzimní komunální volby, které podle něj budou referendem o současném kabinetu. Znovuzvolený šéf Pirátů avizoval, že v následujících třech letech se Piráti chtějí připravit na úspěch v příštích sněmovních volbách. „Úkolem opozice není to, aby křičela. Opozice má mít konkrétní řešení a připravit se na další volební období, aby byla schopna převzít vládu,“ míní Hřib.

Nahrávám video

Hřib se stal předsedou Pirátů předloni v listopadu poté, co kvůli neúspěchu v krajských a senátních volbách rezignovalo vedení dlouholetého předsedy Bartoše. Porazil tehdy bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta se slibem reforem, které měly zlepšit vnitřní fungování strany a zajistit lepší výsledky ve volbách do sněmovny.

V sobotní kandidátské řeči Hřib podotkl, že když stranu v roce 2024 přebíral, veřejnost Pirátům předpovídala krach. „Bylo za námi několik volebních neúspěchů a konec vládního angažmá. Ale žádný krach se nestal, což je práce nás všech. Rozhodli jsme se pro novou pirátskou vlnu, udělali jsme vnitrostranické změny, udělali nás akceschopnější a přestali jsme sami sobě ubližovat,“ zdůraznil.

Nahrávám video

Piráti ve sněmovních volbách obdrželi necelých devět procent hlasů a získali osmnáct mandátů. V novém volebním období budou v opozici. „Já chci, aby Piráti byli sebevědomou, konstruktivní a tvrdou opoziční silou. Chci, abychom byli lídry opozice, která nejen kritizuje, ale také má plán. Plán na dostupné bydlení, plán na to, jak zlevnit lidem potraviny, plán na to, jak snížit životní náklady a jak udělat z naší země moderní stát,“ zdůraznil Hřib na sobotním kongresu.

Úspěch ve sněmovních volbách podle něj nebyl náhoda. Dodal, že pro Piráty je nadále zásadní, aby fungoval právní stát. Stejně tak je prioritou ukotvení Česka v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Nyní a ani do budoucna si nedokáže představit spolupráci s žádnou ze současných vládních stran ANO, SPD a Motoristé. „Jedná se o koalici, která si jen řeší vlastní zájmy,“ uvedl s tím, že pro některé současné koaliční činitele je nejdůležitější získání imunity, s níž by se vyhnuli trestnímu stíhání. Týká se to podle něj premiéra Babiše i předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD).

Nahrávám video

Hřib také poznamenal, že všechny současné opoziční strany mají pro Piráty zajímavý koaliční potenciál. „Sice soupeříme o podobné voliče, ale v nejdůležitějších hodnotových otázkách musíme stát s těmi, s nimiž soutěžíme. Jen tak máme šanci porazit Babiše a jeho ještě nebezpečnější poskoky,“ domnívá se.

Prioritou Witosze byla finanční stabilizace strany

Witosz se účastnil voleb předsedy Pirátů i v minulosti. V roce 2022 neprošel přes první kolo, posledně z volby odstoupil a vyjádřil podporu Wagenknechtovi. „Musíme finančně stabilizovat stranu, protože základem dobrého hospodaření v tomto státě je zejména dobře hospodařit s naší stranickou pokladnou,“ řekl ve své úvodní řeči na fóru. Je podle něj také nutné rozšířit stranickou základnu, protože v komunální politice můžou Piráti mít stěžejní vliv na kvalitu života občanů. „Zároveň musíme znovu takříkajíc obsadit kraje, abychom mohli přenášet náš program do způsobu rozvoje území, integrované dopravy, životního prostředí a tak dále,“ doplnil Witosz.

Ten dále sdělil, že přichází proto, aby podpořil ty, jejichž chuť pracovat je větší než osobní ambice. „Ambice nejsou špatné, ale musí být vždy podloženy konkrétní a reálnou dlouhodobou prací. Protože ambice může mít každý, ale dlouhodobě pracovat pro stranu a pro stát, to je to, oč tady běží. A toho já chci být jako předseda symbolem,“ dodal.

Politolog Jakub Stauber už v pátek zmínil, že Witosz je komunální politik, jehož odborností je především doprava. „To, co kritizuje na současném, ale i trochu na minulém vedení, je, že strana se orientuje na politický marketing a málo se věnuje rozvoji členské základny a generování expertízy, což jsou obecné problémy téměř všech politických stran v České republice, a to by chtěl pan Witosz změnit,“ míní Stauber.

Nahrávám video

Piráti zvolili i místopředsedy

Pozice místopředsedů obhájili předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Richterová a poslanec Šmída. Richterová řekla, že chce ve vedení strany zastupovat rozumnou sociální politiku a řešení v ekonomických tématech, která zohlední, co potřebují rodiny. Zmínila podporu dostupného bydlení či růst rodičovského příspěvku. „To je hlavní politická agenda, kterou hájím a kde zastupuji půl milionu voličů, kteří nás vyslali do sněmovny. Ráda bych ji nesla i v předsednictvu strany,“ uvedla. Za velmi dobrou označila spolupráci s Hřibem a ráda by v ní pokračovala.

Nahrávám video

V souboji o místo v nejužším vedení uspěli také místopředsedkyně poslaneckého klubu Stojanová a podnikatel Hlavenka. Ve druhém kole volby místopředsedů hlasovalo 589 členů strany. Šmída obdržel 434 hlasů, Stojanová získala 419 hlasů, Hlavenku podpořilo 366 hlasujících a Richterová získala 322 hlasů. Místopředsedou se chtěl stát i student politologie Zacharias Samuel Fischer, který ovšem vypadl již v prvním kole. Do volby místopředsedů propadl i neúspěšný uchazeč o předsednickou pozici Witosz, který neuspěl ve druhém kole.

„Pro mě je to obrovský závazek a Pirátům a Pirátkám jsem hodně děkovala. Beru to hlavně jako symbol, že Piráti a Pirátky chtějí stále dávat prostor mladé generaci. Já jsem tomu moc ráda, protože mladí voliči nás dlouhodobě ve volbách favorizují, tak tohle snad dobře ukazuje, že mladou generaci bereme vážně, jak směrem navenek, tak i uvnitř Pirátské strany,“ uvedla ke svému zvolení v rozhovoru pro ČT Stojanová.

Nahrávám video

Šmída, který obhájil post místopředsedy, očekává kontinuitu. Zmínil ale i body, které bude chtít vedení strany zlepšit. „Chceme nabrat členy, chceme udělat kvalitní komunální kandidátky, chceme znovu rozpohybovat spolupráci s odborníky a s resortními týmy,“ vyjmenoval a dodal, že velmi důležitá je i opoziční práce v Poslanecké sněmovně.

Nahrávám video

Piráti ve sněmovně po loňských říjnových volbách díky zisku téměř devíti procent hlasů posílili ze čtyř na osmnáct poslanců. Jsou čtvrtým nejsilnějším klubem a stejně jako v posledním roce uplynulého volebního období patří do opozice. V posledních komunálních volbách získali jako navrhující strana v obcích 274 mandátů, obhajovali jich přitom 358.

Politologové nevidí ve volbě nového vedení Pirátů žádné překvapení

Politologové žádné zásadní překvapení ve volbě nového vedení Pirátů nevidí. „Piráti na tom jsou teď velmi dobře. Zčtyřnásobili počet svých poslanců, daří se jim. Nemají proto důvod, aby dělali nějaké změny,“ podotkl vedoucí katedry politologie Masarykovy univerzity Otto Eibl.

„Je vidět, že opoziční role Pirátům sedí. Jsou dostatečně ostří a mají velké cíle. Jen já bych byl opatrnější v těch prohlášeních,“ dodal Eibl, který myslel především Hřibovo tvrzení o komunálních volbách. Předseda Pirátů uvedl, že se bude jednat o referendum o současné Babišově vládě. „Myslím si, že tohle možná platí jen o velkých městech, ale v republice je více než šest tisíc obcí. A navíc komunální volby jsou naprosto odlišné a nedají se nazvat referendem o vládě,“ míní Eibl.

Podle Petra Jüptnera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy budou muset Piráti v současném volebním období více bojovat o své postavení. V opozici ve sněmovně se totiž potkávají se subjekty, které mají podobný typ voličů. „Velmi by jim pomohla konkrétní kompetence, což vidím například v oblasti digitalizace,“ poznamenal Jüptner.

Dodal, že se nedalo očekávat, že si Piráti po loňských úspěšných sněmovních volbách nějak zásadně změní vedení. Rozhodně ne v podobě svého předsedy. „Zdeněk Hřib si navíc umí získat mediální pozornost,“ konstatoval politolog. Podle něj by se ale strana měla nyní více zaměřit především na komunální politiku. Na rozdíl od celorepublikové scény totiž na nižší úrovni v posledních letech moc neuspěla. „Úkolem by mělo být návrat do krajů, kde Piráti ztratili své pozice,“ myslí si Jüptner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 6 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 8 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 9 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...