V pražské Žitné ulici odhalili pamětní desku letci RAF Karlu Janštovi. Umístěná je na domě, ve kterém Janšta od svého návratu z Anglie až do své smrti v roce 1986 žil. Původně se s ním počítalo pro vyšší funkci v nové poválečné vládě. Místo toho ho komunisté poslali dělat asfaltéra.
Na zážitky z války Janšta sice často nevzpomínal, ve skříni ale visela jeho letecká uniforma. Lásce k letadlům vedl děti odmala. „Jako děti nás bral na vyhlídkové lety na Ruzyň. My jsme myslely, že je to za odměnu, ale dneska vím, že on sám se chtěl jít nahoru podívat,“ popsala jeho dcera Jana Zachová.
Z Československa utekl Janšta v listopadu 1939 před nacistickou okupací. Jako letec se chtěl zapojit do bojů. Už v září 1940 se zapojil do prvních bojových úkolů 311. bombardovací perutě RAF. Odlétal na dvě stě hodin a jako instruktor vedl výcvik nových posádek.
„První nálet, který letěl, tak letěl s Ocelkou, to byl kapitán Ocelka, ale ten pak během války zahynul,“ řekla Zachová.
Ještě v Británii se stal Janšta členem československé Státní rady v Londýně. Po návratu do vlasti s ním Eduard Beneš počítal jako s ministrem obrany. K tomu nakonec nedošlo a po nástupu komunistů mu sebrali obchod a musel pracovat jako asfaltér.
110. výročí pilotova narození
Janštovi odhalili pamětní desku na domě, ve kterém až do své smrti žil. Slavnostní odhalení připomnělo 110. výročí pilotova narození.
„Kdo jíní než tito lidé mají právo, abychom si jejich odkaz, jejich hrdinný odkaz, jejich život, připomínali po další generace,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Tatínek nebyl pokořen ani válkou, ani tím, že pak dělal asfaltéra, ale nepokořilo ho ani stáří, protože odešel ve svém milovaném bytě. Nahoře, měl šálek kávy, sedl si ke stolu a v tu chvíli odešel,“ zavzpomínala Zachová.
Během druhé světové války sloužilo v RAF stejně jako Janšta dva a půl tisíce Čechoslováků, vítězství se nedočkalo přes pět set z nich.
