Nejhlubší sladkovodní jeskyně na světě, Hranická propast na Moravě, měří minimálně 450 metrů. Nová data, která přepsala dosavadní údaje z roku 2016, naměřil robot, jejž na místo spustili speleologové. Předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba potvrdil, že vědci kvůli omezení techniky ale ještě nedosáhli dna.
Speleologové naměřili nejhlubší místo v roce 2016, kdy se výzkumná expedice se sondou pomocí miniponorky dostala do 404 metrů. Nynější ponor upřesnil, že jeskyně je ještě minimálně o šestačtyřicet metrů hlubší, než vědci dříve uvedli.
Kromě nové hloubky vědcům speciální robot poskytl další údaje. Cestu totiž mapoval za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků. Získaná data jim umožní vytvořit 3D mapu. „Pro nás je nejdůležitější to, že se nám podařilo vytvořit mapu podloženou údaji. Vidíme z ní, že Hranická propast je jedna obrovská díra, která vede kolmo dolů; ve 450 metrech se poté začíná stáčet na jihozápad,“ doplnil šéf speleologů z Hranického krasu.
Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v přírodní rezervaci Hůrka u Hranic nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní i pro nejzkušenější profesionální potápěče.
Geologové odhadují, že jezero může mít dno až v hloubce sedm set nebo tisíc metrů. Jejich odhady vycházejí z chemického složení a teploty vody, která se od hladiny po hloubku asi padesáti metrů pohybuje v rozmezí šestnácti až devatenácti stupňů.
Viditelnost vody je velmi proměnlivá, někdy je vidět jen na jeden metr, jindy až padesát. Voda je minerální, obsahuje oxid uhličitý. Hranický kras je unikátní v tom, že na rozdíl od většiny krasových útvarů nevznikl leptáním vod prosakujících z povrchu, ale výrony termálních pramenů z hlubin.
Průběh mapování
Do výzkumného ponoru je na místě zapojený mezinárodní tým speleologů s odborníky z Maďarska, Portugalska a Srbska. „Zaměřili jsme se na průzkum restrikce Mikáda v hloubce dvou set metrů. Vše perfektně fungovalo, proto jsme se rozhodli, že půjdeme až za tuto restrikci. Prostory, které jsme zkoumali a mapovali, jsou obrovské a ve čtyřistapadesátimetrové hloubce nás zastavila technická omezení podvodního robota,“ shrnul pondělní objev Michal Guba.
Světové prvenství se podařilo odborníkům zlomit poté, co přes víkend musel podvodní robot, kterého vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd., projít opravou. Výzkum bude v Hranické propasti pokračovat ještě v příštích dnech, kdy chtějí speleologové pokračovat ve výzkumu Mokré Rotundy a vyšších částí propasti. K dalšímu hloubkovému průzkumu by se chtěli vrátit příští rok, doplnil Michal Guba.
