Kazachstán přislíbil zpřístupnění dosud tajných archivů o osudech tisíců Čechů, kteří se tam dostali jako zajatci, legionáři nebo vězni gulagů, někteří z nich tam jsou i pohřbeni. Zástupci ministerstva obrany, odborníci a příznivci vojenské historie o tom v uplynulém týdnu jednali s kazachstánskými partnery. Cesty se účastnili i potomci jednoho z popravených.
Stanislav Odehnal se synem vyrazili z Vysočiny až do kazachstánské Karagandy, kde se v roce 1892 narodil a později byl během čistek za Stalinovy vlády zastřelen jejich příbuzný František Odehnal.
Podle údajů Výboru národní bezpečnosti Republiky Kazachstán pro Karagandskou oblast, které cituje server gulag.cz, byl František Odehnal 23. března roku 1938 zatčen příslušníky NKVD a 5. října téhož roku odsouzen k trestu smrti za činy zaměřené proti sovětské moci. Popraveni byli ještě další Češi a řada jich byla odvlečena do gulagu.
„Je to součást historie naší rodiny a snažím se zjistit, jestli ještě nějací příbuzní nezbyli. Dostat se k dokumentům je hodně složité,“ vysvětlil Stanislav Odehnal.
„Na příběhu Odehnalových je dobré to, že se povedlo domluvit, aby se naší cesty zúčastnili a mohli vidět místo, kde příbuzný zemřel,“ řekl organizátor výpravy z Československé obce legionářské Radim Chrást.
Zatím se podařilo najít jen zlomek jmen
Zatím se podařilo najít dvanáct jmen ze spisku těch, které zavraždila sovětská tajná policie NKVD. Jde o nepatrný zlomek. „Teď se dělají archivní práce. Postupně přicházíme na nová jména,“ popsal vědecký pracovník muzea paměti obětí politických represí v Dolince v Karagandské oblasti Kazachstánu Ivan Kondrašov.
Kromě sovětských věznic a pracovních táborů byli Češi v Kazachstánu i jako zajatci obou světových válek a legionáři. Dosud zapomenuté pomníky dnes nacházejí nadšenci po celé zemi. „Řada jmen je v archivech a my jsme přesvědčeni, že množství hrobů a jmen bude ještě dohledáno,“ poznamenal místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Osudům Čechů v Kazachstánu se věnoval historicky první kulatý stůl, kterého se obě strany zúčastnily. Místní historici jsou přesvědčení, že stop, které Češi zanechali v Kazachstánu, může být víc. „Kazašská strana slíbila, že poskytne informace z vlastních archivů, které se týkají Čechoslováků v Kazachstánu,“ podotkl vedoucí oddělení pro válečné hroby a pietní místa ministerstva obrany Pavel Kugler. Konečné slovo by ale měl mít prezident Kasym-Žomart Tokajev, který má příští rok Česko navštívit.
