Tomáš Vlach

Žena zadržená na Slovensku kvůli podezření z úmyslného založení požáru haly pardubické zbrojovky LPP Holding je americkou občankou. Vyplývá to z vyjádření českého policejního prezidia. Bratislavský soud již v pondělí ženu poslal do předběžné vazby, proti rozhodnutí podala stížnost, o které bude rozhodovat slovenský nejvyšší soud. Stížnost proti vazbě podal i jeden z obviněných zadržených v Česku.

Ředitelka vnějších vztahů firmy LPP Holding Martina Tauberová vyzvala politiky, specificky premiéra Andreje Babiše (ANO), ať uvede, jak má její společnost ještě více zvýšit ochranu svých objektů. V rozhovoru pro Českou televizi tak reagovala na jeho páteční výzvu, aby si firmy vyrábějící vojenský materiál zabezpečily své areály na úrovni nejvyšších technologií. V místech, kde probíhá výroba vojenského materiálu, je podle ní ochrana a zabezpečení, jak její společnosti ukládá zákon. Rozhovor s Tauberovou vedl Tomáš Vlach.

Policie i tajné služby dál pátrají po pachatelích pátečního požáru průmyslové haly společnosti LPP Holding v Pardubicích. Vyšetřují ho jako podezření z teroristického útoku a pracují se čtyřmi verzemi, podrobnosti zatím zveřejnit nechtějí. Hala je podle firmy zničená, strhnout bude velmi pravděpodobně nutné i druhý zasažený objekt. Přesný rozsah škod se zjišťuje, mají jít do stamilionů. Česká televize natáčela přímo na místě.

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.

V Pardubicích stojí před soudem exprimátor a někdejší člen ANO Martin Charvát. Před více než dvěma lety policie při rozsáhlém zásahu zatkla jeho a dalších osmnáct lidí a obvinila je z pokusu o ovlivňování veřejných zakázek. Postupně se vyjasnilo, že jde o dvě odlišné věci. Na jedné straně o ovlivňování menších zakázek úředníky na radnici a na straně druhé o tendr na stavbu parkovacího domu, který byl v té době už zhruba půldruhého měsíce ve výstavbě. Exprimátor, jeho někdejší náměstkyně Helena Dvořáčková a Jozef Koprivňanský z druhé větve kauzy skončili dokonce na čas v takzvané koluzní vazbě, aby nemohli ovlivňovat svědky. Kauza se týkala právě i nižších úředníků a podnikatelů, z nichž někteří se už k machinacím se zakázkami přiznali a přijali soudem potvrzený trest. O kauze, kterou pro Reportéry ČT zmapoval Tomáš Vlach, se proto mluvilo jako o pardubické chobotnici.

V úterý uplynuly čtyři dny od chvíle, kdy Ukrajina čelí plnohodnotné ruské invazi. Napadená země se se západní pomocí brání ruským náletům, které se v posledních měsících více soustředí na kritickou infrastrukturu. Reportéři ČT v uplynulých dnech natáčeli na Ukrajině s lidmi, se kterými mluvili už při vpádu invazních vojsk. Štáb natáčel s obyvateli Charkova, Slavjansku či Kramatorsku a navštívil místa, která denně čelí ruským útokům. Lidé mluvili o únavě, ale i o odhodlání napadenou zemi bránit. Reportáž připravil Tomáš Vlach.

Proseč na Chrudimsku utratila čtvrtinu svého ročního rozpočtu za nákup staré továrny na dýmky, přestože objekt vůbec nepotřebuje. Transakce za osm milionů přitom ohrozí další městské investice – údržbu ulic nebo revitalizaci náměstí. Radnice krokem chtěla předejít tomu, aby objekt využili takzvaní obchodníci s chudobou. Město vychází z negativních zkušeností se současnou ubytovnou. V opuštěné továrně město uvažuje o prostorách pro dětskou skupinu, pro podnikání nebo nájemní byty. Náklady na rekonstrukci však mohou být několikanásobně vyšší než pořizovací cena objektu.

Žijí v naprosto nevyhovujících podmínkách, ale platí za to i násobně víc, než kdyby bydleli v moderním bytě. To je podle úřadu případ desítek lidí v Chrasti na Chrudimsku. Majitel bývalé továrny je tam ubytoval v budovách, které vůbec pro bydlení nejsou určené. A to samé dělá i v jiných městech. Úřady o tom mluví jako o typickém příkladu obchodu s chudobou, ale neví si s tím zatím rady. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Česko dohání deficit ve větrné energetice – letos se uskutečnil rekordní počet místních referend o větrnících. S jejich instalací ve své obci ale dlouhodobě souhlasí pouze kolem 40 procent lidí. S větrnou energií jsou spojené i různé dezinformace a fámy. Obnovitelné zdroje se dle odborníků také stále více stávají i cílem dezinformačních kampaní Ruska, které nemá zájem na jejich rozvoji. Stát ve snaze větrnou energetiku rozvíjet pak naráží někdy i na odpor krajů, informovali Reportéři ČT. O tématu natáčel Tomáš Vlach.

Polské Dolnoslezské vojvodství by chtělo znovu propojit železniční tratí město Kudowa-Zdrój s českým Náchodem. Plán představilo zástupcům Královéhradeckého kraje, ti ho zatím vidí jako vzdálenější budoucnost. Přeshraniční propojení existovalo za druhé světové války.

Velká část tuzemských horských středisek prochází proměnou. Apartmány přibývají třeba v Peci pod Sněžkou, podhorská obec Čeladná v Beskydech se stala významným turistickým centrem. Proměnami v průběhu let procházela i Labská bouda v Krkonoších, která slavila o víkendu půlstoletí. V některých oblastech se zase přestavují i některé nepoužívané a zchátralé horské boudy. Místní podnikatelé se připravují na nadcházející lyžařskou sezonu, ceny skipasů zvyšují podle Asociace horských středisek zhruba dvě třetiny areálů.

Tým českých odborníků vyzvedl z kostelní hrobky v polském Kladsku ostatky prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Kvůli vážnému narušení konstrukce hrobky hrozilo jejich poškození. Nález nyní zamíří k podrobnému antropologickému zkoumání do Prahy.

Na stranu Ukrajiny se v bojích proti ruské agresi přidalo i nemálo lidí, kteří mají ruské občanství. To je i případ Andreje, bývalého ruského vojáka, kterého Putinův režim svou agresivní politikou zklamal, a proto se rozhodl za Ukrajinu vyrazit na bojiště. Na druhé straně fronty, na té ruské, přitom bojuje jeho bratr i syn. Jako Rus se ale Andrej na Ukrajině potýká s řadou problémů a nedaří se mu získat ukrajinské občanství. Pomoci se mu snaží i Češi, třeba filmový režisér Václav Marhoul. Tématu se věnoval Tomáš Vlach z týmu Reportérů ČT.

Do Pardubic zavítaly vnučky Karla Winternitze, spoluzakladatele Automatických mlýnů. Poprvé si prohlédly Gočárovy budovy, které dnes slouží jako galerie a společenské centrum. Příběh rodiny Winternitzových, z velké části zavražděné během holocaustu, připomínají ve městě od čtvrtka i kameny zmizelých.

Podnikatel Zdeněk Navrátil si vybral malebné místo za vesnicí Včelákov na Chrudimsku, koupil tam zemědělský pozemek a bez jakýchkoli povolení začal stavět. Místní jen bezmocně sledovali, jak jim stavba roste před očima. Dělníci pokračovali v práci i přes výslovný zákaz úřadů. Na ty navíc podnikatel podal trestní oznámení. Podle Reportérů ČT se však díky důslednosti úředníků z Hlinska podařilo stavbu alespoň zastavit. Definitivní rozhodnutí ale zatím nepadlo. O kauze natáčel Tomáš Vlach.

Protivzdušnou obranu, která na Ukrajině sestřeluje ruské útočné drony, podporují i Češi. Dobrovolníci z organizace Člověčina z Královéhradeckého a Olomouckého kraje vybrali peníze a nakoupili víceúčelové auto pro jednotku z východu napadené země. Ta díky tomu může působit rychleji a efektivněji, na kontě už má padesát sestřelů.

V rychlíku z Pardubic do Liberce stráví cestující bezmála tři hodiny. Spoj je dokonce o několik minut pomalejší, než byly za první republiky na stejné trase parní vlaky. Správa železnic se chystá část trati mezi Hradcem Králové a Starou Pakou modernizovat a cestu mezi krajskými městy na severovýchodě Čech konečně zrychlit. Podle dopravního experta Jiřího Mužíka je ale zásadní problém mezi Turnovem a Libercem, kde je trať velice pomalá a pro zrychlení by se musela postavit prakticky znovu. Úplně doslova se ale cestování v dobách minulých a nyní srovnávat nedá. Lišil se komfort dopravy, vlaky byly často přeplněné a jezdily v delších intervalech.

Kazachstán přislíbil zpřístupnění dosud tajných archivů o osudech tisíců Čechů, kteří se tam dostali jako zajatci, legionáři nebo vězni gulagů, někteří z nich tam jsou i pohřbeni. Zástupci ministerstva obrany, odborníci a příznivci vojenské historie o tom v uplynulém týdnu jednali s kazachstánskými partnery. Cesty se účastnili i potomci jednoho z popravených.

Desítky lidí v Chrasti na Chrudimsku žijí podle úřadů v nebezpečném areálu staré továrny. Radnice sice už před měsícem nařídila jednu z tamních budov vyklidit, nájemníci ale zůstávají a zatím nikdo neví, kam s nimi. Věcí se zabývá i policie.

Plánovaná stavba horské boudy poblíž nejpřísněji chráněné zóny Krkonoš, kterou původně povolil národní park, se komplikuje. Ministerstvo životního prostředí totiž povolení zrušilo, a kauza tak doputovala na přezkum ke královéhradeckému hejtmanství. Developer ale podal odvolání a případem se nyní zabývá ministerstvo pro místní rozvoj.

Luční bouda patří k ikonám Krkonoš. Na hřebenech stojí po staletí a vždy byla pro turisty vyhledávanou zastávkou. Teď jsou ale její dveře pro kolemjdoucí zavřené. Majitelé boudy si stěžují, že je šikanují pracovníci národního parku. Jeho vedení se brání, že jen dělá to, co mu ukládá zákon. Vadí hlavně intenzita dopravy v nejpřísněji chráněných oblastech. V zákulisí to vypadá, že v tomto boji jde o mnohem víc. Spor se totiž dostává i do politiky. Někteří starostové říkají, že chtějí více chránit lidi, kteří v oblasti žijí. Rozruch mezi ochránci přírody zase vzbudily návrhy poslanců, které výrazně oklešťují pravomoci národních parků. Pro Reportéry ČT točil Tomáš Vlach.

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.

V Pardubicích začaly přípravy na stavbu největší hokejové arény na světě, stát by měla deset a půl miliardy korun. Za projektem, o který se dělí tři investoři, stojí miliardář a většinový majitel klubu Dynamo Pardubice Petr Dědek. Ten se ve městě „proslavil“ i tím, že zde postavil načerno logistický sklad za sto milionů korun. Tentokrát prý bude všechno podle pravidel. Kritici ale upozorňují i na to, že na město je projekt příliš velký a český hokej ho nepotřebuje. O kauze pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Obce na Chrudimsku si stěžují na chátrající a nepoužívanou železnici vedoucí přes jejich území. Chtěli by pro ni najít využití, například jako cyklostezku. To ale blokuje Správa státních hmotných rezerv, chce mít trať jako záložní kvůli přepravě leteckého paliva pro armádu. I to by ale podle odborníků vyžadovalo vzhledem k aktuálnímu stavu milionové investice.