Česká ekonomika loni stoupla o jedno procento, zatímco v roce 2023 klesla o 0,1 procenta. Předběžný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, ve srovnáním s předchozím kvartálem byl vyšší o 0,5 procenta. Koncem března statistici páteční odhad HDP zpřesní.
Celoroční růst podpořily podle ČSÚ vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí. Naopak negativní vliv měla především tvorba hrubého kapitálu. „Vývoj hrubé přidané hodnoty podpořila především skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Pokles nastal ve zpracovatelském průmyslu,“ uvedl úřad.
V posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl HDP mezičtvrtletně o 0,5 procenta. „Růst podpořila domácí poptávka, zejména vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností. Zahraniční poptávka klesala,“ konstatoval ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Meziročně vzrostl HDP ve čtvrtém čtvrtletí o 1,6 procenta, podle ČSÚ k růstu přispěly především výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Negativní vliv mělo saldo zahraničního obchodu. Růst přidané hodnoty nejvíc podpořila skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství, dařilo se i ostatním službám. Naopak pokračoval pokles průmyslu.
Analytici hovoří o limitech
„Kupní síla českých domácností, hlavně těch nízkopříjmových, se stále zotavuje z předchozího inflačního propadu, jejich nálada zůstává spíše opatrná. Tlumicí efekt na ekonomiku měl i vládní konsolidační balíček. Největší mráz ovšem přišel ze zahraničí, hlavně pak z Německa, které se potýká z omezenou investiční aktivitou a klesajícím odbytem na některých klíčových trzích. Celý region si navíc zvyká na novou, výrazně vyšší, hladinu cen energií, což komplikuje situaci některým průmyslovým odvětvím. Vzhledem k takto silnému protivětru tak růst o jedno procento lze považovat za uspokojivý výsledek,“ řekl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
„Za celý loňský rok si česká ekonomika připisuje jedno procento. Ve světle německých výsledků posledních dvou let je to samozřejmě velmi slušný výsledek, ale rozhodně je nesrovnatelný s tempy, na které byla tato země zvyklá před covidem,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Ukazuje se, že i náš hospodářský model založený na exportu naráží na své limity, které navíc zesilují drahé energie a bující byrokracie,“ dodal.
„Jásat příliš nemůžeme. Bohužel tento růst je dán i slabou srovnávací základnou. Navíc, očekávání před rokem byla optimističtější. V průběhu loňského roku se ale optimismus spolu s výsledky stále odsouval, to platí zejména pro průmysl či vývoj zahraničních ekonomik, a s tím spojený vývoj investic,“ uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.
Řada sektorů těžkého průmyslu je v krizi, patří mezi ně i ocelářství. Na firmy dopadají vysoké ceny energií, slabá poptávka i velká konkurence převážně z asijských zemí. „Na rozdíl od asijských konkurentů musí místní investovat vysoké částky do ‚ozelenění‘ výroby,“ doplnil ekonom Adam Páleníček.
Česká ekonomika má za sebou náročné období. Léta růstu přerušil covid a rok 2020, kdy se hospodářství propadlo skoro o pět a půl procenta. Následovalo oživení přerušené předloňským poklesem a po něm už zmíněné loňské jednoprocentní zotavení.
V samém závěru loňského roku české hospodářství vzrostlo v porovnání s předchozím kvartálem o půl procenta. A to je v rámci Evropské unie nadprůměrný výsledek. Ke státům, které už data zveřejnily, patří i největší evropské ekonomiky. Obě, Německo i Francie, ale vykázaly recesi.
Oživení české ekonomiky má pokračovat i letos. Ministerstvo financí očekává, že HDP tento rok poroste o 2,3 procenta, zhruba dvouprocentní růst předpokládají také analytici.
Od vzniku České republiky v roce 1993 domácí ekonomika za celý rok většinou rostla, poklesla celkem šestkrát. HDP se snížil během hospodářské krize v letech 1997 a 1998, za globální finanční krize v roce 2009, v roce 2012, za pandemie covidu v roce 2020 a naposledy předloni.
