Důchod v lednu vzroste dle odhadu o 650 korun měsíčně

Nahrávám video

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

„Počítáme v našem propočtu s inflací, s důchodcovskou inflací 3,1 procenta. Vyšel nám zatím předběžný odhad, že by nárůst důchodů měl být asi 649 korun, takže poměrně výrazný,“ popsal analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček.

Podle Jurečky to může být plus minus zmiňovaná částka. „Ale úplně přesný dopočet budeme mít 10. září, kdy budeme mít data i o růstu průměrné mzdy, pak to dopočítáme,“ dodal.

Zhruba o tři stovky by tak mohl stát podle předběžných propočtů zvýšit důchody všem penzistům bez rozdílu. Zbylá část poroste procentuálně. I příští rok tak dostanou víc přidáno ti, kdo mají vyšší důchody.

Průměrný čistý důchod by měl podle propočtů Národní rozpočtové rady vzrůst od ledna o téměř 650 korun a překročí v příštím roce 21 700 korun měsíčně. Od roku 2020 celkem poskočí průměrná penze víc než o polovinu, a vzroste tak rychleji než inflace, která za stejné v období v součtu vystoupá o třetinu.

„Je tam vždycky garance toho, že důchody rostou o inflaci, jsou plně valorizovány, takže kupní síla je tímto plně zachovávána, plus je tam ještě nárůst o jednu třetinu růstu reálných mezd,“ vysvětlil Jurečka.

Opozice: Zvyšování je pomalé

Zvýšení reálných mezd ale stát, podobně jako letos nebo loni, v příštím roce do růstu důchodů počítat nebude. Důvodem je propad reálných mezd v letech 2022 a 2023. Opozice tvrdí, že i proto je zvyšování důchodů příliš pomalé.

„Určitě to není dostatečné ani důstojné a bezesporu to nebude stačit na zvýšené životní náklady, které dneska všichni mají, včetně seniorů. Ať už se podíváte na nájmy nebo ať se podíváte na ceny potravin, energií,“ upozornila místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Podle místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové (SPD) je potřeba se dokázat postarat o tyto nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. „Chtěli bychom přidat minimálně okolo té tisícikoruny,“ uvedla.

I zákonný růst penzí přijde v příštím roce státní rozpočet na víc než dvacet miliard. To je skoro dvakrát víc než letos, kdy průměrná měsíční penze vzrostla o necelých 360 korun. „Bereme to jako fakt, jako mandatorní výdaj,“ konstatoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Valorizační vzorec je teď nastaven správně, míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Za nás je ta úprava taková, aby důchodový systém byl udržitelný a abychom měli na důchody pro příští generace,“ řekla.

„Politické strany garantují a Piráti mezi nimi, že prostě vždycky je pokryta inflace,“ dodala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Vláda rozhodne o lednovém růstu důchodů na konci září. V tu dobu už si budou moci jednotliví penzisté s přesností na koruny spočítat, jak vysokou částku stát přidá právě jim.

Letos se musí stát postarat o celkem dva miliony a 833 tisíc důchodců. Většina z toho jsou starobní penzisté a z nich jich skoro tři čtvrtě milionu začalo dávku čerpat předčasně. Populace stárne. Na číslech uplynulých let se ale projevily i dopady covidové éry nebo úpravy pravidel.

A i když se počty penzistů různě mění, jedna věc zůstává stabilní. Výdaje státu na důchody stabilně rostou. V roce 2015 vyplácel stát penzistům 400 miliard korun. Suma s každým dalším rokem poskočila nahoru až na loňských 716 miliard.

A protože příjmy nerostly tak rychle, je momentálně systém důchodového pojištění v minusu. Letos do konce května deficit přesáhl deset miliard korun. Nepříznivý trend ale zpomalil. V předchozích dvou letech byl penzijní systém ke konci května 30 miliard korun v minusu. Letos je schodek zhruba třikrát nižší. I kvůli tomu, že se zatím do zvyšování důchodů nepočítá růst reálných mezd – důvodem je jejich výrazný propad v předchozích letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči měli kvůli bouřkám 715 zásahů, vyjížděli hlavně ke spadlým stromům

Hasiči měli kvůli bouřkám od pátečního odpoledne 715 zásahů, nejvíce jich bylo ve Středočeském kraji. Čerpali především vodu ze zatopených sklepů a odklízeli popadané stromy, informovali na síti X. Někde voda podemlela železniční trať. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ojediněle napršelo až kolem 100 milimetrů za posledních 24 hodin. Někde toky dosáhly povodňových stupňů, to už by v sobotu podle ČHMÚ nemělo nastat.
před 31 mminutami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla mířícího z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla mířícího z Česka dva lidé. Podle českého ministerstva zahraničí to ale nebyli čeští občané. Stroj byl registrovaný v Německu, napsala agentura DPA. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena v pátek ve večerních hodinách, uvedla agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 38 mminutami

Česko zasáhly bouřky, kvůli dešti měli hasiči stovky výjezdů

Česko zasáhly v pátek a v noci na sobotu bouřky s vydatným deštěm. Hasiči měli od 15:00 do 22:00 hodin 370 výjezdů. Nejvíce jich měli ve Středočeském a Jihočeském kraji a v Praze. Na hranicích s Německem a Rakouskem je doprovázely nárazy větru až sedmdesát kilometrů za hodinu. Na Benešovsku a v okolí Slap meteorologové evidovali úhrn srážek okolo 50 milimetrů za hodinu. Pražské potoky Botič a Rokytka dosáhly prvního povodňového stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chystaný zákon o předkupním právu podle kritiků přihrává agrokoncernům

Ministerstvo zemědělství podle šéfa resortu Martina Šebestyána (za SPD) předloží návrh zákona o předkupním právu pro zemědělské pozemky. Ve hře jsou teď dvě podoby – jedna z nich by zavedla předkupní právo těch, co na pronajatých pozemcích hospodaří. Podle kritiků jde o prolomení vlastnického práva a pomohlo by to hlavně velkým holdingům.
před 4 hhodinami

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 5 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 14 hhodinami

VideoZamítl by je i Marťan, komentuje Vystrčil zákony vrácené sněmovně

Zákony vrácené tento týden Senátem sněmovně byly špatně připravené a podle horní parlamentní komory by fungování země škodily, řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nedostatky vrácených návrhů byly podle něj tak zjevné, že by předlohy „zamítl i Marťan“. Senátoři tento týden vrátili poslancům mimo jiné stavební novelu či znovuzavedení EET. Mezi dalšími tématy rozhovoru, který moderoval Jiří Václavek, byla třeba také role Senátu a jeho chystaná volební obměna, příprava státního rozpočtu či výročí srpnové okupace.
před 15 hhodinami

Pavel na pietě u Českého rozhlasu v Praze vyzval k obraně nezávislých médií

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.