Důchod v lednu vzroste dle odhadu o 650 korun měsíčně

Nahrávám video

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

„Počítáme v našem propočtu s inflací, s důchodcovskou inflací 3,1 procenta. Vyšel nám zatím předběžný odhad, že by nárůst důchodů měl být asi 649 korun, takže poměrně výrazný,“ popsal analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček.

Podle Jurečky to může být plus minus zmiňovaná částka. „Ale úplně přesný dopočet budeme mít 10. září, kdy budeme mít data i o růstu průměrné mzdy, pak to dopočítáme,“ dodal.

Zhruba o tři stovky by tak mohl stát podle předběžných propočtů zvýšit důchody všem penzistům bez rozdílu. Zbylá část poroste procentuálně. I příští rok tak dostanou víc přidáno ti, kdo mají vyšší důchody.

Průměrný čistý důchod by měl podle propočtů Národní rozpočtové rady vzrůst od ledna o téměř 650 korun a překročí v příštím roce 21 700 korun měsíčně. Od roku 2020 celkem poskočí průměrná penze víc než o polovinu, a vzroste tak rychleji než inflace, která za stejné v období v součtu vystoupá o třetinu.

„Je tam vždycky garance toho, že důchody rostou o inflaci, jsou plně valorizovány, takže kupní síla je tímto plně zachovávána, plus je tam ještě nárůst o jednu třetinu růstu reálných mezd,“ vysvětlil Jurečka.

Opozice: Zvyšování je pomalé

Zvýšení reálných mezd ale stát, podobně jako letos nebo loni, v příštím roce do růstu důchodů počítat nebude. Důvodem je propad reálných mezd v letech 2022 a 2023. Opozice tvrdí, že i proto je zvyšování důchodů příliš pomalé.

„Určitě to není dostatečné ani důstojné a bezesporu to nebude stačit na zvýšené životní náklady, které dneska všichni mají, včetně seniorů. Ať už se podíváte na nájmy nebo ať se podíváte na ceny potravin, energií,“ upozornila místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Podle místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Lucie Šafránkové (SPD) je potřeba se dokázat postarat o tyto nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. „Chtěli bychom přidat minimálně okolo té tisícikoruny,“ uvedla.

I zákonný růst penzí přijde v příštím roce státní rozpočet na víc než dvacet miliard. To je skoro dvakrát víc než letos, kdy průměrná měsíční penze vzrostla o necelých 360 korun. „Bereme to jako fakt, jako mandatorní výdaj,“ konstatoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Valorizační vzorec je teď nastaven správně, míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN). „Za nás je ta úprava taková, aby důchodový systém byl udržitelný a abychom měli na důchody pro příští generace,“ řekla.

„Politické strany garantují a Piráti mezi nimi, že prostě vždycky je pokryta inflace,“ dodala místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Vláda rozhodne o lednovém růstu důchodů na konci září. V tu dobu už si budou moci jednotliví penzisté s přesností na koruny spočítat, jak vysokou částku stát přidá právě jim.

Letos se musí stát postarat o celkem dva miliony a 833 tisíc důchodců. Většina z toho jsou starobní penzisté a z nich jich skoro tři čtvrtě milionu začalo dávku čerpat předčasně. Populace stárne. Na číslech uplynulých let se ale projevily i dopady covidové éry nebo úpravy pravidel.

A i když se počty penzistů různě mění, jedna věc zůstává stabilní. Výdaje státu na důchody stabilně rostou. V roce 2015 vyplácel stát penzistům 400 miliard korun. Suma s každým dalším rokem poskočila nahoru až na loňských 716 miliard.

A protože příjmy nerostly tak rychle, je momentálně systém důchodového pojištění v minusu. Letos do konce května deficit přesáhl deset miliard korun. Nepříznivý trend ale zpomalil. V předchozích dvou letech byl penzijní systém ke konci května 30 miliard korun v minusu. Letos je schodek zhruba třikrát nižší. I kvůli tomu, že se zatím do zvyšování důchodů nepočítá růst reálných mezd – důvodem je jejich výrazný propad v předchozích letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 5 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 7 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 8 hhodinami

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku, píší Novinky.cz

Duchovní ruské pravoslavné církve Ilarion byl zadržen v Česku pro podezření z převozu zakázaných látek, píší Novinky.cz. Telegramový kanál Ilariona uvádí, že duchovní považuje událost za provokaci. Policejní mluvčí Michaela Richterová potvrdila, že v neděli večer policisté zadrželi na čerpací stanici u dálnice D6 vozidlo, ve kterém byly tři sáčky s neznámou bílou látkou. Šlo o jednotky gramů. Zatím není nikdo obviněný, informovala Richterová. Rusko později uvedlo, že si kvůli celé věci předvolá vedoucího českého zastupitelského úřadu v Moskvě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...