Druhá vlna je pravděpodobná, nástup může být velmi rychlý, očekává Prymula

Nahrávám video

Druhá vlna šíření nákazy covidem-19 nejspíše přijde, zásadní je, jestli se potom podaří udržet denní přírůstek počtu nakažených v řádu stovek, nebo bude ještě hůře. V Interview ČT24 to řekl vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Zkušenost z Izraele přitom ukazuje, že nástup druhé vlny může být velmi rychlý – do deseti dnů. Je proto důležité, aby stále zůstalo v pohotovosti vše, co bylo vytvořeno ve snaze spoutat původní březnovou vlnu.

Romana Prymulu bylo možné vzhledem k jeho postům náměstka ministra zdravotnictví pro lékařskou péči, vedoucího skupiny epidemiologů, která radila vládě a krátce i předsedy Ústředního krizového štábu v březnu a dubnu bez velké nadsázky nazvat „panem anticovidem“. Další vývoj po odchodu z funkce náměstka sleduje již spíše z druhé linie.

Druhá vlna přijde a nástup bude rychlý, obává se Prymula

Kvůli možnému návratu epidemie se Prymula domnívá, že je potřeba zachovat to, co v minulých měsících pomáhal stvořit. „Bojím se, aby celý systém, který byl připraven, zůstal připraven i nadále. Znovu ho stavět na zelené louce není jednoduché a nebude tolik času,“ uvedl. Že se Česko časem bude muset vypořádat s další vlnou nákazy, totiž považuje za velmi pravděpodobné.

„Je vysoce pravděpodobné, že nějaká druhá vlna bude. Když vidím situace v jednotlivých zemích, tak ten virus nemizí. V Izraeli už bohužel k takové vlně došlo. Znamená to, že musíme být obezřetní,“ vyzval. Upozornil přitom, že může jít o velmi rychlý proces. „V Izraeli to byla otázka deseti dnů,“ varoval. Velmi špatné by bylo, kdyby se potom pohyboval denní nárůst počtu nových případů třeba v řádu tisíců. „To je problém a je mnohem složitější zastavit takový explozivní nárůst, než když ho zastavíme třeba na úrovni 200 nebo 300,“ podotkl Roman Prymula.

Boj s druhou vlnou bude podle něj složitější i proto, že „další vlna se zavřením ekonomiky nemůže nastat, ekonomika by to nevydržela“. Postup politiků v předjaří přitom hodnotí kladně. „Původní reakce byla možná rychlejší, než jsem si myslel. (…) Politici – musím říct, že napříč politickým spektrem – souhlasili s tím, že půjdeme rychle a budeme epidemii blokovat. Později už se to dramaticky měnilo a zejména opozice začala hledat všechny možné jiné cesty. I teď má současná politická špička pochybnosti, jestli pokračovat v restriktivních opatřeních,“ poukázal.

Výzkum bez patentů

Roman Prymula sám se však nyní spíše než přípravami na druhou vlnu začal zabývat koordinací vědců. Slibuje si, že by mohl výzkum zefektivnit a například i napomoci vývoji vakcíny proti covidu. V pozici vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví – kterou pro něj vytvořil premiér Andrej Babiš (ANO), když se Prymula rozhodl skončit jako náměstek – má ambici zpřehlednit systém, na který mají vliv čtyři různá ministerstva.

„Máme jako národ řadu vynikajících vědců, ale neumíme využít jejich potenciál. Když se podíváme třeba na profesora Holého, tak řada jeho patentů skončila v zahraničí. Jsme schopni publikovat tisíce různých prací, ale patentů je méně a ještě méně je praktických realizací. To je něco, co bych chtěl změnit,“ ozřejmil, jaký je vlastně smysl jeho nynější práce.

Mezi výsledky, které by mohlo zefektivnění výzkumu mít, by mohly být například jednodušší testy na přítomnost koronaviru nebo vznik vakcíny. Ta podle Prymuly nejspíše zůstane jediným způsobem, jak zajistit, že člověk covid-19 nedostane. V minulosti tolik diskutované promořování populace totiž podle všeho nefunguje.

„V určité době jsme si říkali, že když člověk to onemocnění prodělá, tak vlastně má po problémech – bude chráněn, bude mít imunitu. Ale ukazuje se, že je to klasické respirační onemocnění a imunita může být velmi krátkodobá,“ ozřejmil epidemiolog.

Že by třeba případné druhé vlně nakonec opět čelil z první politické linie jako nový ministr zdravotnictví, Roman Prymula neplánuje – ačkoli by to uvítal například předseda menší vládní strany ČSSD. „Myslím, že ne. Neříkám, že nikdy, ale v této chvíli to opravdu není na pořadu dne. Spíše se chci vrátit k odbornosti, k vlastnímu výzkumu, o který jsem ,iks‘ let přicházel,“ ujistil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 19 mminutami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 9 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 9 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 11 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 11 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 13 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...