Dříve spolu státy válčily, teď sedí u jednoho stolu, chválili přínosy EU hosté Událostí, komentářů

Nahrávám video

Česko si ve středu připomíná 15. výročí vstupu do Evropské unie. Zástupci parlamentních stran se v Událostech, komentářích shodovali, že se naše členství ekonomicky vyplácí. Ještě důležitější prý ale je, že s ostatními státy sdílíme stejné hodnoty. Navíc zažil starý kontinent díky EU poměrně dlouhé období bez válek: „To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala,“ dodal předseda STAN Vít Rakušan. „Otázku míru nelze spojovat s Evropskou unií, Unie jako taková začala fungovat v roce 1986,“ konstatoval v pořadu místopředseda KSČM Stanislav Grospič.

Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se Česku v posledních letech ekonomicky daří a období významné konjunktury je spjato právě s účastí ČR v Evropské unii. „Pro budoucnost je možná ještě důležitější, že jsme trvale součástí nějaké rodiny, kterou je možné definovat nejenom na základě ekonomických ukazatelů, ale i na základě kulturních hodnot,“ uvedl Kupka v Událostech, komentářích.

Úspěch Evropy byl podle něj založen na konkurenci, kritickém myšlení i na respektu ke vědě: „To jsou všechno věci, na kterých má nepochybně smysl stavět do budoucna. Pro Evropu může být naopak past v okamžiku, kdy tyhle základní hodnoty začne opouštět,“ uvedl Kupka.

Podobně mluvil i předseda lidovců Marek Výborný: „Evropská myšlenka se sice zrodila v hlavě obchodníka s koňakem Jeana Monneta, nicméně co je pro mě důležité – celý projekt evropského společenství a integrace přinesl Evropě víc než 70 let míru.“ Pokud podle něj pomineme lokální konflikty typu války na Balkáně, tak Evropa nikdy tak dlouhé období míru ve své historii nezažila.

„Ekonomické výhody jsou důležité – když se podíváme, kolik projektů jsme u nás dokázali vytvořit i s přispěním evropských dotací. Přestože k nim můžeme mít řadu výhrad, tak se postavily nové silnice, opravily se železniční koridory, máme nové učebny ve školách, naši studenti mohou vyjíždět na výměnné pobyty Erasmus.“

To všechno jsou podle Výborného pozitivní dopady, ale co považuje za jednu z klíčových myšlenek evropské integrace, jsou společně sdílené hodnoty: židovsko-křesťanské kořeny a antické dědictví.

Vít Rakušan (STAN) pak v debatě uvedl, že pro mladou generaci už je naše členství v EU zcela přirozené a myšlenka případného czexitu je pro ni nepřijatelná. U starších lidí je tomu ale jinak a v některých společenských vrstvách prorostl euroskepticismus.

„Domnívám se, že politické elity dlouhodobě selhávají – mám na mysli zejména politiky na Pražském hradě. Podívejme se na přístup našich prezidentů poměrně po dlouhou dobu, jakým způsobem představovali občanům Evropskou unii.“

Podle něj u nás lidé možná málo slýchávají o tom, že Evropa zažívala neustále mocenské zápasy mezi největšími hráči na politické scéně – teď najednou sedí u jednoho stolu. „Konflikty a různé krize, které se během těch dlouhých let existence EU samozřejmě objevily, se prostě řešily nějakým konsensem a dohodou. To je něco, co Evropa do vzniku EU jednoduše nepoznala. To je možná to, co bychom měli lidem více představovat,“ dodal Rakušan.

Grospič: Krize v roce 2008 ukázala, že ekonomická konjuktura nezávisí na EU

Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče však s EU nelze spojovat ani období bez válek, ani ekonomický rozmach Česka: „Já bych byl v tento moment kritický. Myslím si, že ekonomická konjuktura neodvisí tak na fungování Evropské unie. To jsme se přesvědčili v roce 2008 a následně, když jsme procházeli poměrně velkou hospodářskou krizí. Určitá pozitiva tady sice jsou, ale je tu i celá řada negativ.“

Podle něj by se musela EU zásadně změnit ve vztahu k fungování svých orgánů. Osmadvacítka teď podle něj trpí demokratickým deficitem, protože Unie původně vznikala jako společenství obchodních smluv.

„Čili není žádným tajemstvím, že parlament na rozdíl od parlamentů v národních zemích má v podstatě čistě konzultativní úlohu, nikoliv tu rozhodující legislativní. (…) Ale možná, že v tom je zakódována ta pojistka, že vlastně EU sama o sobě velice těžko změní svůj charakter. Protože do toho vždy mohou vstoupit jednotlivé členské státy a bohužel tam je ten rozměr, že to rozhodující právo mají ty nejsilnější státy,“ kritizoval Grospič.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 11 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 16 hhodinami
Načítání...